Onemocnění jako překážka kojení
Moudrá příroda to zařídila tak, že jen málo důvodů, kdy není možné kojit miminko. Mezi ty nejčastější patří některá onemocnění matky nebo miminka.
Zdroj: Shutterstock.com
Nemoci kojící matky
Běžné infekční onemocnění matky důvodem k ukončení kojení není. Miminko je totiž zpravidla infikované ještě předtím, než se nemoc u matky projeví. Naopak je vhodné v kojení pokračovat, protože díky protilátkám obsaženým v mateřském mléku je miminko chráněno před rozvojem onemocnění, případně se průběh nemoci alespoň zmírní.
Mezi běžná infekční onemocnění patří virózy (rýma a kašel). V tomto případě může maminka v kojení klidně pokračovat (může případně použít roušku, ale není to nutné).
Ani další onemocnění, například zažívacího a močopohlavního traktu, nejsou překážkou kojení, jelikož bakterie nejsou v mateřském mléce obsaženy. Do mateřského mléka se mohou bakterie dostat jen tehdy, pokud dojde ke generalizaci infekce, to znamená, že se bakterie rozšíří z původního ložiska infekce do krevního oběhu kojící matky. Zde potom existuje teoretická možnost, že by se mohlo infikovat i dítě. Přesto však není nutné kojení ukončit. Řešením je podávání antibiotik matce i dítěti.
Důvodem k ukončení kojení není ani zánět prsu.
Hlavní zásady kojení
Vážné infekční onemocnění
Ani u vážných infekčních chorob není vždy nezbytné kojení okamžitě ukončit. Vždy záleží na typu nemoci, zdravotním stavu obou a konzultacích s lékaři.
Žloutenka (Hepatitida typu A)
Miminko může být plně kojené, není nutná izolace, je však potřeba důsledně dodržovat hygienu, důkladně si mýt ruce.
Žloutenka (Hepatitida typu B)
Děti maminek, které mají pozitivní testy na žloutenku typu B, jsou u nás standardně očkovány a rovněž mohou být kojeny.
Žloutenka (Hepatitida typu C)
Tento typ žloutenky se většinou na miminko přenáší již v děloze. Pokud však maminka není zároveň nakažena virem HIV a neselhávají jí játra, své miminko může normálně kojit. Nicméně názory na tento problém se liší a většinou je navrhováno ukončení kojení.
Cytomegalovirová infekce (CMV)
Cytomegalovirus je rozšířený po celém světě, je všudypřítomný a infikována tímto virem je většina lidí. Avšak právě kvůli rozšířenosti tohoto viru jsme proti němu odolní (máme vytvořené protilátky). Donošené miminko tak může být kojeno, i když maminka virus vylučuje do mléka, protože mléko je plné ochranných protilátek.
Jiné je to v případě nedonošených miminek. Ta mají nízkou hladinu ochranných protilátek, a proto hrozí riziko, že se virem, který je přítomný v čerstvém mateřském mléku, nakazí. Vyřešit tento problém lze podáváním odstříkaného, zmrazeného a poté rozmraženého mateřského mléka (při teplotě –20 °C se virus zničí). Krmení miminka rozmraženým mlékem by mělo trvat přibližně jeden měsíc, dokud z něj potřebné ochranné protilátky nezíská.
Miminkům, které se tímto virem nakazí ještě v děloze, hrozí poškození mozku, avšak při plném kojení mají příznivější prognózu.
Plané neštovice (Varicella)
Zde záleží na věku děťátka a fázi onemocnění u jeho matky. Pokud přišla matka do styku s neštovicemi nebo onemocněla těsně před porodem, měla by být od svého miminka izolována do té doby, dokud nepřestane být infekční.
Jestliže se u matky typický výsev vyvine až několik týdnů po porodu, izolace ani přerušení kojení nemají smysl, protože miminko bylo již stejně infikované během bezpříznakového stadia nemoci.
Virus herpes simplex
Jedná se o běžný virus (způsobuje opary zejména na rtech), a jestliže se typická vyrážka nevyskytuje na prsu, pro miminko nepředstavuje žádný problém. Při výskytu puchýřků jinde na těle je na místě opatrnost, místa by měla být zakrytá a matka by měla dodržovat důkladnou hygienu.
Tuberkulóza (TBC)
Matka, u níž je podezření na aktivní turberkulózu, musí být od svého dítěte izolována, avšak její odstříkané mléko může být dítěti podáváno (mikroorganismy, které vyvolávají tuberkulózu, do mléka nepronikají).
Jakmile je matka přeléčená a není již infekční, může své dítko opět začít kojit. Pokud je ale tuberkulóza díky působení imunitního systému maminky lokalizovaná (ohraničená), izolace není nutná a kojení může probíhat normálně.
Obecně však platí, že když má matka tuberkulózu, musí být léčeno i její dítě, a to bez ohledu na to, jakým způsobem je krmeno.
Toxoplazmóza
Přenos toxoplazmózy mateřským mlékem zaznamenán nebyl. Mateřské mléko je plné účinných ochranných protilátek, proto není důvod miminko odstavovat ani v případě, když onemocnění u matky probíhá.
Čtěte také:
- Jak poznat, zda má miminko dostatek mateřského mléka?
- Proč je mateřské mléko tak jedinečné?
- Nejčastější problémy při kojení
HIV/AIDS
Ne všechna miminka HIV pozitivních matek jsou během porodu infikována. Totéž platí i pro kojení. Přesto zde riziko přenosu (i když relativně nízké) existuje. Z tohoto důvodu je doporučováno „bezpečnější krmení“ umělým mlékem.
Virus lidské T-buněčné leukémie typu I
Maminkám, které trpí tímto virem podmíněným onkologickým onemocněním, kojení doporučováno není.
Vážné onemocnění dítěte
V případě, že má miminko vrozenou metabolickou poruchu, nedokáže „zpracovat“ některé látky ve stravě přítomné (například aminokyseliny, které jsou stavebním kamenem bílkovin). Dochází k hromadění těchto látek a následkem jsou závažné poruchy celého organismu. Nejčastějšími poruchami jsou galaktosémie a fenylketonurie.
Galaktosémie (porucha metabolismu galaktózy)
Při tomto onemocnění není miminko schopné zpracovávat galaktózu, což je jedna ze složek mléčného cukru, a tím pádem nemůže být kojené.
Fenylketonurie (PKU)
Jedná se o vrozenou poruchu metabolismu, která spočívá v neschopnosti přeměňovat aminokyselinu fenylalanin na tyrosin (zvýšené hladiny fenylalaninu poškozují mozek). Miminko však může být kojeno a zároveň částečně dokrmováno speciálním umělým mlékem bez obsahu fenylalaninu. Stravování miminka by měl určit a řídit lékař.
Při jakémkoliv onemocnění je vždy velmi důležité poradit se s lékařem, zda je odstavení dítěte opravdu nutné. Přece jen, mateřské mléko je to nejcennější, co svému děťátku můžete dát.
