Těhotná vegetariánka nemusí být zatracovaná

„Je to nezodpovědné,“ slýcháme občas na adresu žen, které se ani v těhotenství nemíní rozloučit s vegetariánstvím a veganstvím. Při promyšlené úpravě stravy si však nemusejí připadat jako nezodpovědné matky.

Zdroj: archiv redakce

Maso a ryby jsou tabu

Lékaři sice z budoucích matek-vegetariánek nejsou příliš nadšeni, shodnou se však v jednom: Lze tolerovat ovolaktovegetariánství. Při tomto režimu se nekonzumuje maso, ale vejce a mléčné výrobky jsou povolené. A ty právě zajistí přísun kvalitních bílkovin. Ale není bílkovina jako bílkovina. Ty rostlinné za živočišnými kvalitou pokulhávají, proto při vegetariánském režimu se to snažíme dohnat kvantitou.

Budoucí maminky by si k jednotlivým chodům měly přidávat luštěniny a pšeničné výrobky (těstoviny, rýže, pečivo). Cereálie, quinoa (merlík čilský), olejnatá semena (lněné, sezamové, konopné) učiní podobnou službu. Naopak pozor na sóju, i když je bohatá na lysin (životně důležitá aminokyselina). Ta by měla být kvůli obsahu fytoestrogenů zařazená do jídla tak jednou denně.

Pepek je jen mýtus

V těhotenství je důležitý dostatečný přísun železa. Při nedostatku by budoucí maminka trpěla anémií a je tu riziko, že dítě bude nedonošené. Bohužel jen přísun ze stravy bývá nedostatečný, navíc se obtížně vstřebává. Tomu však napomáhá vitamin C, takže se doporučuje přidávat si do jídla, pokud to jde, pár kapek citronu. Naopak vstřebávání brání látky obsažené v čaji, kávě, kakau, které bychom neměli pít při jídle, a také potraviny bohaté na vápník. Snadno dostupnou zásobárnou železa je petrželka, pažitka nebo řeřicha. Dále pak čerstvé nebo sušené meruňky, fíky, sezamové semínko, oříšky, ovesné vločky a proso. Ale třeba takový špenát zdaleka není šampionem, jak se tradovalo. Každopádně ale necháme na lékaři, aby rozhodl, zda je zásoba železa dostatečná. A ještě malá poznámka: Být vegetariánkou neznamená jen škrtnout z jídelníčku maso. Je potřeba o skladbě stravy přemýšlet a dokázat ho nahradit.

Spoléhat na slunce se nevyplatí

Veganství, tedy vyloučení všech živočišných produktů ze stravy, to znamená i vajec a mléčných výrobků, jde s těhotenstvím dohromady za určitých přísně dodržovaných podmínek. Měl by o něm vědět od začátku těhotenství váš lékař. Během celého těhotenství je třeba si hlídat přísun některých minerálů a vitaminů. Samozřejmě je to vápník, který dítě potřebuje pro vývoj kostry. Najdeme ho v lískových oříšcích, sójovém mléce a sýrech, mandlích, luštěninách. S tím jde ruku v ruce vitamin D, který je jakýmsi prostředníkem k tomu, aby vápník odváděl v těle svoji službu. Veganky, protože nejedí ryby, mohou vitamin D získávat jen v přírodní formě, tedy že často chodí ven na sluníčko. To ale vždycky nejde, takže zejména v zimě a počátkem jara jim tento vitamin chybí a lékař jim musí předepsat nějaký doplněk.

Honba za vitaminy

Riskantní je také nedostatek vitaminu B12, který je spolu s kyselinou listovou nezbytný pro tvorbu krevních buněk, hlavně červených krvinek, a pro správné fungování nervového systému. Protože je do těla dodávaný převážně potravinami živočišného původu, je potřeba jeho nedostatek dohnat uměle. Existují i potraviny obohacené o tento vitamin – některá sójová mléka, snídaňové cereálie a potravinářské kvasnice a také je v kysaném zelí. Doporučuje se častý přísun v malých porcích pro lepší příjem organismem. Další slabinou ve výživě těhotné veganky může být zinek, který je nezbytný pro správný růst a vývoj buněk plodu. Při jeho nedostatečném příjmu hrozí, že dítě bude nedonošené s nízkou porodní váhou. Pozor na to, zinek z přírodních zdrojů (celozrnné výrobky, luštěniny, pekanové ořechy, dýňová semena) organismus nevstřebává ideálně. Pak je tu ještě jód, jehož nedostatek snižuje tvorbu hormonu štítné žlázy, která funguje samostatně už u nenarozeného dítěte a při její nedostatečné činnosti to může ovlivnit inteligenci dítěte. Protože budoucí maminky-veganky nejedí ryby a málo solí, měly by i v tomto případě konzumovat potravinové doplňky. Ovšem po poradě s lékařem nebo porodní asistentkou.

Čtěte také:

Musí to jít i bez lepku

Pak jsou tu ještě ženy, které si své specifické stravovací návyky nevybraly, ale byly k nim donuceny svým zdravotním stavem. Patří k nim budoucí maminky trpící celiakií. Jde o onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku, což je směs bílkovin obsažená v obilných zrnech. Lepek působí jako jed na povrch sliznice tenkého střeva, likviduje mikroklky a klky. Pokud se mu to nezatrhne, tedy jestliže se nevyloučí ze stravy, připraví střevo o schopnost trávit a vstřebávat živiny. Bohužel lepek je v kdečem, nejen v obilovinách (pšenice, žito, ječmen), ale třeba i v uzeninách, sladkostech, různých přísadách, omáčkách, polotvarech. Některé bezlepkové potraviny totiž mohou být zahuštěné pšeničným škrobem.

Choroba versus móda

Těhotná žena trpící celiakií se tedy bude stravovat stejně, jako když nebyla v jiném stavu. Snad jen se nebude nutit do jídel, na která je momentálně přecitlivělá. Pokud v těhotenství náhodou sní něco, v čem je lepek, nemusí se děsit, že by to mělo zásadní vliv na plod. Nesmí však jít o pravidelnou konzumaci lepku. Důležité však je, aby zvýšila příjem vitaminů a minerálních látek, především kyseliny listové a železa. Potraviny bez lepku jsou chudé hlavně na vitaminy řady B, i ty je třeba dodávat v doplňcích po konzultaci s lékařem. Naopak ženy, které se zhlédly v bezlepkové dietě jako prostředku ke snížení váhy (v nějaké formě ji drží až třetina Američanů), případně k pročištění organismu, by se jí měly v těhotenství zříct. Bezlepková dieta často přináší zvýšenou únavu, podrážděnost, nesoustředěnost. „Pracovat“ na úbytku váhy v těhotenství na úkor vyváženosti stravy také není nejlepší nápad.