Alergie – lze jim předcházet?

Dědičnou vlohu, tedy dispozici k alergii, má až 40 % osob. Ne všechny tyto osoby onemocní alergickými nemocemi. Zvýšený výskyt těchto onemocnění je tedy výsledkem souhry dědičné vlohy (genetické dispozice) až v 70 – 80 % a vlivu zevního prostředí, ve kterém žijeme. Během krátké doby, ve které došlo k obrovskému nárůstu alergických chorob a astmatu („epidemie 20. století“), se nemohly tak zásadně změnit genetické faktory. Proto byly sledovány vlivy vnější (negenetické), které v rozvoji senzibilizace, tj. vzniku alergické přecitlivělosti, hrají hlavní roli.

Mnoho změn

Za poslední desítiletí došlo ke změnám v našem životním stylu. Trávíme více času „uvnitř „ – budov, aut.., naše strava obsahuje vyšší podíl rostlinných olejů, kde není správný poměr nenasycených mastných kyselin (NMK) tj. klesají omega 3 NMK. Ve společnosti více osob kouří, zvl. mladé matky, stoupá obezita (10 – 15 % osob v Evropě), je větší spotřeba hormonální antikoncepce, stoupá počet porodů vedených sekcí, stoupá hygiena, spotřeba antibiotik, stres a počet atopických párů, které spolu pak čekají tzv. rizikové děti.

Dědičnost

Vysoké riziko pro vznik alergie a astmatu je u dítěte, které má alespoň jednoho příbuzného I. stupně tj. (sourozence nebo rodiče) s doloženým alergickým onemocněním. U takového dítěte je riziko vzniku alergických onemocnění asi ve 30 – 40 %. Pokud mají oba rodiče alergická onemocnění, pak toto riziko u dítěte stoupá až k 60 – 70 %. Pokud dítě nemá nikoho v rodině alergického, je pravděpodobnost výskytu alergie 5 – 10 %.

Prevence

Cílem medicíny je nemocem předcházet. Prevenci onemocnění dělíme na prevenci primární, kdy opatření mají zabránit vzniku alergické přecitlivělosti = senzibilizace. Týká se tedy zdravých osob. Jelikož k primární senzibilizaci dochází velmi brzy (již před narozením a v prvních měsících a letech života), směřují doporučená opatření do tohoto období. Nejste-li si jisti, jestli vaše děťátko nebude mít sklony k alergii, neponechávejte nic náhodě a pečlivě vybírejte materiály, čistící prostředky a dětskou kosmetiku tak, abyste riziko podráždění omezili na minimum. Kromě přírodních materiálů v bio kvalitě, požívejte pouze dermatologicky testované přípravky bez barviv a parfemace. Dejte přednost pracímu prášku, který byl vyvinut speciálně pro citlivou pokožku například Persil Sensitiv.

Sekundární prevence se týká osob senzibilizovaných s cílem zabránit rozvoji alergického onemocnění. Nejčastěji jde o zábranu vzniku astmatu u osob, které již trpí atopickým ekzémem nebo alergickou rýmou. Prevence terciární má zabránit zhoršování již vzniklého alergického onemocnění. Například u pacienta alergického na roztoče se odstraněním roztočů sníží alergický zánět v nose a průduškách a tím se sníží zátěž alergické rýmy a astmatu.

Nezbytným předpokladem vzniku alergie je kontakt s alergenem v životním prostředí, a to nejčastěji vdechováním a požitím. Proto jsou preventivní opatření zaměřena tímto směrem.

Doporučení

Světová zdravotnická organizace a Světová alergologická organizace vydaly v roce 2004 dokument, ve kterém shrnuly všechna doporučení prevence alergie na základě tzv. medicíny založené na důkazech. Síla doporučení je označena písmeny A – D.

Písmenem A jsou označena doporučení nejlépe doložená studiemi. Opatření, které je označeno písmenem D, vychází jen z mínění expertů, čili nemá takovou sílu jako opatření podložená dobře provedenými studiemi.

V tomto sdělení se budu věnovat pouze primární prevenci alergií – tj. zábraně vzniku alergické přecitlivělosti (senzibilizaci).

Pro všechny děti (tj. bez rizika vzniku alergických onemocnění) platí: výlučné kojení do 6 měsíců věku, není-li možné kojit, pak výživa a přípravky z kravského mléka (B).

U těhotné a kojící matky není doporučena žádná dieta (A). Pevnou stravu je doporučeno podávat až po 6. měsíci věku dítěte (B). Odstranit expozici k tabáku v těhotenství, ale také v prvních letech života. Týká se to také pasivního kuřáctví (B).

Pro vysoce rizikové děti pro vznik alergických onemocnění je doporučováno také výlučné kojení do 6 měsíců věku, není-li možné, pak výživa hypoalergenními mléky (A). Po 6. měsíci věku je výživa stejná jako pro děti bez rizika (A).

Během těhotenství a kojení není doporučována matkám žádná dieta (A). Pevnou stravu zavádět po 6. měsíci věku (B).

Kojení stoprocentně vzniku alergií nezabrání (genetické faktory – viz výše), ale je nejpřirozenějším a nejzdravějším způsobem výživy (kontakt s matkou, obsah protilátek a jiných působců imunitního systému k zábraně infekčních onemocnění).

Doporučují se tyto úpravy zevního prostředí:

Odstranit expozici k tabákovému kouři (B), protože bylo prokázáno, že u dětí, zvl. dívek matek kuřaček se častěji vyskytují pískavé bronchitidy. Redukovat expozici k vdechovaným alergenům (roztočů domácího prachu, vzdušným plísním, alergenům zvířat) (B). Odstranit vlhkost v bytě (C) a zvýšit hygienu domácího prostředí (C).

Ukázalo se, že děti, které se narodí na podzim, bývají častěji alergické na roztoče domácího prachu a projeví se u nich častěji astma. Čili v prvních měsících života je vnímavost k faktorům zevního prostředí zvýšena.

Podávání probiotik v době těhotenství a prvních letech života vzniku alergických onemocnění a astmatu nezabrání. Studie z roku 2007 hodnotily sledování skupiny dětí, které v prvních 6 měsících života užívaly probiotika. Neprokázaly, že se riziko vzniku atopické dermatitidy snížilo, a naopak prokázaly zvýšené riziko senzibilizace na alergeny u vysoce rizikových dětí.

Velmi důležité je také snížit stres v době těhotenství a prvních letech života dítěte, omezit kontakt s infekty, mít dostatek pohybu a jíst vyváženou stravu.