Plavání miminek

„Chodila jsem na miminkovské plavání s oběma dětmi. Nejdřív s dcerou, pak se synem. Obě děti vodu milují a užívaly si to. Překvapilo mě, jak samozřejmě si ve vodě připadají, a hlavně že umí zadržet dech a plavat pod vodou. Pamatují si to z mámina bříška a tahle dovednost prý u nich mizí až asi kolem osmého měsíce,“ líčí své zážitky z kojeneckého plavání pražská maminka Natálie.

Jak kojenecké a batolecí plavání probíhá?

Vše se děje v malých bazéncích, ve kterých jsou rodiče společně s dítětem. Tedy máma nebo táta drží miminko a se vším mu pomáhá. U toho je instruktor a třeba na muziku velí, jak skákat, jak děti položit na vodu, držet je a k tomu jim říkat básničku. Někdy si dítě posílají rodiče s lektorkou či lektorkami.

Děti používají i nejrůznější pomůcky, hračky, plovací pásy či buřtíky. Nenásilně se seznamují s vodou a pohybem v ní, u toho mají svou mámu či tátu, takže se cítí bezpečně. Děti samy přelézají i nejrůznější matrace a padají do vody, ve které je pak hned mámy a tátově chytají. Naučí se tak nelekat pádu do vody a nepanikařit, což je dobrá prevence proti utonutí.

Ostravská maminka Tonička chodila s dcerou Josefínkou na plavání asi dva roky: „Vodu si Josefínka moc oblíbila a ani doma ve vaně se ničeho nelekla, i když sklouzla pod vodu a nalokala se. Když se pak učila plavat, nevím, kolik si toho pamatovala z kojeneckého plavání, ale řekla bych, že to učení určitě urychlilo.“

Největší klady kojeneckého plavání

Plavání miminek je posilování celého těla. Také rozvíjí motorické schopnosti dětí. Dýchání přes odpor vody má rehabilitační účinky. Utužuje se kontakt mezi rodiči a dětmi.

Minusy: Není každý den posvícení

Častou obtíží miminek při kojeneckém plavání je, že nastydnou. Třeba proto, že po plavání hned někam pospíchají a pořádně jim neuschnou vlásky. Platí tu pravidlo: „Mokré uši nesmějí ze šatny“. Plavání je nákladné a maminky nemocných dětí logicky hořekují, že jim propadá hodně peněz, když dítě marodí.

Kdy se dá s kojeneckým plaváním začít?

Zhruba od půl roku děti mohou chodit plavat. Pro mladší děti existuje také vodní zábava, v některých městech si mohou domů objednat instruktora plavání ve vaně, který se jim věnuje a seznamuje odbornou cestou s vodou.

Potápění uší a infekce v bazénu

To jsou dva strašáci maminek. Zejména pak potápění uší. Ale dobří pediatři to vyvracejí, vždyť miminka byla ve vodě celé těhotenství. Jen jim pak ouška nesmíme ničím prošťourávat a čistit a musíme děti nechat pořádně oschnout. Co se týče čistoty vody a případných infekci, to se dá celkem jednoduše ověřit na hygienické stanici, kde mají data o všech bazénech. Můžete si tedy ověřit i ten váš, zda má kvalitní a bezpečnou vodu. Proti plísním na nohách se dá jednoduše bránit tím, že chodíte obutí až k bazénu.

Čtěte také:

• Pojďte si hrát! aneb Hry pro nejmenší
• Cvičení rodičů s dětmi
• Baby jóga: tělesné i duševní zdraví pro vaše miminko

Jak poznat dobrý plavecký babyklub?

Třeba právě ověřením na hygienické stanici, jak kvalitní mají vodu. Lektoři (nejen vedoucí klubu) by měli mít správné akreditace, osvědčení. Lekce bývají drahé, je proto dobré chodit tam, kde nahrazují eventuální zmeškané hodiny. Někde vám totiž hodina propadne a to je třeba v zimních měsících, kdy se zvyšuje nemocnost, problém. Také je fajn, když jsou někde první lekce zdarma, abyste si vyzkoušeli, jak vám prostředí i lidé vyhovují.

I zázemí je rozhodující. Výhodou je dětský koutek a kavárnička, kde se můžete aklimatizovat. Pokud musíte rovnou z bazénu ven do zimy, není to moc komfortní. Navíc děti bývají po plavání hladové a unavené, je výhoda mít kde jim ohřát svačinku a kde je uspat. Prostě s výběrem nespěchejte a dejte si na čas.

Co by měl splňovat bazén?

• hygienické normy pro plavání dětí od 6 měsíců
• teplota vody 28–30 °C (chladnější voda vede k prochladnutí, v teplejší jsou zas prý děti líné)
• ne velké skupiny dětí, aby se na vás dostalo