Katka: Vánoce, Vánoce (bacily) přicházejí

Tatínek, můj partner, odpadl hned na začátku týdne. Od lékaře se vrátil s diagnózou „nějaký spálový bacil“ a zásobou antibiotik na deset dní. A také radou, ať se od dětí drží pokud možno co nejdále. Pro nevyspalou a vyčerpanou maminku v šestinedělí, která ocení i sebemenší výpomoc, hrozivá zpráva. Nicméně jsme i přes nehezké vyhlídky vše zvládli a já mohla nacvičit ostrý režim, který naplno propukne, až se partner vrátí do práce.

Radost mi pokazila viróza, která na konci týdne skolila i Ondráška. Abych to shrnula – po bytě korzují dva marodi a vzduchem se šíří snad tuna bacilů. Snažíme se větrat, dodržovat přísnou hygienu rukou, vzduch proudí přes čističku vzduchu a my s partnerem se modlíme, aby to naše třítýdenní princeznička nechytla. Doufáme, že naše modlitby budou vyslyšeny!

A tak vzhledem ke všem těmto okolnostem omezuji úklidové a přípravné práce okolo Vánoc na minimum. Skrz dvě třetiny našich oken je vidět ven a lze je hodnotit jako umyté. Ten zbytek považuji za pokračování zdi. Mytí musí počkat na jaro. Ani vánočka se letos nekoná, avšak z cukroví jsme stihli dva druhy. Naštěstí nebudeme o cukr a bílou mouku ochuzeni, protože nás naše babičky hojně zásobují. Na druhou stranu jsme stihli s partnerem připravit tradiční vánoční „vaječňák“, a to proto, že už osm týdnů relaxuje v lednici. Dárky jsme zabalili (pokud třídění do dárkových tašek lze takto hodnotit) v rekordním čase 1,5 hodiny. Na Štědrý den jsme se do rodinného vaření zapojili v části oběda a pak při filetování kapra. Zbytek dne jsme bez výčitek odpočívali a aktivně se snažili zbavit protivných nemocí a neduhů. Máme doma sice do určité míry nepořádek a chaos, nicméně je nám to tak trochu jedno. Jsou přeci daleko důležitější věci!

Pevně věřím, že jsme tímto odstavcem některým maminkám frustrovaným nepořádkem v jejich domácnosti zvedla náladu. 🙂

Anežka válí, Anežka boří mýty

Abyste si mohli přečíst, také něco pozitivního, podělím se s vámi o Anežčiny pokroky, kterými nás a naše okolí ohromuje. S Anežkou jsme absolvovali pravidelnou dvoutýdenní kontrolu u dětské lékařky a na ortopedii (kyčle). Pan doktor při ultrazvuku kyčlí byl velice málo sdílný a pouze naordinoval jednu látkovou plínu přes jednorázovou plenku. Na můj dotaz, zda mám dávat látkovou plenu na třetiny přes už tak velký balík látkové plenky, kterou u Anežky používáme, mi odvětil, že jednorázová plenka by byla prostě lepší.

Naštěstí má Anežka velice příjemnou a ochotnou lékařku. Vysvětlila nám, že toto ortopedické opatření je pouze preventivní a že v našem případě ji opravdu nemusíme dávat. Anežka se na kontrole předvedla jako šikovná holka, protože už ve čtrnácti dnech krásně drží hlavičku a „pase koníčky“. Všechno pozoruje, za jakýmkoliv vjemem a zvukem otáčí hlavičku. Je prostě tak zvědavá, až je maličko napřed ve svém vývoji. 🙂 A že ji pořád trápí bříško? To je pravděpodobně způsobené větším množstvím mlíčka, kterého se dožaduje, ale její trávicí systém si s ním ještě neumí poradit. Váhově přibyla více, než požadují lékařské tabulky, a váží už 3 660 g. Je to naše mála šikulka, která je zvědavá jako každá správná ženská. Snad se to její spaní zlepší natolik, že můj vzhled „obživlé mrtvoly“ vystřídá opět zdravá růžová barvička. 🙂

Čtěte také:

• Co udělá porod s mým tělem?
• 6 tipů pro příjemnější noční kojení
• Chcete vědět, co se vám vaše miminko snaží „říct“? Rozšifrujte jeho signály

A co maminka?

Shrnula bych to takto… Maminka je příšerně unavená, ale při pohledu na své dvě krásné a zdravé děti šťastná (a nabývá pocitu, že snad spánek ani k životu nepotřebuje). Šestinedělí probíhá v pořádku. Ve srovnání s pocity po prvním porodu, mohu říci, že teď se cítím opravdu dobře. Dokonce se mi během tří týdnů podařilo vrátit na váhu před porodem. Bříško se mi pěkně zatáhlo a přebytečná je opravdu jen vytahaná kůže. A tak se pořád mažu Bi-öilem, jelikož kůže potřebuje podpořit elasticitu i po porodu. Také do sebe i nadále láduji vitaminy. Jen jsem je obohatila o železo a hořčík. Zejména ten hořčík mi pomáhá v boji s věčnou únavou. Sestřička roztroušená skleróza zatím spí (musím zaťukat) a nechává mě tak pracovat na plný úvazek. Budu pevně věřit, že tomu tak bude i nadále.

Závěrem…

Věřím, že i vy, milí čtenáři, jste si náležitě užili každý den vánočních svátků – v rodinném kruhu, pohodě a příjemné atmosféře. A že byla u vás podobně chaotická situace jako u nás? Nezoufejte a těšte se z přítomnosti svých blízkých. Do nového roku vám přeji, abyste vykročili veselým krokem a zdraví aby vás po celý rok neopustilo.

Šestinedělka Katka a mrňousek Anežka