První kojení po porodu

První přiložení k mamince

Miminko se okamžitě po porodu položí bříškem na tělo matky, kde je osušeno (kromě jeho ručiček). Hlavičku má přibližně v úrovni bradavek matky a je přikryto přikrývkou.

Instinktivní nalezení bradavky

Většina dětí se v prvních hodinách života chová stejným předvídatelným způsobem, což naznačuje, že jejich chování je instinktivní.

Prvních 15 minut většinou miminko leží na břiše matky a intenzivně hledá její tvář – vzory podobné tváři upřednostňuje před jinými vzory podobné světlosti. Dítě se naučí rozpoznat vůni a tvář matky.

Pak začíná dělat pohyby, které vrcholí v přibližně 45. minutě po porodu. Pohybuje ústy, rty, sliní. Během pobytu v děloze si cvičilo pohyby, které nyní využije – tzv. kráčecí reflex – končetinami se zapírá o břicho matky a tím se posouvá k bradavce. Tímto pohybem také pomáhá matce při urychlení zavinování dělohy, vyloučení placenty a redukci krevních ztrát.

Vůně a chuť plodové vody a maminčiny bradavky

Dítě se posouvá na loktech a saje si ručičku – chuť a vůně plodové vody na rukou mu pomáhají hledat bradavku, protože dvorec bradavky vylučuje chemikálii podobné vůně a chuti. Proto je důležité ručičky neosušovat.

Dítě se natahuje za prsem a tím masíruje bradavku, která reaguje prodlužováním, vztyčuje se a každý dotek také způsobuje vylučování oxytocinu u matky. To pomáhá prvnímu kojení. Kromě toho se tím upravuje i vylučování prolaktinu, hormonu důležitého pro tvorbu mléka.

Do hodiny je u prsu

Trvá v průměru 30–60 minut, než se dítě na břiše doplazí k prsu. V 55. minutě je již většina dětí u bradavky. Téměř všechny děti se při takto provedeném prvním kojení přisají správně – s doširoka otevřenými ústy. To je základ pro to, aby kojení začalo jednoduše a co nejlépe. Správné přisátí je nezbytné proto, aby dítě získalo mléko dostupné v prsu, regulovalo jeho tok a současně neničilo bradavku matky.

Podpora bondingu

Dítě se pak kojí a první kojení by mělo skončit samo – tím, že samo pustí bradavku. Dítě vydrží být bdělé nejvíce 150 minut po porodu. Pak už všechny děti upadají do prvního spánku. Pokud se nevyužije tato doba bdělosti po porodu na nácvik správného kojení, novorozenec usne, aniž by se naučil správnému přisátí a první kojení se může zpozdit o několik hodin. To dítě a matku zbytečně vystavuje riziku, že kojení bude problematické či neúspěšné.

První přisátí miminka po porodu

Krátce po porodu je ta správná chvíle, kdy se miminko může poprvé přisát k matčině prsu. Je to důležitý okamžik pro zdráné kojení, vývoj dítěte i vývoj vztahu mezi maminkou a miminkem.

Instikntivní chování maminek

Zjistilo se, že nejen děti, ale i matky se chovají podobně a předvídatelně, když jsou poprvé v kontaktu se svým novorozeným dítětem. Nejdříve opatrně konečky prstů procházejí dítěti po končetinách. Během dalších čtyř–pěti minut začínají dlaní ruky hladit záda dítěte, do devíti minut se zcela přestanou dotýkat dítěte konečky prstů, zdvojnásobí se počet doteků dlaní ruky a dotýkají se více těla dítěte než končetin.

Je vhodné nechat dítě kojit se tak dlouho, dokud samo nepustí bradavku.

Rooming-in už na porodním sále

Během kontaktu kůže na kůži po narození miminka nebo po skončení pobytu na porodním sále, je možné děťátko přímo na těle matky vyšetřit, následně zvážit, matka ho může obléci a spolu s dítětem se přibližně po dvou hodinách přemístit na oddělení šestinedělí. Rooming-in se tedy začíná již na porodním sále a znamená nepřerušený kontakt matky a dítěte.

Pokud bude následně matka kojit na požádání a nebude se do kojení negativně zasahovat (oddělením matky od dítěte, např. na noc, používáním dudlíku, kloboučků nebo dokrmovaním lahví), je vysoce pravděpodobné, že matka a dítě nebudou muset trpět žádnými problémy s kojením.

Aby byla prevence problémů při kojení kompletní, je dobré, pokud se matka předem od laktační poradkyně naučí, jak zjistit, kdy dítě při kojení skutečně pije mléko a zda je správně přisáté – s doširoka otevřenými ústy a asymetricky (dítě pokrývá spodním rtem dvorec bradavky pod bradavkou a nad horním rtem je dvorec bradavky vidět).

Čtěte také:

• Koupání novorozence po porodu: Ano, nebo ne?
• Podpora rané vazby po porodu císařským řezem
• Mlezivo: zázračná tekutina pro novorozené miminko

Význam přiložení miminka pro matku

1. Rychlejší porod placenty, rychlejší zavinování dělohy, menší krevní ztráty, menší pravděpodobnost anémie po porodu.
2. Tvorba oxytocinu (u matky i dítěte) – to aktivuje tvorbu prolaktinu, tvorbu až 19. speciálních hormonů trávicí soustavy, některé z nich jsou růstové hormony (inzulín, cholecystokinin a gastrin), které usnadňují absorpci potravy. Oxytocin zvyšuje práh bolesti, uklidňuje matku i dítě, způsobuje pocit ospalosti, spojuje je, protože je to hormon lásky, dotyků, přispívá k cítění lásky vůči dítěti.
3. Jednodušší začátek kojení podporuje dlouhodobé kojení.
4. Zlepšuje navázání vztahu matka–dítě.
5. Dítě téměř vůbec nepláče – to výrazně posiluje matčin pocit, že je schopna se postarat o své dítě a že je dobrá matka. Čím více společného času se dopřeje matce a dítěti a čím více dítě saje na prsu, tím se více zlepšuje schopnost matky starat se o dítě.

Význam přiložení miminka pro dítě samotné

1. Přechod z prostředí dělohy do vnějšího světa podle očekávaného vzorce (jde o instinktivní chování).
2. Dítě je optimálně zahřáté a jeho tělesná teplota se udržuje lépe než v inkubátoru / topném lůžku.
3. Urychluje metabolickou adaptaci dítěte – vyšší hladiny krevního cukru a jiné biochemické parametry v prvních hodinách života, např. rovnováhy kyselého a zásaditého prostředí.
4. Úspěšné kojení z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, dítě se rychleji a účinněji učí správné technice kojení.
5. Dítě získává dostatek kolostra (s vysokým obsahem protilátek) okamžitě po porodu. Kolostrum a správná mikroflóra kůže napomáhají snížení pravděpodobnosti infekce dítěte, čímž se zlepšují jeho šance na přežití.
6. Jeho pokožka se kolonizuje mikroflórou matky. 
7. Příjem kolostra urychluje odchod smolky, což zabraňuje, aby se normální novorozenecká žloutenka zhoršila na úroveň, kdy se už preventivně zasahuje.
8. Lepší navázání vztahu matka–dítě.
9. Může zlepšovat vývoj nervového systému dítěte.
10. Dítě méně pláče (v prvních 30. minutách v průměru 60 sekund a v další hodině asi 10 sekund, ve srovnání s dětmi, které nejsou v kontaktu s matkou – ty první půlhodinu života propláčou asi 18 minut a v další hodině propláčou asi 29 minut).