Nedonošené miminko: Kdy dožene předčasný start?

Strach a úzkost, které si podávají ruku s pocity viny, maminky nedonošence asi nikdy neopustí. Možná až tehdy, až jejich dítě dožene své vrstevníky, což bývá tak za dva až tři roky. Záleží samozřejmě na tom, jak moc předčasně se dítě narodilo (v kterém gestačním týdnu), s jakou hmotností a jak si vedlo od svého předčasného startu.

Nedonošené děti se rodí nezralé, jejich orgány ještě nejsou plně funkční, a tak jsou ve vývoji opožděné za svými vrstevníky narozenými ve správném čase. Proto se u předčasně narozených zavádí termín korigovaný věk, tedy věk, který by měli, pokud by se narodili v řádném termínu. Korekce věku se u nedonošených dětí používá dva až tři roky.

V čem všem je nedonošenec jiný

Malinkatý tvoreček po pár měsících povyrostl, takže se rodiče už tolik nebojí na něj sáhnout. Zároveň mohou pozorovat, co mu dělá potíže.

V prvních šesti měsících po porodu jsou to odchylky v oblasti svalového napětí, problémy při přetáčení na bříško, později i se sezením a chůzí. Během třetího roku se opoždění v neuromotorickém vývoji vyrovnává, stejně tak nedonošenec dožene potíže v řeči.

U předčasně narozených dětí dochází občas také k nervovým postižením, jako je například lehká mozková dysfunkce nebo mozková obrna. Pak jsou tu ještě méně závažné problémy, které se zpravidla po prvním roce dítěte vytratí. Patří k nim větší potíže s adaptací, miminka bývají dráždivější, není snadné je uklidnit.

Rodiče trápívá i to, že dítě často nepřibývá na váze a vinou náchylností k infekcím a tedy i k častým zdravotním komplikacím pracně nabyté přírůstky rychle ztrácí.

V podstatě do prvních narozenin dítěte neustále trnou, jestli bude v pořádku a neponese za předčasný příchod na svět celoživotní následky.

Od doktora k doktorovi je žene hrozba nemocí

Pediatrie, neurologie, oční, ušní, rehabilitace a možná i psycholog. Diář rodičů novorozence je zaplněný lékařskými prohlídkami, mnohdy preventivními, jindy bohužel kvůli potížím, které si přineslo do vínku vinou původní nezralosti.

Patří k nim i bronchopulmonální dysplazie, tedy chronická plicní nemoc, která souvisí s tím, že předčasně narozený novorozenec musí být napojený na umělou plicní ventilaci, protože jeho plíce ještě nejsou dostatečně zralé. Rodiče takto postiženého dítěte se musí vyrovnat s tím, že hlavně v kojeneckém a batolecím věku jejich ratolesti z onemocnění dýchacích cest prakticky nevyjdou.

Dítě, které přišlo na svět dřív, může také trpět závažnými očními problémy. Jeho sítnice neměla dost času se správně vyvinout a dochází k retinopatii, tedy k abnormálnímu vývoji cév sítnice. Pokud by nebyl včas zastavený, mohlo by dítě dokonce oslepnout. Proto s nimi musí rodiče chodit hlavně do jednoho roku na opakované oční kontroly.

Učení a mučení podle Vojty

Pohybové „propadáky“ bývají u miminka mnohem lépe rozpoznatelné než třeba psychické. Každý si všimne, že dítě otáčí hlavu pouze na jednu stranu. Naštěstí lze psychomotorický vývoj nedonošeného dítěte rehabilitačním cvičením správně nasměrovat.

U nás se používá převážně tzv. Vojtova metoda založená na stlačování reflexních bodů při určité poloze miminka, čímž se tělo stimuluje. MUDr. Václav Vojta doporučoval cvičit s dítětem 5 až 15 minut čistého času čtyřikrát denně, začít s rehabilitací co nejdřív a vytrvat, což je pro matku velice náročné.

