Příprava umělé výživy v láhvi

Informaci, zda je voda z vodovodu použitelná k přípravě kojenecké stravy, získáte na hygienické stanici. Tam si můžete také objednat rozbor vody ve vaší studni. Vodu k přípravě umělé výživy převařujte až do období zavádění nemléčných příkrmů, tedy do dokončeného čtvrtého až šestého měsíce. Stačí, aby prošla varem. Při dlouhém vaření se v ní koncentrují soli. Poté, co přejde varem, ji nechte vychladnout na teplotu kolem 45 °C. Není vhodné rozdělávat mléko do horké vody, protože se v ní špatně rozpouští. Mléko s probiotiky by se navíc při vyšší teplotě znehodnotilo.

Sycená voda, s bublinkami, není pro přípravu kojenecké stravy vhodná. Způsobuje dítěti bolesti bříška a nadýmání.

Vždy vyvařujte

Dodržování hygienických zásad při vaření je nezbytné. Lahve, dudlíky a příbory po použití vždy vyvařte. Nepoužívejte staré nebo naprasklé dudlíky a savičky. V prasklinkách nebo v místech, kde je dudlík prokousnutý, se mohou usazovat bakterie. Proto je vhodné přibližně po dvou měsících měnit dudlíky i savičky. Dudlík před podáním dítěti neolizujte. Mléko vždy těsně před použitím ohřejte a potom schlaďte na teplotu těla. Před podáním kápněte pár kapek mléka na vnitřní stranu svého předloktí. Nesmí být horké, ani studené. Ohřívání přímo na teplotu těla nebo ohřívání lahvičky, ze které již dítě pilo, se z hygienických důvodů nedoporučuje. Mléko je živná půda pro bakterie, které v něm zvláště v teple výborně rostou a rozmnožují se.

Ohřívání

Ohřívání mléka v mikrovlnné troubě je nevhodné pro jeho nerovnoměrné prohřátí. Dítě se může o horké části spálit. Lepší je vodní lázeň. Optimální je ohřátí v ohřívači kontrolovaném termostatem. Abychom v noci čas přípravy co nejvíce zkrátili, můžeme připravit převařenou vodu na noční pití do termosky, která je určena jen a výhradně pro tento účel.

Pokud je v savičce příliš velká díra, dítě pije hltavě a spolyká množství vzduchu, které mu pak způsobí bolesti bříška a nadýmání. Stejně tomu může být, když vypije zbylou pěnu z mléka.

Kolik mléka by dítě mělo vypít?

Orientačně lze říci, že množství mléka pro zdravého kojence odpovídá 1/6 jeho hmotnosti, tedy 150-180 ml na kg hmotnosti a den, ne však více než 1 litr mléka denně. Množství vypitého mléka je ale velmi rozdílné a závisí na celé řadě okolností. Kojené i uměle živené dítě nemá pokaždé stejnou chuť pít a není stejně hladové. V prvních 8 týdnech života, v období rychlého růstu, pije více než později, kdy se růst zpomaluje.

Čtěte také:

• Odmítání první lahvičky: Stačí vytrvat
• Jak dokrmovat a nezkazit si kojení
• Proč je mateřské mléko tak jedinečné?

Kolik jiných tekutin než je mléko?

Nekojené dítě po 6. měsíci potřebuje asi 400-600 ml jiných tekutin než je mléko. Přednost dáváme kojenecké vodě. Přírodní ovocné šťávy a kojenecké čaje lze staršímu kojenci při zvýšené potřebě tekutin podat, ale není to nutné.

Kojené dítě potřebuje jinou tekutinu než MM, až když množství příkrmu převažuje nad mateřským mlékem, což bývá kolem 10 měsíce, někdy i později. Postačí hrnek kojenecké vody, případně čaj nebo ovocná šťáva. Dítě zažene žízeň, ale neztratí zájem o prs. Pokud jiné tekutiny než mateřské mléko odmítá, není důvod ho nutit. Kojené dítě vlastně nemusí poznat jinou tekutinu než mateřské mléko do konce druhého roku i déle. V horkých letních dnech můžete dítě přiložit k prsu častěji, třeba každou hodinu. Staršímu kojenci se doporučuje maximálně 120 – 150 ml džusu denně.

Větší množství zatěžuje jeho trávicí systém a může vést k neprospívání.