Veronika ve 31. tt: Pořád v tempu

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

O víkendu jsem to zabalila. První lednový týden a šmitec. Už zbývá jen pár drobností, mailů, rozloučení. A na pár měsíců zas budu matka na plný úvazek. Tentokrát jsem s tím sekla dřív než u Anit. Tenkrát jsem odcházela tři týdny před porodem. A s odstupem času jsem zhodnotila, že to bylo málo. Teď mi hraje do karet, že leden máme v podstatě připravený. A únor už jsem chtěla mít volný. Takže tak.

Jenže zatím žádnou úlevu nepociťuji. Jen seznam pracovních úkolů vystřídal seznam těch nepracovních. A je pořádně dlouhý. Kromě přípravy na porod, uzpůsobení bytu a chystání Damíkovy výbavičky (praní, žehlení, nakupování) navíc plánujeme rekonstrukci nového bytu, který jsme koupili před Vánocemi. Kompletně jej přestavujeme. Stěhování do porodu nepřichází v úvahu. S radostí a nadšením vybíráme každý kousek do našeho nového většího zázemí.

Minulý týden jsem musela uznat, že moravské vánočkování mělo něco do sebe. Přijela jsem plná energie a síly. Cha, nezdolná horalka. Jenže už začátek týdne ukázal, že moje najednou nabytá nezdolnost plyne nejspíš z toho, že přes svátky jsem vůbec nenosila Anit. Bylo o ni postaráno, pohráno. V takovém režimu se ale v Praze bez prarodičů a dalších hlídačů nedalo pokračovat. Anit ví, že ji nemůžu nosit, ale stačí drobnosti. Zvednout párkrát do autosedačky nebo sedačky na jídlo, poponést po schodech, když někam spěcháme, kočkovat se s ní v posteli. A večer padám únavou. Vrátil se mi syndrom neklidných nohou. A ve velkém se mi spouští krev z nosu. No, ale abych jen neskuhrala – v půlce týdne už si tělo zase zvyklo a jsem opět v pohodě. Ne nezdolná. Ale ani zničená.

A nastoupil obvyklý režim. V pondělí výtvarka a zvířata. V úterý výjimečně návštěva školky (která se zatím jeví jako super a tento týden jdeme znovu). Ve středu na cvíčo a pak do CMC na prohlídku. Moje Eva už je na mateřské, a tak jsem se poprvé setkala s novou gynekoložkou Danielou. Byla profesionální a přímá. Nijak nekomentovala mé odmítnutí cukrovkového testu ani vaginálního vyšetření. A já si připadala jako klient, ne jako pacient. Jako rovnocenný partner v diskuzi, ne jako manipulovaná osoba. A zase jsem byla ráda, že tam chodím. I když dokonalé ultrazvuky v místním supervybaveném pracovišti mají svá úskalí. Nejprve se u Damíka objevily cystičky na mozku (které už zmizely). Teď zase mírná nesrovnalost ve velikosti ústí močových cest do ledvin. Nic, co by mě zatím stresovalo. Ovšem, z hlavy to úplně nevyženu. Jo, a náš syn už má kilo šedesát. Jej.

Čtěte také:

• Těhotenské obtíže před porodem
• Jak na únavu v těhotenství? Železem
• Voňavé a zdravé polštáře, které si zamilují i vaši nejmenší

Ve čtvrtek jsem si odbyla zubaře a odmítla vrtání kazu s lokální anestezií (prý to „v tomto stadiu těhotenství nemá na plod žádný vliv“). A pátek a sobota byla pracovní. Kromě toho jsem ale nezanedbávala ani před- a poporodní přípravy. Dočetla jsem knihu Hypnoporod a vrhla se na Fascinující mysl novorozeného dítěte. Donutila jsem Toma, aby přivezl postýlku, kterou měla půjčenou kolegyně. Taky jsme přestěhovali ložnici do poporodní podoby. Vyprala jsem a vyžehlila všechny plíny (u toho mě chytla úplně slavnostní nálada – a kdo ví, že normálně nežehlím, tak mi uvěří). Vyprala, vyžehlila a zavánočkovala krásný nový šátek pro nošení Damíka. A udělala pár dalších drobností. Hýbe se to, hýbe. Tak hurá!

Vaše V.

Veronika právě prožívá 31. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

Lékařskou péči Těhulce LIVE! poskytuje: CMC – soukromá klinika, která klade mimořádný důraz na nejvyšší kvalitu pediatrické péče.