Nepodléhejte stresu při kojení

Moment velkého sblížení

„Studií o kojení dítěte se v ČR uskutečnilo hodně,“ říká Doc. MUDr. Josef Hoza, CSc., předseda České pediatrické společnosti , společnosti ČLS J.E. Purkyně.
„Jednoznačně je jisté, že kojení maximálně sbližuje matku a dítě. Už to je nesmírně pozitivní. Ovšem zdraví dítěte či zdravé dítě jsou pojmy natolik široké, že by bylo dobré sledovat i další faktory a teprve pak v širších souvislostech hodnotit vliv kojení na nemocnost dětí.“

Současné trendy

Je jasné, že směřování k co nejdelšímu kojení, tedy krmení mateřským mlékem, je správné, ale někdy se kojení z objektivních (zdravotních) důvodů nedaří. Pak není namístě, aby se maminky nervovaly. Díky obecnému trendu „jedině kojit je správné“ jsou některé ženy, kterým se nedaří krmit dítě mateřským mlékem, stresované. Ptali jsme se na zkušenosti laktačních poradkyň (jejich seznam najdete na našem webu v sekci kojení nebo na www.kojeni.cz).
Jitka Bohušová z Milovic má jasno: „Není dobré maminky stresovat. Některé se ozvou hned po propuštění z porodnice, jiným se nedaří, ale snaží se to zvládnout vlastními silami. To taky není správné, problém může být natolik velký, že už se ke kojení nevrátí. Snažím se maminy ke kojení přivést a když se nezdaří, uklidnit je, že neselhaly jako mámy.“
Helena Petržílková z Pardubic a Chrudimi má podobné zkušenosti: „Asi deset mamin měsíčně se na mne obrací s prosbou o pomoc. Buď hned po návratu z porodnice nebo i později, když se objeví nějaký problém. Jaký? Dítě po kojení zvrací, přepíjí se, je spavé, mámy mají problémy s odstříkáváním, s bolestivými bradavkami.
V naprosté většině problém vyřešíme a pak už maminky nemají potřebu volat, kontaktovat se. Jen malé procento se ozve, jak dopadly. To vždycky potěší. Je fakt, že se přístup ke kojení výrazně zlepšil, že jsou maminky poučenější, mají snahu kojit co nejdéle,“ hodnotí současnou situaci Helena Petržílková.

Jak to vidí mámy

Jana, syn Honza, rok a půl
„Já jsem prototyp šťastné matky, protože můj syn je řimbaba, který nestůně. Je fakt, že měl při narození přes čtyři kila, nebyl nemocný doteďka. Věřím, že i díky tomu, že jsem ho kojila do 14 měsíců.“

Dita, syn Matěj, dva roky
„Já jsem z kojení žádný požitek neměla, docela dobrovolně jsem ho po 4 měsících zakončila. Možná se na mne budou ostatní zlobit, ale tak jsem to cítila. Přesto to na Matěje nemělo, naštěstí, žádný negativní vliv, je zdravý, bez problémů“.

Renata, dcera Natálie 3 roky
„Chtěla jsem kojit za každou cenu, ale nešlo to. Tři měsíce jsem poctivě odstříkávala mléko, ale dcera pořád plakala, nepřibírala. Pak jsem to vzdala, nasadila umělou výživu a byl klid. Spokojené dítě, spokojená máma. Žádná zvýšená nemocnost se nekonala.“

Šárka, syn Šimon, dva roky
„Šimon byl takové nedozrálé miminko, už z porodnice jsme šli s rýmou, neměl chuť k jídlu. Krmení bylo utrpením, nepřisával se, spal, blinkal. Byl to boj pro oba. Po dvou měsících jsme to vzdali. Je často nemocný dodnes. Nevím, jestli kvůli tomu, že nebyl kojený, to nikdy nikdo neřekl ani neprokázal. Prostě to tak je.“

Jasná hranice

„Jsem ráda, že WHO – Světová zdravotnická organizace, UNICEF i ESPGAN –Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii a výživu – se shodují na tom, že mezníkem začátku podávání příkrmů je až šestý měsíc věku. Do šestého měsíce by dítě mělo být výlučně kojeno, pak je vhodné začít se zaváděním další stravy. Samozřejmě, že některé dítě vyzrává dřív a chce už v pátém měsíci i něco jiného než mateřské mléko. Ale když to jde, rozhodně bych počkala,“ říká MUDr. Magdalena Paulová z Thomayerovy nemocnice v Praze 4 Krči. „Věřím, že na to budou maminky slyšet, je to pro dobro dětí. Předčasné zavádění příkrmů není vhodné.“

Tři důvody proč kojit

Dětský lékař MUDr. Martin Gregora, má hned tři důvody, proč kojení prokazatelně pomáhá k rozvoji obranyschopnosti dítěte a tím i jeho menší nemocnosti.

• Mateřské mléko obsahuje imunologicky aktivní látky, které přímo pomáhají chránit kojené dítě v době, kdy si je samo neumí vytvářet v dostatečném množství.
• Mateřské mléko obsahuje rozpustnou vlákninu, oligosacharidy, které ve střevě dítěte podporují růst správné střevní mikroflory. Na střevní sliznici se u dítěte vytváří mikrobiální osídlovací vzory, které jsou nezbytné pro vybudování a fungování slizniční imunity. Slizniční lymfatická tkáň trávicího traktu totiž představuje co do počtu buněk největší sekundární orgán imunitního systému. Je prokázáno, že slizniční imunitní systém ovlivňuje i systémovou imunitní odpověď a tedy i celkovou imunitní reaktivitu, potažmo tedy zdraví jedince.
• Mateřské mléko obsahuje polynenasycené mastné kyseliny a nukleotidy, látky které mají význam pro zrání a vývoj tkání a buněčný růst a mimo jiné také pozitivně ovlivňují zrání imunitního systému.