Škodí nám geneticky modifikované potraviny?

Diskuze o genetických modifikacích vyvolává mezi lidmi místy až hysterickou reakci. Jenže na GMO je třeba se dívat jako na jakýkoli jiný lidský objev. Každá nová věc má své pro i proti a žádná není černobílá. Střelný prach, televize, internet. Taky antibiotika, hormonální antikoncepce a mimotělní oplodnění.

Antibiotika zachránila od jisté smrti nepočítaně dětí, jenže nadužívání vedlo ke zvýšení odolnosti bakterií. Také už mluvíme o tom, že zbytky hormonální antikoncepce zamořují světové vody a zatím nemůžeme odhadnout, jaký dopad bude mít obcházení neplodnosti pěstováním embryí v laboratoři.

Zásah do dědičnosti: žádná novinka

Už staletí se lidstvo snažilo zlepšit svou vypěstovanou úrodu. Nejdřív přišlo na řadu vcelku neškodné šlechtění. Později mezidruhové křížení, kdy je výsledkem třeba kříženec pšenice a žita, nebo běžně dostupné hruškojablko nashi.

Při těchto technikách se často používají drastické zásahy, například rostlinný toxin kolchicin pro zmnožení chromozomů anebo ionizující záření pro vyvolání mutací. Výsledkem je změna dědičné výbavy, ale důsledky překvapivě nikoho neznepokojují, i když jsou těžko předvídatelné.

Málokdo ví, že už léta konzumujeme kukuřici s upraveným počtem chromozomů. To ale ještě není opravdová genetická modifikace, o které mluvíme dnes. Ta přišla na řadu ještě později.

Při genetické modifikaci je do dědičné informace cíleně vložena malá část DNA jiného organismu, takže doslova třeba rajče může obsahovat rybí gen. Dlužno ale dodat, že rajče i ryba mají velký podíl DNA totožné a obecně DNA funguje u všech organismů od virů po člověka naprosto shodně.

Představa o hrůznosti experimentu je stejná nadnesená a přehnaná, jako když se ve filmu hlavní hrdinka zničehonic zkroutí bolestí a během pěti minut porodí. Že to tak ve skutečnosti není, víme všechny.

Není všechno zlato, co se třpytí?

Díky genetické modifikaci je rostlina například odolná proti škůdcům. Pěstováním takové plodiny se ulehčí životnímu prostředí, protože pole ani úrodu není třeba zamořovat postřiky. Některé geneticky modifikované rostliny jsou schopny růst i v nehostinných oblastech, což může v důsledku zachránit mnoho lidí od hladu. Jiné mají lepší nutriční hodnotu a jiné zas dovedou vyprodukovat léčebné nebo očkovací látky, což v důsledku znamená třeba levnější a dostupnější léčbu. Další si dovedou poradit s půdou zamořenou toxickým odpadem, která by se jinak těžko dekontaminovala. Na první pohled tedy samá pozitiva.

Všechno může mít samozřejmě i svá proti. Nejčastěji se ozývají obavy o možný vliv na zdraví při konzumaci GMO. Vloni byla publikována studie, která zmiňuje častější vznik nádorů u krys krmených geneticky modifikovanou kukuřicí. Odborníci ale studii kritizují jako špatně provedenou a s vážnými nedostatky a výsledky nepovažují za relevantní. Pravdou ale zůstává, že i kdyby se taková souvislost časem prokázala, nebudou v tom GMO samy. Do potravin jsou běžně přidávány různé konzervanty, barviva, sladidla, jejichž vliv na náš organismus je mnohdy pochybný.

Obavy jsou i o větší výskyt alergií a prozatím v teoretické rovině existují obavy o přenos vložené genetické informace mezi organismy, například do střevních bakterií. Vzhledem ke složitosti celého procesu se ale zdá riziko nepravděpodobné. Takže přehnaná obava z konzumace geneticky modifikovaných potravin je, zdá se, zbytečná. Prozatím žádná jasná souvislost a negativní vliv na naše zdraví dokázána nebyla.

Čtěte také:

• 8 kroků k bezproblémovému stravování při kojení
• Několik tipů, jak se stravovat v těhotenství
• BIO nebo „normální“ potraviny?

Modifikovaných potravin se nedotknu

Pokud jste zapřísáhlý odpůrce geneticky modifikovaný potravin, máte v běžném výběru trochu problém. Se značením to totiž není tak jednoduché.

V Evropě se sice oproti Americe obecně pěstuje málo geneticky modifikovaných rostlin, český spotřebitel se tak nemusí obávat, že si třeba koupí geneticky upravenou zeleninu. Výjimečně se u nás může objevit řepkový olej, popcorn nebo výrobky z kukuřičné a sójové mouky z modifikovaných rostlin pocházející z dovozu.

Jenže výrobci nemají povinnost označit potraviny, kde je podíl geneticky modifikovaných plodin menší než 0,9 %. Povinnost také neplatí pro vitaminy, sladidla, stabilizátory, dochucovadla, která ale většinou jsou vyrobena GM technologií a jsou běžně používaná. Stejně tak nemusí být označeny živočišné produkty jako mléko, maso, vejce, pocházející ze zvířat krmených GM krmivem. A zrovna dovezená GM krmiva nejsou u nás vůbec výjimečná.

Jinými slovy, GMO se na běžném trhu nevyhnete, i když třeba ve stopovém množství. Pokud s nimi nechcete mít opravdu nic společného, musíte se spolehnout jen na svojí vlastní rostlinnou a živočišnou produkci.

Používání GMO pravděpodobně nějaké dopady mít bude, ať dobré, či špatné. Dnes ale stejně nejsme schopni všechny domyslet. Stejně tak to bylo a je se všemi lidskými objevy a vynálezy. Každopádně není na místě se GMO potravin hystericky obávat. Některé novinky přijímáme s velikým nadšením a absolutní důvěrou, jiné naopak. Čas už mnohokrát ukázal, jak jsme byli někdy naivní a někdy zas zbytečně nedůvěřiví.