Podmínky v pobírání mateřské

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má za stanovených podmínek pojištěnka (pojištěnec), pokud v den, od něhož je tato dávka přiznávána, trvá nemocensky pojištěné zaměstnání (popř. účast na nemocenském pojištění osoby samostatně výdělečně činné) nebo ochranná lhůta, a jestliže v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství trvala jejich účast na nemocenském pojištění alespoň kalendářních 270 dnů.

Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává dnem, který nemocensky pojištěná žena určí v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Doba čerpání PPM (podpůrčí doba) činí 28 týdnů (pokud porodila zároveň dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 37 týdnů).

Od 1. ledna 2012 se zjednodušil zápočet doby studia pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství:

• Do doby účasti na nemocenském pojištění (min. 270 kalendářních dnů) pro získání nároku na peněžitou pomoc v mateřství se započítává doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole či na konzervatoři, která je považována za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, pokud toto studium bylo úspěšně ukončeno. (Pro zápočet doby studia tedy již není podmínkou, aby počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu připadal do 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia a ani to, aby k převzetí dítěte do péče došlo v období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia.)

• Od 1. ledna 2012 se zavádí podmínka nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství alespoň 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů pro pojištěnce, který přebírá péči o dítě na základě dohody s matkou dítěte. (Mění se podmínka nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství v případě písemné dohody mezi pojištěncem (otcem, manželem) a matkou dítěte o převzetí péče o dítě, kdy nově bude nutné dohodu uzavřít na nejméně 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů. Dávka se tak nevyplácí, pokud doba, po kterou jsou jinak splněny podmínky nároku na výplatu, nečiní alespoň 7 kalendářních po sobě jdoucích dnů. Cílem úpravy je zabránit účelovému přebírání péče o dítě otcem či manželem ženy, která dítě porodila, jen na dny pracovního klidu, kdy tak dříve otec dítěte (manžel) kromě mzdy pobíral také peněžitou pomoc v mateřství.)

• Výše PPM je odvozena od stanoveného denního vyměřovacího základu (DVZ), který se počítá ze mzdy.

Rizikové těhotenství, nemocenská a peněžitá pomoc v mateřství

Pokud jste na nemocenské během těhotenství, pak záleží na tom, zda a jak dlouho jste zaměstnaná, nezaměstnána anebo zda pracujete jako OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná).

U zaměstnané ženy je důležité, jak dlouho před otěhotněním byla zaměstnaná a zda má nárok na nemocenské dávky. Pokud žena nastoupí na nemocenskou, musí si na příslušné správě sociálního zabezpečení, která jí nemocenskou vyplácí, ověřit, zda bude mít nárok na PPM (peněžitou podporu v mateřství).

Podmínkou nároku na PPM je účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů přede dnem nástupu na PPM (u OSVČ ještě 180 dnů z toho bez přerušení).

Podle toho pak šest týdnů před plánovaným termínem porodu ukončí nemocenskou a nastoupí na PPM.

V případě, že zjistí, že nemá nárok na PPM, pak může čerpat nemocenskou v souvislosti s porodem do šesti týdnů po porodu. V době čerpání nemocenské anebo PPM není přípustný žádný výdělek, který plyne z pojištění, ze kterého jsou dávky vypláceny. Jinak řečeno, že pokud si maminka chce přilepšit třeba dohodou o provedení práce, tak je to přípustné.

OSVČ

U ženy OSVČ, která aktivně pracuje, je nutné stanovit po dobu čerpání dávek odpovědného zástupce. Pokud má žena OSVČ nemocenské pojištění, pak se u ní řeší dávky jako u zaměstnanců – navíc je podmínka pro PPM 180 dnů pojištění v kuse.

Nezaměstatná

Pokud je žena nezaměstnaná, a nebyla tudíž nemocensky pojištěna, nemá v době těhotenství nárok na žádné dávky.