Podmínky darování vajíček
V České republice se metoda darování vajíček při léčbě neplodnosti považuje za metodu legální. Kdo se může stát dárkyní vajíček a kdo příjemcem? Jak probíhá proces hormonální stimulace při darování a uhnízdění vajíček?
Zdroj: Pixabay.com
Kdo jsou dárkyně vajíček
Dárkyněmi vajíček jsou buď ženy, které samy podstupují léčbu neplodnosti pomocí metody IVF (mimotělní oplodnění), nebo jsou to dobrovolné dárkyně, které podstupují hormonální léčbu za účelem darování vajíček jiným ženám.
Jelikož roste počet žen, které potřebují darované vajíčko, byl vytvořen pořadník neboli program darovaného oocytu (ED). Pořadí pacientek v programu je určeno datem zařazení. Pokud si žena do ED programu přivede přímou dárkyni vajíčka, dostává se v pořadníku na přední místo. Vajíčko ale dostane od jiné ženy z důvodu anonymity.
Z právního hlediska je dárcovství vajíček upraveno „Zákonem o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů“ z roku 2006, který říká, že matkou dítěte je vždy žena, která dítě porodila. V dnešní době již většina center umožňuje oba typy dárcovství, tedy i dárcovství dobrovolné.
Program dárcovství
Do programu darovaného oocytu (ED) jsou zařazeny jednak ženy, u kterých není možné po stimulaci získat vajíčko, dále pak ženy, které prodělaly chemoterapii nebo ženy, které nemají vaječníky či prodělaly tzv. předčasné ovariální selhání. Další skupinou v ED programu jsou ženy, u kterých sice lze získat po stimulaci vajíčko, ale nedaří se jim otěhotnět. Třetím důvodem pro darování oocytu jsou některé genetické vady.
Podmínky dárcovství
V centrech asistované reprodukce jsou stanoveny požadavky jak vůči dárkyním oocytů, tak i vůči příjemkyním vajíček.
Podmínkou žen příjemkyň je věk do 47 let, normální kolposkopický a cytologický nález na děložním hrdle a normální palpační nález na prsou. U žen nad 40 let se požaduje mamografické vyšetření prsů. Žena musí mít negativní vyšetření na pohlavně přenosné choroby, do kterých patří žloutenka typu B a C, HIV a syfilis.
Dále se provádí kultivační vyšetření z děložního hrdla na kapavku, chlamydie a mycoplasmata. U manžela nebo partnera je podmínkou provedení spermiogramu.
U dárkyň se obvykle vyžaduje věk mezi 20 a 33 lety a dobrý zdravotní stav. Zkoumá se i rodinná anamnéza, kde nesmí být vážná genetická či duševní onemocnění. Podmínkou je také dobrá tělesná kondice a BMI do 30. A samozřejmě žena má mít plné zdravotní pojištění v ČR.
IVF
První kroky
Každá dárkyně je geneticky vyšetřena a jsou jí provedeny testy na pohlavně přenosné nemoci a nemoci jater (HIV, cytomegalovirus, žloutenka typu B a C, syfilis, chlamydie).
Dále je ženě stanovena hladina hormonů v krvi a je jí provedena preventivní gynekologická prohlídka. Pokud žena splňuje všechny podmínky pro dárcovství, je naplánován stimulační cyklus, který je ukončen odběrem vajíček.
Čtěte také:
Odběr vajíček
V první polovině cyklu se ženě podávají hormony, které podporují růst a zrání většího počtu vajíček. Současně se sleduje růst folikulů pomocí ultrazvuku. Když dosahuje velikost folikulu průměru 16mm, aplikuje se ženě těhotenský hormon HCG (Pregnyl). Za 34 – 36hodin po aplikaci Pregnylu proběhne odběr vajíček (ovum pick up).
Výkon se provádí v krátkodobé celkové anestezii, kdy se pod ultrazvukovou kontrolou zavede pochvou jehla do vaječníků a odsaje se z folikulů tekutina i s vajíčky. Kvalita a počet vajíček se ihned hodnotí v laboratoři. Výkon trvá asi 20 minut a žena může odejít za 2 hodiny s doprovodem domů.
