Teplota je spojencem dítěte

Teplotu spolehlivě odhalí teploměr

Rudé tváře, horké čelo, lesklé oči. Neklamná znamení teploty. Místo toho, abychom do dítěte ihned cpali nějaký lék na její snížení nebo se s ním hnali k doktorovi, je lepší se zklidnit a vyhodnotit situaci. Někdy se totiž může stát, že dítě je rozpálené, má horké čelo, ale třeba je jen ulítané nebo moc navlečené. Ostatně pravdu ukáže teploměr.

Podle odborníků je nejspolehlivější ten elektronický, vhodný pro rektální měření. Manipulace při tomto úkonu může být pro dítě někdy nepříjemná, ale zato je to nejspolehlivější měření. Pro děti ve věku dvou a tří let se doporučuje namazat špičku trochou vazelíny, teploměr se bude lépe zavádět.

Existují samozřejmě i jiné modely teploměrů, třeba bezkontaktní, a některé maminky si pro ty nejmenší vedle „digitálu“ pořizují ještě klasickou rychloběžku pro ověření.

Kdy je rychlá pomoc nutná

Teploměr ukazuje 38 stupňů anebo v zadečku ještě víc. Takže je jasné, že náš odhad byl správný. Dítě má teplotu.

A co teď s tím? Především horečka sama o sobě není nemocí, ale jejím příznakem. Symptomem infekce, ale také důkazem, že se organismus našeho malého dokáže bránit.

Pozor ale u dětí mladších než tři měsíce. Tam může teplota signalizovat, že v těle přetrvává nějaká novorozenecká infekce. V tomto případě je důležité jednat bezodkladně i při zvýšené teplotě (37 až 38 stupňů), tedy zavolat lékaři nebo se k němu vydat.

Rozhodně sami neordinujeme novorozenci léky na snížení teploty, ale pečlivě ji sledujeme. Pokud překročí čtyřicítku, voláme ihned záchranku. U o něco starších dětí, tedy mezi třemi a šesti měsíci, je potřeba rychlá pomoc lékaře, pokud se teplota vyšplhá na 39 stupňů.

Nezaháníme ji jako nepřítele

Jestliže u dítěte staršího půl roku naměříme teplotu a jinak nemá žádné jiné zdravotní potíže, třeba jen trochu pokašlává, není třeba se plašit. Počkáme tři dny, co se z toho „vyvrbí“, a pak s ním případně zajdeme k lékaři.

Nemusíme se znepokojovat, když dítěti „na tu horečku“ nic nepředepíše. Horečka totiž aktivuje imunitní systém. Bílé krvinky, jež jsou v přední linii při obraně těla proti virům a bakteriím, jsou při ní pohyblivější a mají větší schopnost se vypořádat s vetřelci. Snižováním teploty oslabíme jejich bojové nasazení.

„Horečka je spojencem dítěte,“ tvrdí francouzský pediatr François Corrard. „Proto je třeba uvážlivě volit léky, aby se nenaboural obranný systém těla.“

Pokud se dítě chová normálně, hraje si, teplota ho neobtěžuje, je zbytečné mu dávat antipyretikum případně jiný lék proti horečce. Ovšem když pláče, je mrzuté, neklidné, lék proti horečce je na místě. Není tedy nutné se řídit podle teploměru, ale podle stavu a chování dítěte. Každé je jiné. Některé dítě i při čtyřicítce je v normální formě, jiné odrovná už zvýšená teplota.

Co když dostane křeče?

Mýty o nebezpečnosti horečky nicméně přetrvávají. Především v souvislosti s křečemi. Odtud pramení mimo jiné i obavy rodičů. Horečka sama o sobě však febrilní křeče nevyvolává.

„Vyskytují se při souhře různých faktorů – genetická dispozice, anomálie nervových buněk a i nízký věk hraje svou roli,“ podotýká doktor Corrard.

Křeče při horečce se objevují u dětí mezi šesti měsíci a pěti lety věku, nejčastěji však kolem dvou let. Navíc antipyretikum křečím nezabrání.

Další mýtus, který přetrvává, je obava z toho, že pokud okamžitě nepodáme dítěti lék proti horečce, bude se šplhat čím dál výš.

„To je omyl. Tělo si spontánně reguluje teplotu podle potřeby, proto také se během nemoci mění. Rovněž neplatí, že pokud budeme dítěti teplotu snižovat, uzdraví se rychleji. Horečka je důsledkem a signálem infekční nemoci. Sama o sobě není nebezpečná.“

Jaký lék zvolit

Dítě se necítí dobře, teplota ho obtěžuje, tak mu podáme lék. Nejlépe na bázi paracetamolu a ibuprofenu v dětské verzi, v rozmezí tří až šesti hodin. Paracetamol má nejen antipyretické účinky, tedy snižuje vysokou teplotu, ale také působí jako analgetikum, tedy proti bolesti.

Existuje v různých formách, třeba jako čípky pro děti mladší tři měsíce. Lék na bázi ibuprofenu je vhodný pro děti nad tři měsíce, funguje proti teplotě, bolesti a protizánětlivě. Nedoporučuje se užívat při planých neštovicích a v případech, kdy je riziko dehydratace.

Při vysokých, neustupujících horečkách je doporučováno střídat léky na bázi paracetamolu s léky na bázi ibuprofenu po 3 hodinách tak, aby rozestupy mezi jednotlivými dávkami každého z léků byly 6 hodin (paracetamol – 3 hodiny pauza – ibuprofen – 3 hodiny pauza – paracetamol – 3 hodiny pauza – ibuprofen – 3 hodiny pauza).

Čtěte také:

• Bolest v krku, angína a mononukleóza umí řádně potrápit
• Dětské nemoci spojené s kožní vyrážkou
• Virový průjem patří u dětí k nejčastějším onemocněním

Zábaly ho trápit nemusíme

Na rozdíl od dřívějších dob se už nevsází ve Francii na takové pomocníky při horečce, jako je vlažná lázeň nebo studené zábaly. Tyto procedury nebyly pro dítě nijak příjemné. Nefunkční a někdy i nebezpečné je dítě s teplotou nabalit a držet ho v přetopené místnosti. Naopak, lehká přikrývka, u těch nejmenších miminkovské body, teplota v pokoji na 19 stupních a časté větrání, to jsou ideální podmínky pro dítě s horečkou.

Pokud chceme malého pacienta trochu ochladit a osvěžit, položíme mu na čelo studený obklad.

„Vycházíme z fyziologie dítěte, laicky řečeno nedovolíme, aby se zóna kolem mozku přehřála. Tělo tak zapojí chladicí systém na úrovni hlavy,“ vysvětluje pediatr.

Rozhodně by se nemělo zapomínat na dostatečné pití.

Na horečku s rozumem

Horečku tedy nepřeceňujeme, ale také nepodceňujeme. U větších dětí ji měříme minimálně dvakrát denně, u miminek častěji. A malého pacienta sledujeme, zda se neobjeví další příznaky. Někdy vyšší teplota signalizuje jen běžný zánět nosohltanu, jindy závažnější zdravotní komplikaci.

Pokud dítě zvrací, má průjem, obtíže s dýcháním a další netypické příznaky, neodkládáme návštěvu lékaře.