Pokrok totiž není dlouho vidět, naopak dítě při cvičení často pláče, protože se mu nelíbí, a matka se bojí, že svému drobečkovi ubližuje a narušuje tím citovou vazbu. Zatím žádné výzkumy neprokázaly, zda tomu tak je či ne.

Čtěte také:

• Předčasně narozené děti
• Šestinedělí? Buďte co nejvíc s miminkem
• Neuvěřitelné schopnosti novorozenců

Kojení je zkouškou trpělivosti

Mateřské mléko, byť zpočátku třeba v minidávce, je zvláště pro nedonošené dítě nenahraditelným darem, a to po všech stránkách. Ovšem vpravit ho do dítěte je fuška.

Miminko se musí krmit v menších dávkách a často, v co nejsvislejší poloze, nesmí polykat příliš mnoho vzduchu a po krmení se musí hlídat, aby si řádně odříhlo. Pak potřebuje být v klidu a aspoň hodinu by se s ním nemělo cvičit. Dětem je potřeba při kojení dopřát dost času, ovšem miminko často klame tělem, tedy pokračuje v sání, aniž by pilo mléko. To ho vyčerpává, takže je dobré počítat s přestávkami v kojení.

Nedonošenci bývají pořádní spáči, a tak je potřeba je k jídlu budit – držet je ve vzpřímené poloze, pohybovat s nimi, otřít obličej vlhkou žínkou, kroužit prstem kolem pusinky.

A pokud jim kojení nestačí, potřebují dostat „nášup“, pokud možno odstříkaným mlékem, nejlépe alternativním způsobem (např. lžičkou, kapátkem nebo stříkačkou, krmením po prstu, z hrnečku), ne z lahve.

Jak poznáme, že kojení nestačí a je třeba dokrmovat

• miminko je podezřele spavé, nehlásí se o kojení
• stolice je méně než 2 až 5x denně
• nemá 6 až 8 plen denně dostatečně nasáklých močí
• nepřibývá na váze

Na příkrmu si pochutnají později

Od kdy přikrmovat? Ani na to neexistuje jednoznačná odpověď. Záleží na celkovém stavu dítěte, na pokynech lékaře. Obecně se u nás doporučuje přikrmovat děti narozené po 35. dokončeném týdnu těhotenství jako děti donošené, tedy ne před ukončeným čtvrtého měsícem a nejpozději po šestém měsíci věku dítěte.

U dětí narozených dříve by se mělo s přikrmováním začít pět až osm měsíců od data jejich narození, ne však dříve než po ukončeném 13. týdnu korigovaného věku dítěte.

Vývoj miminka

Praktický průvodce jeho prvním rokem

Paní doktorka Dittrichová pro nás vypracovala průvodce prvním rokem vašeho děťátka. Zachytila všechny zásadní změny, které můžete očekávat.

Očkovat ano, ale kdy?

„Nedonošené děti očkujeme víceméně podle běžného očkovacího kalendáře podle chronologického věku,“ uvádí se v učebnicích pediatrie. Mnozí dětští lékaři se na to odvolávají navíc s odkazem na obdobnou praxi v jiných evropských státech.

Jiní doporučují změnit klasický očkovací kalendář a pro nedonošené děti, zvláště pro ty s hmotností pod 1500 gramů, ho pro první dva roky života upravit. Pro očkování nedonošených miminek do prvního roku věku to znamená očkování čtyřkombinace ve 3. až 6. měsíci korigovaného věku, 2. a 3. dávka čtyřkombinace plus pneumokok se aplikují v měsíčních odstupech.

Očkování nedonošenců může být riskantní, protože při něm dochází k silné stimulaci nezralého imunitního systému. Proto je víc než nutné dbát na to, aby dítě nebylo očkované krátce po prodělaném infekčním onemocnění, po očkování pak nepodceňovat, pokud dítě dlouho pláče, anebo je naopak nezvykle netečné.