Padesát odstínů skutečného BDSM

BDSM se v poslední době do jisté míry stává módní záležitostí a právě díky knihám jako je 50 odstínů se přibližuje k mainstreamu. Příběh miliardáře Christiana Greye obtěžkaného traumatickou minulostí a naivní studentky Anastasie Steelové získává BDSM popularitu, zároveň však posiluje mnoho stereotypů, které o dominantně submisivních vztazích panují.

Jak vypadá skutečný svět dominance a submisivity, jímž se autorka knižní trilogie nechala inspirovat? Odpověď na otázku je jednoznačná – je mnohem pestřejší, různorodější a hravější.

Nadvláda a podřízení, výchova a bolest

Když Ana objeví Christianovu červenou mučírnu, ptá se ho, zda je sadista a on opáčí, že nikoliv – je dominant, tedy člověk, který nachází potěšení v kontrole svého sexuálního protějšku. Na druhou stranu neváhá na Anastasii použít výchovný výprask (byť spíše symbolický). Jsou tedy dominance a sadismus dvě stránky téže mince? Nebo spíše dvě podmnožiny, které se mohou vzájemně překrývat?

K pochopení problému nám pomůže rozklíčovat smysl zkratky BDSM. Ta zaštiťuje několik méně tradičních sexuálních praktik:

• B&D – bondage (svazování) a disciplína (výchova).
• D&s – dominance a submisivita (nadvláda a podřízení se).
• S&M – sadismus a masochismus (potěšení z působení či přijímání bolesti).

Obvykle panuje představa, že dominant je zároveň i sadistou a že každý submisiv musí být rovněž masochista. To, že je někdo takzvaně BDSM pozitivní, však ještě nutně neznamená, že praktikuje všechny výše zmíněné činnosti. Někoho vzrušuje podřízenost a fyzické tresty odmítá, jiný vnímá bolest jako (více čí méně vítanou) součást podřízení se, a další si umí užít jak pocit ponížení a podřízení, tak bolest v erotickém kontextu.

Mezi BDSM pozitivními lidmi jsou i masochisté, kteří vyžadují pouze bolest, ale nechtějí být ponižováni či ovládáni. Stejně tak existují dominantní muži či ženy, kteří bolest používají pouze jako součást výchovy, případně sadisté, které vzrušuje působit bolest, ale nepotřebují být druhému nadřízeni.

A pak je zde ještě celá skupina lidí, pro které bondage není jen prostředkem k dosažení nadvlády nad partnerem, ale konečným cílem, tedy aktivitou, která přináší potěšení sama o sobě.

U mnoha dalších se preference i oblíbené činnosti různě překrývají v nesčetných originálních kombinacích. Obdobně jako mezi vyznavači konvenčního nebo, chcete-li, „vanilkového“ sexu těžko najdete dva identické jedince, které by vzrušovaly naprosto stejné věci.

Hraní rolí

V rámci BDSM interakce dochází k předání moci, tedy je tu někdo, kdo situaci řídí (pro něj se používá označení hořejšek nebo top) a někdo, kdo se podřizuje (tedy spodek či bottom). Jsou lidé, kteří vyhraněně zastávají pouze jednu z těchto rolí, jiní takzvaně switchují (přepínají) mezi oběma polohami ať už v rámci jednoho vztahu, nebo různých vztahů (například k jednomu partnerovi jsou v podřízené roli, k jinému v roli nadřízené).

D/s (tedy dominantně submisivní vztah) často využívá hraní rolí (například jezdec a kůň, učitel a žák, pán a otrok…) a symboly podřízenosti – jedním z nejznámějších je obojek na krku submisiva.

Bezpečně a s rozumem

Jakkoliv se někdy navenek mohou některé užívané praktiky jevit jako násilné nebo tvrdé, v případě zdravého sadomasochistického vztahu jde o dobrovolnou aktivitu dvou dospělých lidí. Základní pravidlo BDSM také ne náhodou zní safe, sane and consensual – tedy bezpečně, s rozumem a po vzájemné dohodě. Zatímco jednání knižního hrdiny Greye nese mnoho znaků zneužívání, stalkerství a bezohledného prosazování vlastní vůle na úkor partnerky, skutečností je, že hlavní slovo v BDSM vztahu nemá hořejšek, ale spodek. Právě ten, kdo je ve zranitelnější pozici, si určuje limity, vytyčuje hranice (které časem může nebo nemusí posouvat) a má také možnost kdykoliv aktivitu ukončit.

Submisivní jedinci na rozdíl od slečny Steelové obvykle nebývají osoby se sníženou dávkou sebevědomí, jedinci slabí či manipulovatelní (lépe řečeno: nenajdete mezi nimi více osob splňujících tuto charakteristiku než ve zbytku populace). Mezi submisivním chováním v běžném životě a submisivitou v sexu nemusí nutně patřit rovnítko. Mnoho lidi, kteří vystupují navenek dominantně, mohou v intimní oblasti toužit po pocitu odevzdání se (a naopak).

Čtěte také:

• Vaše dítě onanuje? To je v pořádku
• Milování v těhotenství: 4 sexuální polohy, díky kterým si ho užijete i s bříškem
• Žena a muž – dva různé sexuální světy?

Jiná sexuální preference

Jedním ze zažitých mýtů, které kniha o sličném boháči s temnými choutkami a nevinné panně coby objektu těchto choutek předkládá, je, že sadomasochismus vzniká coby vedlejší produkt poškození nebo zneužívání v dětství. Existují sice různé, mnohdy si vzájemně odporující teorie vzniku BDSM pozitivity, ale většina odborníků se dnes shoduje, že tato porucha sexuální preference je pravděpodobně vrozená stejně jako třeba homosexualita. A stejně jako homosexualita je člověku dána na celý život.

Takže zatímco Christian Grey byl ze svých sklonů do značné míry vyléčen díky obětavé lásce Anastasie Steelové, skutečným lidem s BDSM pozitivitou nezbývá než přijmout tuto poněkud neobvyklou sexualitu jako součást své osobnosti.

Dobrou zprávou je, že většina z nich dnes (i díky vzrůstající toleranci společnosti) nemá problém se se svou drobnou jinakostí vyrovnat. Naopak, velká část BDSM pozitivních přiznává, že kdyby si mohli vybrat, zda se narodí znovu „normální“ nebo opět se svou „úchylkou“ (jak sami láskyplně nazývají svou sexuální preferenci), neměnili by. Proč? Protože jejich sexuální život je díky této „úchylce“ pestrý, kreativní a hravý. Protože jim přes všechny případné obtíže přinesla mnoho intenzivních, nádherných zážitků. Protože BDSM pro ně není jen tím, co dělají v posteli, ale také životním stylem a filozofií. Protože zkratku SM můžete také číst jako sexuální magie.