Před výkonem je dárkyně poučena, že nesmí 6 – 8 hodin jíst, pít ani kouřit. Bezprostředně po výkonu může žena špinit a pociťovat bolesti v podbřišku jako při menstruaci.
Přenos vajíček
Další postup se může v jednotlivých centrech asistované reprodukce lišit. Přenos vajíček může probíhat synchronizovaně s cyklem příjemkyně nebo může přenos proběhnout bez synchronizace, kdy se všechna embrya zmrazí. Druhý postup se provádí ve většině center.
Po získání vajíček od dárkyně se kontaktuje partner, aby se dostavil k odběru spermií, nebo se použijí spermie zmrazené. Tento způsob se volí u partnerů, pro které je obtížné aktuálně přijet k odběru spermií v den, kdy jsou vajíčka darována.
Oplodněná embrya se po odběru zmrazí na 6 měsíců a poté se znovu provede test na HIV. Pokud je test opakovaně negativní, naplánuje se přenos embryí. Když žena po IVF neotěhotní, oplozuje se dále oocyty od jiné dárkyně.
Čekání na placentu
Ženy, příjemkyně darovaných vajíček, podstupují před přenosem embryí hormonální léčbu. Od druhého dne cyklu užívají hormony podporující růst děložní sliznice. Výška děložní sliznice se průběžně kontroluje pomocí ultrazvuku a v době oplodnění by měla být vysoká nejméně 8 mm.
Hormonální léčba nekončí ani po přenosu oplodněného vajíčka (embrya). Dokud se nevytvoří placenta, musí žena užívat hormon zvaný progesteron ve formě buď zaváděcích nebo polykacích tablet.
Dárcovství vajíček
Dárcovství vajíček znamená pro ženu zhruba čtyři návštěvy v centru asistované reprodukce. Po výkonu není nutná pracovní neschopnost, pokud se u dárkyně nerozvine ovariální hyperstimulační syndrom (OHHS). Finanční kompenzace se pohybuje až 34 000 korun za odběr.
Pokud žena užívá před odběrem hormonální antikoncepci, je vhodné ji několik měsíců před odběrem vysadit, aby si vaječníky znovu zvykly pracovat.
Komplikace
Mezi vzácnější a závažnější komplikace asistované reprodukce patří ovariální hyperstimulační syndrom. Jde o bouřlivou reakci vaječníků na jejich předchozí hormonální stimulaci, kdy dozrává velký počet folikulů. Asi u 1 % žen je nutná hospitalizace.
Hlavním nebezpečím pro ženu je tzv. hyperkoagulační stav. To znamená, je krev ženy je zahuštěna a je u ní vyšší riziko tvorby krevní sraženin, a tedy i embolie. V souvislosti s vyšší propustností cévní stěny se hromadí volná tekutina v dutině břišní, v okolí plic a srdce.
U ženy se to projeví zvětšováním objemu břicha, zvracením, dále může pociťovat napětí a bolesti v podbřišku a dušnost. Těžké případy mohou vést až k selhání jater a ledvin. Léčba mírného stupně OHHS spočívá v klidovém režimu. U těžšího stupně OHHS je nutná hospitalizace, kdy je žena pečlivě sledována, jsou jí podávány infuze, léky tlumící bolest a léky na ředění krve.
Jediná šance
Pro ženy, které nemohou mít vlastní děti, znamená umělé oplodnění velkou dávku trpělivosti. Čekací doby na darované vajíčko slibují jednotlivá centra různě dlouhé. Některá centra nabízejí darované vajíčko ihned, ale průměrná čekací doba se pohybuje od 3 do 9 měsíců, pokud si žena nenajde dárkyni sama.
Ani po oplodnění nemá žena vyhráno. Hrozí jí riziko, že se embryo neuhnízdí, nebo se uhnízdí mimo dutinu děložní. Mimoděložní těhotenství je vážný stav, kdy může být žena při pozdní diagnóze ohrožena na životě silným krvácením.
I přes uvedená rizika je umělé oplodnění pro neplodné páry jedinou možností, jak vychovat vlastní dítě.
