Štěpánka 2. týden po porodu: Chybí mi moji miláčci

Fotografie z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Nejdřív jsem docházela v Podolí do čtvrtého patra, kde leželi v inkubátoru, ale teď už trošku povyrostli a jsou ve třetím patře, kde už leží v postýlce a už to pro mě není tak strašidelný. Když jsem je poprvé viděla v inkubátoru, tak jsem měla šílený strach, přišli mi tak malilinkatí a bezbranní. Ty slzy nešly zadržet.

Mám slíbeno od sestřiček, že pokud se uvolní pro nás pokoj, tak se vracím do porodnice a budu je mít 24 hodin u sebe! Mám vše zabaleno a do 30 minut tam budu.

Škoda, ale vypadá to, že nebudu moci kojit. Pravidelně odstříkávám mlíčko po třech hodinách, ale podaří se mi sotva 1 ml. Zkoušela jsem i přiložit k prsu Aničku, ale prostě to nejde. Počkám ještě, až si k nim půjdu lehnout, jestli se to náhodou nerozjede, a když to nepůjde (vlastně jsem tomu moc nevěřila), tak přejdeme na Sunar. Už mám objednáno od kamarádky Gity 45 krabic, takže bez stresu pak doma přejdeme na umělou stravu. Laktační sestra mi řekla, že se nemám zbytečně nervovat, že spoustu maminek neukojí jedno dítě dvěma prsy, natož pak já dvě s jedním.

Poprvé jsem se je bála i vzít do ruky, teď ty moje drobečky z ruky vůbec nechci dát! Jsou to dvojčátka a přeci tak jiní. Oliver, to je celý tatínek. V obličeji vidím strašnou podobu, myslela jsem si, že bude po tatínkovi tichý a klidný, ale dokáže se pěkně ozvat. Má 1850 g, ale slyšet je ho pěkně. Oproti tomu Andulka, která je podobná samozřejmě mně. Samozřejmě, jenže mě každý straší, že je podobná sestře Kristině a to já nechci, protože to je přeci moje holčička, tak musí být po mně. Myslela jsem, že bude živější po mně, ale je tak hodňounká. Vím, že se to může otočit, ale ať už to klidně zůstane tak, jak to je.

Já osobně měla šílenou pubertu, divím se, že maminka neskončila v Bohnicích, protože já vydala za 5 holek. Co já se jí nazlobila a naodmlouvala. Když si vzpomenu, co vše jsem vyváděla, a při představě, že by Andulička měla jen z poloviny takovou pubertu jako já, tak mě omývají. Nejlepší by bylo, kdyby byli hodní po Pepíčkovi a průbojný po mně. No, ale budu realista.

V týdnu jsem absolvovala prohlídku u obvodního lékaře a bohužel mi zůstal vysoký krevní tlak, tak budu zatím užívat prášky, za tři měsíce se mám přijít ukázat, tak doufám, že už to bude dobrý. Je to zvláštní, vždy jsem měla spíš nízký tlak, možná je to dopad té preeklamsie, ale ani jsem se nezeptala, takže nevím.

Jinak jsem byla nešťastná, že máme nakoupených tolik dětských věcí, ale až od velikosti 56 a v tom by se nám miláčci utopili. Tak jsme začali řešit, že budeme muset pořídit menší. Teď mají velikost 44, to je opravdu jako pro panenky. A shodou náhod, mě kontaktovala kamarádka Barunka, že má spoustu věciček ve velikosti 44 a že mi to posílá! Barunko, mockrát děkuju a máš to u nás! Pak jsem ještě objednala ve velikosti 50, vše pro páreček, a když jsem to po vyprání začala věšet, tak jsem se s tím mazlila a pořád to ukazovala Pepíčkovi. Ale vypadalo to, že ho víc zajímal hokej.

Holky, chci všem moc poděkovat za podporu a spoustu gratulací a já se budu těšit zase příští týden a držte nám prosím palce, ať už je máme doma!

Naše těhulka LIVE! Štěpánka užívá Femibion. Přečtěte si více o kyselině listové.