Monika ve 39. tt: Šípková Růženka nebo Popelka

Foto z aletiéru Fotopromě.cz

Na konci těhotenství je prý běžné hnízdění. Taky bych uklízela a uklízím. Teda, spíš mi přijde, že je pořád všude nepořádek, nemám nic připraveno a jsem moc unavená na to, abych s tím pořádně pohnula. Přitom je vše uklizené a připravené. Ale jako správná Popelka si práci vždycky najdu. : -)

Už aby to bylo, ale co vlastně?

Čekání je dlouhé. Ale na co vlastně čekám, na co se těším? Na bolest, porod, miminko? Nic z toho si pořád nedokážu představit. Sice stříhám metr do porodu, ale žádná slast mě nečeká a toho se bojím. Když si přečtu, co vše už je za dveřmi, tak mě to spíš děsí. Naše maminky to přeci jen měly jednodušší. Nevěděly skoro nic a prostě šly rodit. V době internetu stačí zadat problém do Googlu a hned máte tisíce odpovědí, diskuzí, ale i další hromadu podotázek, které vás do té doby ani nenapadly.

V poslední době mám pocit, jako by se čas zastavil. Reklamy trvají 20 minut a filmy přes tři hodiny. A to se snažím pořád něco dělat. Minulý týden to byl rychločlun, tento týden minigolf. Chtěla jsem se původně jen dívat, ale nakonec jsem odehrála všech 18 jamek. Druhý den to sice chtělo odpolední spánek, ale zvládla jsem to.

Další kontrola v porodnici byla nakonec bez problémů. Tedy až po tříhodinovém čekání. Ale holt se nedá nic dělat. Těhotných je jako máku a mimča na monitorech občas nespolupracují. Takže se čas strávený u doktora často protáhne. Zatím je vše v pořádku, ale na porod se mimčo vůbec nechystá. Asi si čekání na porod ještě pořádně užiju. Jsem zvědavá, které datum si Piškotě nakonec k narození vybere.

Váha. Minule jsem si stěžovala, že přibírám kilo týdně. Přestala jsem tedy jíst melouny, omezila ovoce a přestala řešit sladké. Prostě jím, co mi padne pod ruku, a zdravou stravu neřeším. No a za týden jsem nic nepřibrala. Holt je to se stravou takové pofidérní. Jen nevím, jak budu hubnout nabraná kila. Nejspíš budu celé dny běhat a už se nezastavím.

Čtěte také:

• Nefarmakologické metody tlumení bolesti u porodu
• Proč porod bolí?
• Strach z porodu je přirozený, mějte ho ale pod kontrolou

Šátek: kapitola sama o sobě

Před nedávnem jsem psala, že mi přišel šátek na nošení miminka. Po všech těch peripetiích jsem si ho konečně vyzvedla, vyprala a vyžehlila. Jenže obchod měl obrovské problémy s naskladněním správného šátku. Takže mám šátek nakonec větší, než jsem chtěla. Za 1500 korun mám 4,5 metru látky, se kterou vůbec nevím, co budu dělat.

Problém byl i šátek po vyžehlení složit. Dvě hodiny jsem se snažila šátek složit, až jsem ho vzteky trochu zmačkala. Úvaz mám natrénovaný na plyšákovi, ale nedokážu si představit, že takhle budu vázat Piškotě. Každopádně uvidíme. Ráda bych nošení stejně kombinovala s kočárkem. Nejsem zastáncem extrémů.

Blbost týdne

Nedávno jsme byli u přátel na grilování. Potom, co jsme spořádali plno masa, zeleniny, klobásek a dalších dobrot, se mě hostitelka zeptala, jestli si dám pomelo s grepem. Říkala jsem si, co blázní, potom všem si dávat ovocný salát? Tak to ty moje chutě nejsou zas až tak podivné. Jak to myslela, mi došlo, až když ostatním přinesla nealko pivo s pomelem a grepem. Prostě mi teď některé věci absolutně nedocházejí, a když mi někdo něco vysvětluje, tak říkám, aby mi to vysvětloval (pánové odpustí) jako chlapovi. Stručně, jasně, přímo a bez náznaků. : -)

Monika právě prožila 39. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?