Porod může zdevastovat sexuální život. Nebo vylepšit!

Zajímavé souvislosti

Mateřství a sexualita jsou často považovány za naprosto protichůdné jevy – dokonce ještě přetrvává mýtus, že sex v těhotenství je škodlivý pro dítě a že přítomnost otce při porodu může navždy zabít jeho sexuální touhu vůči partnerce. Ve skutečnosti nejenže sex v těhotenství může být dobrou předporodní přípravou pro dělohu a porod může být nezapomenutelným partnerským prožitkem, ale oba jevy jsou řízené stejným hormonem – oxytocinem. Tento „hormon lásky“ způsobuje děložní kontrakce, ale taky orgasmus, lubrikaci a pocit důvěry a intimity.

Porod lze tedy považovat za sexuální záležitost (a nedávno přeložená kniha doktora M. Odenta „Přirozené funkce orgasmu“ chrlí vědecké důkazy), a mají-li být úspěšné pro obě události, potřebujeme stejné základní podmínky: bezpečí, teplo a pocit, že jsme nepozorovaní a neposuzovaní. Logicky tedy intimita, ale i doteky, polibky a další „milenecké“ hrátky – je-li na to chuť – můžou výrazně podpořit dobrý průběh porodu. Navíc už se do povědomí začíná dostávat fenomén „orgasmického“ porodu nebo-li toho, že během porodu může žena prožívat příjemné a vyloženě sexuální pocity, nebo i toho, že když je porod prožíván ve své přirozené podstatě, může být intenzivně intimní, ale i vzrušující pro muže.

Zároveň necitlivý přístup, zásahy proti vůli rodičky a další formy násilí při porodu prožívá mnoho žen podobně – jako sexuální zneužití se všemi souvisejícími následky.

Sexuální život ovlivňuje porod, který ovlivňuje sexuální život, jenž ovlivňuje…

Není taky divu, že sexuální historie ženy má vliv na její porod a ženy s historií sexuálního násilí mají mnohem větší potíže porodit vaginálně. Přes vysokou statistickou souvislost je tento jev zatím zcela ignorován a též důležitost obzvlášť citlivého přístupu k těmto ženám (což je každá pátá či šestá dle různých statistik) při porodu. Logicky lze předpokládat, že naopak ženy, které prožívají naplňující sexuální život s pocitem svobody a jistoty, můžou mít jednodušší porod.

Opačný vliv platí též – způsob porodu bude mít i vliv na sexualitu a vztah vůbec. Jednak z hlediska fyzického – poranění a jizvy, které způsobují znecitlivění tkání ve vagině. Ale i subjektivní prožitek porodu – v extrémech jako orgasmus nebo naopak znásilnění – budou mít vliv na vnímání svého těla matkou a její chuť se milovat. „Cítila jsem, že můj syn byl chirurgicky odstraněn z mého těla a že jsem ho nebyla schopna porodit. Cítila jsem, že jsem selhala jako žena, jako manželka, jako matka“* nebo „Nemůžu se dívat na svoji jizvu. Nenávidím své tělo a cítím intenzivní odpor, když mám jít do koupelny. Moje jizva vypadala jako monstrum s úsměvem, který se mně směje – fialová, plná bolesti a otoků“.*

Role manžela při porodu má též důležitý vliv – jedna žena popisuje, jak její manžel stál a nijak nezasáhl při násilném porodu, ve kterém se cítila citově i fyzicky zneužívána: „Cítím, že podvedl mého syna,“ a dodává: „… milovali jsme se až po sedmi měsících!“

Jsou případy, ve kterých „zrada“ manžela při porodu je důvodem nejen k sexuálnímu odmítání, ale i k rozvodu. Pokud je muž přítomen při porodu, je nesmírně důležité, aby ho žena vnímala jako zdroj podpory. A platí, že páry, které „rodily spolu“ – naladěné na stejnou vlnu, kde muž věřil své ženě a její schopnosti porodit, může být porod stmelujícím a jedním z nejintimnějších okamžiků, ze kterého můžou čerpat respekt a lásku k sobě navzájem po celý zbytek života.

Přirozený porod včetně nerušené aspoň hodiny „bondingu“ po porodu (volně přeloženo jako lepení, připoutání, proces, kdy se tvoří vztah mezi maminkou a miminkem, začíná hned po porodu) startují mocný hormonální orchestr, který přinese nejen pocit štěstí a zamilovanosti do dítěte, ale může podpořit právě pocity intimity a lásky mezi partnery. Instrumentální a medikalizované porody tento benefit nepřinášejí.

A co tedy sexualita po porodu?

Po porodu život nabírá úplně novou dynamiku včetně nedostatku spánku a nekonečné starosti o dítě. Chcete-li však obnovit svůj sexuální život, platí pár jednoduchých pravidel:

Starejte se o dítě spolu

Mnoho mužů se cítí dítětem „nahrazeno“ či partnerkou “zanedbáváno“, zatímco maminka se věnuje převážně novorozenci. Velmi jednoduché řešení je starat se o dítě spolu – měnit plenky, krmit z lahvičky, brát miminko na procházku a jedno z nejkrásnějších – kojit „spolu“. Když partner objímá maminku, zatímco ona kojí, a dívá se na své dítě, může to vytvořit naprosto jedinečný pocit sounáležitosti, důležitosti, lásky, jemnosti, ale i fyzické touhy a slasti. A jen tak mimochodem, kojení způsobuje tvorbu oxytocinu.

Společnou péčí získáte bližší vztah mezi otcem a dítětem, bližší sounáležitost mezi rodiči a méně unavenou a tedy i mnohem více naladěnou maminku.

Nejlepší předehra – vaření a úklid

Mateřství je náročné povolání, a to, co chybí nejvíc, je čas a prostor – čas na sebe. Pokud tedy umyjete nádobí, a dopřejete tak mamince 20 minut klidu, bude mít šanci vůbec zacítit vlastní tělo, pocity a třeba si vzpomenout na to, jak moc miluje i svého partnera. Stojí to za to.

A také – stará zlatá rada – udělejte si čas jen na sebe, buďte co nejvíc spolu. Aspoň chvíli – když dítě spí, nebo použijte babičku či chůvu, ale dopřejte si aspoň jednou týdně chvíli jen pro vás dva, kde si můžete vzpomenout, jak se máte rádi. Netlačte na to, že se musíme milovat. Jen tak zkoumejte jemné doteky a upřímně se řiďte vlastním pocitem. Zjistíte, že překvapivě, zpravidla čím míň tlačíme na to, že musíme svůj sexuální život obnovit, tím dřív se obnoví.

Milování po porodu je trochu jako poprvé – můžou tam být úplně jiné pocity, tělesné i emoční, proto si dejte prostor a čas a nevytvářejte zbytečné očekávání. Však často právě díky hormonálním hladinám a fyzickým změnám v těle může žena prožívat milování jako nikdy předtím.

Mgr. Lilia Khousnoutdinova vystudovala politologii a historii na univerzitě v Oxfordu. Následně objevila, že její vášní jsou porody a ženské kruhy. Pracuje jako dula, lektorka předporodní přípravy a ženských skupin zaměřených na rozvíjení ženského potenciálu, na návrat ženských rituálů a na uctění ženských cyklů. Studovala zejména u Michele Odenta, Janet Balaskas, Liliany Lammers, Sarahy Buckley, Eleny Tonetti a Lynnei Shrief a neustále se dále vzdělává. Je autorkou projektu a knihy Ženské příběhy. www.lilia.cz

* příklady od Sheily Kitzinger