Zázrak zvaný oxytocin

Pouto nejen mateřské

„Bez oxytocinu by samice potkana sežrala své mladé,“ říká francouzský neurobiolog Jean-Didier Vincent. U zvířat tento hormon vytváří ochranitelský reflex. Pokud se injekcí vpraví do mozku potkaní samice, která ještě neměla mláďata, v několika minutách se její chování změní. Začne chystat hnízdo, případně olizovat cizí mláďata v kleci. Zkrátka chová se jako matka.

U lidí je to o něco složitější než u hlodavců. Nicméně oxytocin hraje neoddiskutovatelnou roli ve vtahu rodič a dítě. Matka zakouší se svým miminkem pocit radosti a štěstí, a to vyvolává produkci oxytocinu, ale taky dopaminu a endorfinů, což jsou všechno látky zjednodušeně řečeno radosti ze života, štěstí, které násobí pozitivní pocity, jež maminka zažívá. Také se přišlo na to, že existuje přímý vztah mezi nízkou hladinou oxytocinu v těhotenství a poporodní depresí.

Při jiných výzkumech vyšlo najevo, že ženy, které mají traumatické zážitky z dětství, protože je rodiče opustili nebo jim ubližovali, mohou trpět dysfunkcí produkce oxytocinu. Ale pozor, oxytocin nepatří jen do ženského světa. Mnohaleté výzkumy byly zaměřené také na otce. A zjistilo se, že pokud se starají o své děti se stejnou dávkou lásky jako matky, dostaví se stejný efekt jako u žen. V přítomnosti dítěte se i v těle tatínka vyplavuje oxytocin.

Pravá ruka maminky

Slovo oxytocin pochází z řečtiny a znamená „rychlý porod“. Tento hormon vyvolává kontrakce dělohy při porodu, proto se rozšířilo injekční podávání syntetického oxytocinu pro usnadnění porodu. Když se začne otvírat děložní hrdlo, okamžitě je vyslán „pokyn“ do mozku matky, kterým se spouští produkce oxytocinu. Hormon vyvolá stahy děložního svalstva. Pak také hraje roli při kojení, protože stimuluje stahy hladkých svalů v mléčných žlázách a umožňuje tak vystřikování mléka.

Průvodce dítěte cestou na svět

Porod je pro dítě extrémně stresující záležitostí, navíc s rizikem pro jeho mozek. Naštěstí oxytocin i tady dokáže zázraky. Jen malá odbočka na vysvětlenou. Klíčovou roli v tomto procesu hraje GABA. To je neurotransmiter, tedy neuropřenašeč, látka účastnící se přenosu vzruchu mezi nervovými buňkami v mozku. V mozku dospělých působí na neurony inhibičně (útlumově), tedy snižuje šanci, že neuron bude aktivován. Ale u plodu v děloze a u dítěte v raném stadiu působí právě naopak, tedy aktivuje neuron. To by však bylo během porodu na škodu, ale organismus si s tím dokáže poradit.

Oxytocin, který se v těle matky uvolňuje při porodu, prochází placentou k dítěti. Díky němu se během dvou hodin před narozením funkce GABA u dítěte změní, laicky řečeno přepóluje. Při porodu dočasně působí GABA u dítěte inhibičně, podobně jako u dospělých. Proč je taková změna nutná? Díky ní funguje mozek dítěte během porodu pomaleji a miminko, které se chystá na svět, má menší potřebu kyslíku. Dalším efektem změny funkce GABA při porodu je analgezie, dítě méně cítí bolest. Suma sumárum je snížen stres dítěte, který pro něj porod představuje, riziko hypoxie (snížený obsah kyslíku ve tkáních) a poškození mozku. Oxytocin dokáže tedy perfektně připravit dítě na příchod na svět.

Tenhle bankéř nás nevytuneluje

Existují i další sféry lidského života, do nichž oxytocin zasahuje. Vědci zjistili jeho souvislost s autismem. Z některých studií vyplývá, že v krvi malých autistů je nižší hladina oxytocinu v porovnání se stejně starými zdravými dětmi. Předběžné studie rovněž ukázaly, že podávání oxytocinu může zlepšit u mladých dospělých autistů schopnost řeči a zlepšit jejich interakci s okolím. Francouzští vědci zase při pokusech na myších přišli na to, že pokud je produkce oxytocinu blokována před narozením, objeví se příznaky autismu.

Jejich kolegové ve švýcarském Curychu se zaměřili na jiný problém, na to, jak tento hormon ovlivňuje důvěru lidí, která je podstatou vytváření pozitivních vztahů. Vybranému vzorku vstříkli do nosu syntetický oxytocin ve spreji a rozdělili skupinu skoro 200 studentů na investory a bankéře. Ti spolu jednali na základě vzájemné důvěry, kterou oxytocin zvýšil. Ovšem jiné studie prokázaly, že oxytocin nelze brát jako prostředek univerzálního blaha. Může totiž zvyšovat agresivitu vůči osobám mimo danou skupinu. Také podávání tohoto hormonu ženám, které trpí stavy úzkosti, u své matky nezažily pocit bezpečí, z nich samých neudělá lepší maminky, ale naopak posílí negativní mateřské projevy.

Čtěte také:

• Tajemství ženského pánevního dna pohledem Západu i Východu: zážitky z kurzu
• Bonding – láska na první dotek
• Přirozený porod je normální porod

Záletníci z hor

Zajímavou oblast výzkumu zvolili vědci z francouzského Institutu neurobiologie Alfreda Fessarda. Zaměřili se na hraboše žijící v horách a na jejich polní kolegy. Zjistili, že u hrabošů z rovin se při páření uvolňuje oxytocin. Tito hlodavci jsou monogamní, samec se stará o mláďata i se samicí. Zato na horách, tam žijí promiskuitní záletníci, kteří na potomstvo „kašlou“. Je to dáno tím, že v sevřeném kopcovitém terénu se drží tato zvířata víc pohromadě, samičky snadněji najdou samce k reprodukci. Hraboš polní si hůř partnera hledá, takže je věrný z nutnosti, kvůli zachování rodu.

U hrabošů z hor se oxytocin při páření neuvolňoval a v mozku měli mnohem méně oxytocinových receptorů. Když se do jejich mozku včlenil gen pro oxytocin, stali se z nich samečci věrní a monogamní. To vyvolalo senzaci a leckoho napadlo, jak by se to dalo využít i u lidí. Ovšem o tom zatím žádné poznatky nejsou.

Aspoň jedno pohlazení

Poměrně dlouho už se ví, že uvolnění oxytocinu z jeho zásobáren v hypofýze vyvolávají dotyky, mazlení a hlazení. Výzkum na univerzitě v San Francisku ukázal, že ženy spokojené se svým partnerským vztahem mají vyšší hladinu oxytocinu než ženy bez partnerů nebo s problémovými vztahy. Láska, dotyky, mazlení a objímání jsou velmi důležité nejen pro partnerské vztahy. Pokud pohladíte aspoň jednou denně bližního svého, můžete přispět aspoň trošku k fungování celé společnosti.