babyweb.cz > BABYWEB 2021 > Chci dítě > Zdravá a fit > Výživa > Posedlost zdravým životním stylem se jmenuje ortorexie
Posedlost zdravým životním stylem se jmenuje ortorexie
Může zdravý životní styl škodit? Může. Pokud to přeženete. Ale zatímco o anorexii, bulimii a jiných poruchách příjmu potravy byly popsány celé stohy papíru a internetových stránek, o ortorexii toho moc nenajdete a přitom může být stejně nebezpečná jako její známější „kolegyně“.
Začátek 80. let minulého století, kdy se začal prosazovat kult štíhlého těla ve spojení se zdravým životním stylem, je i dobou, kdy byla ortorexie poprvé zaznamenána. Přestože není veřejnosti tak známá jako již zmiňovaná anorexie, je minimálně stejně nebezpečná.
Nejohroženější jsou vzdělaní
Přední světová dielotoložka Alice Angremannová upozorňuje, že se zdravý životní styl stává celosvětovým fenoménem, lidé jsou zahlceni informacemi, které neumějí třídit: „Touto poruchou bývají nejvíce postiženi lidé s vyšším vzděláním, kteří mají dobrý přístup k informacím zejména z internetu, ale i z jiných zdrojů.“ V ČR se setkal s ortorexií už každý čtvrtý člověk. I u nás jsou nejvíce ohroženi vzdělaní lidé, muži i ženy, ve věkovém rozmezí 30–40 let, kteří mají stabilní zaměstnání a jsou ve svém životě relativně úspěšní.
Specialistka na výživu Jarmila Mandžuková k tomu dodává: „Postižená osoba včetně nejbližšího okolí považuje projevy nemoci ‚jen‘ za dodržování zásad zdravé výživy. U řady postižených doslova posedlých zdravou stravou nemoc nepozorovaně vygraduje a nemocný se již následně neobejde bez lékařské pomoci.“ Novináři také několikrát upozorňovali na přehnaně zdravý životní styl Julie Roberts i dalších celebrit, které napodobuje řada převážně mladých lidí.
Ortorexie v praxi = otročina
Paní Alena byla nadšenou konzumentkou článků a rad, jak zdravě žít. Celý život se snažila vyhýbat obecně známým nezdravým potravinám, ale jak stárla, problematika zdravého žití ji zajímala víc a víc: „Začalo to nevinným nákupem bio potravin, postupně jsem ze svého jídelníčku vyřadila veškeré jiné jídlo. Vyžadovalo to disciplínu a bylo to také finančně náročné, jenže co bych pro své zdraví neudělala.“
Paní Alena neskončila u bio ovoce, její posedlost ji dohnala k tomu, že kontrolovala složení bio potravin, pečlivě žvýkala každé sousto nejméně stokrát, než polkla, neustále sledovala nové trendy, kterým podřizovala svůj život. Zpočátku jí to vyhovovalo, vypadala a cítila se dobře, okolí ji obdivovalo. Obdiv však brzy vystřídaly překvapivé pohledy a společenská izolace.
Kamarádka paní Aleny to vysvětluje takto: „Když ke mně přišla na návštěvu, vždy si přinesla svoje vlastní občerstvení. Snažila jsem se jí vyjít vstříc a v den její návštěvy jsem nakoupila bio ovoce a připravila ovocný salát. Těšila jsem se, že Aleně udělám radost a ukážu se jako pozorná hostitelka.“
Jaké však bylo její zklamání, když paní Alena odmítla cokoliv z ovocné mísy sníst, protože své přítelkyni nevěřila, že potraviny jsou skutečně bio. Následovala hysterická scéna, paní Alena kamarádku obvinila, že jí namísto bio jablka podstrčila obyčejné, což podle její utkvělé představy mohlo snad způsobit až otravu.
Čtěte také:
- BIO nebo „normální“ potraviny?
- Bio – otázky, mýty, pochybnosti
- Bio slovníček, průvodce světem bez jedů
A konce?
Ještě několik dalších měsíců si paní Alena stála za svým přesvědčením, než si byla ochotná přiznat, že se její chování výrazně změnilo, a vyhledala odbornou pomoc. K lékaři přišla ve stadiu, který již hraničil s paranoiou. Nestačilo jí přečíst si složení bio potravin, užírala se a trápila podezřením, že deklarované složky jídlo neobsahuje. Vyhrabala z koše prázdný pytlík, jen aby si znovu přečetla složení a ujistila se, že potraviny neobsahovaly žádnou chemii, že byly výhradně přírodního charakteru. Když se uklidnila, že nic nepřehlédla, podlehla zase panice, že ji podvedl prodejce a ona snědla obyčejné potraviny.
Paní Alena nedokázala pozřít nic, co nebylo zdravé, jenže zároveň nedokázala ani věřit, že to, co je zdravé, zdravé skutečně je. Když vyhledala odbornou pomoc a vyslechla si diagnózu, s překvapením zjistila, že trpí poruchou příjmu potravy neboli ortorexií, nemocí, o jejíž existenci do té doby neměla ani tušení.
Máte podezření, že možná nějakou formou ortorexie trpíte? Udělejte si jednoduchý Bratmanův test a získejte jistotu:
- Plánujete svůj jídelníček několik dní dopředu?
- Přemýšlíte tři a více hodin denně nad dietou?
- Stal(a) jste se k sobě přísnější?
- Snížila se kvalita vašeho osobního života na úkor dodržování zdravého životního stylu?
- Upřednostníte vždy nutriční kalorie nebo chuť jídla?
- Zvýšila se vaše sebeúcta k vlastní osobě, protože žijete zdravěji?
- Máte pocit viny, když porušíte dietu?
- Zmizely z vašeho jídelníčku nekompromisně navždy všechny vaše oblíbené pokrmy?
- Působí vaše dieta potíže při setkání s přáteli, s rodinou nebo při stravování mimo domov?
- Cítíte uspokojení, když se zdravě stravujete?
Pokud jste odpověděli na tři až pět otázek kladně, znamená to, že byste měli v otázce zdravého životního stylu zvolnit. Čím více kladných odpovědí, tím větší jsou vaše sklony k ortorexii a měli byste vyhledat pomoc odborníka. Pokud jste odpověděli dokonce na všechny otázky kladně, nacházíte se v rozvinutém stadiu této nemoci.
Myslíte, že trpíte ortorexií a potřebujete lékařskou pomoc? Obraťte se:
Jednotka specializované péče pro poruchy příjmu potravy na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN Praha. Lze využít i tzv. ambulantně poskytovaných služeb – informace na tel.: 224 965 335
Zdroj: Žijemenaplno.cz, Irena Ševelová