Katka v 24. tt: Jsem superžena!

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

A on chválil a celé to pokazil. Následkem toho bylo, že jsem si neúplně přečetla větu v dalším právním dokumentu, který jsme podepisovali, a zbytečně jsme tak prudili našeho hypotečního poradce. Při partnerově žádosti „zkontroluj prosím podpisy“ při úředním ověření, jsem na to koukla a vůbec jsem si nevšimla dvou do očí bijících prázdných kolonek. Ještě štěstí, že pracovník pošty, který ověření prováděl, bydlí kousek od baráčku našich rodičů. A další problém nastal v hledání řadového domečku, v němž měl výše uvedený pracovník bydlet.

V dobré víře, že klepu a vytrvale zvoním na pana XYZ, jsem si nevšimla, že obtěžuji úplně cizí rodinu. Díky bohu na dovolené, jinak už by mě ukamenovali včerejším pečivem. Partner stojící opodál s kočárem a Ondráškem uvnitř nechápal a nevěděl, zda se má smát nebo brečet. No abych to celé dobrodružství za poznáním svého intelektu shrnula, zklamala jsem. Nejsem superžena, spíš super mimoň. Ale tentokrát to nebudu svalovat na těhotenské blbnutí! Asi to bude chyba v Matrixu. 🙂

Mé uvadající dovednosti se v průběhu týdne projevily i na praktických činnostech v domácnosti. Konečně jsem se totiž rozhodla, že si zkusím ušít vícevrstvou plenku. Nejprve ze starého ručníku a až posléze objednám speciální látku. To jsem ovšem netušila, kolik „bordelu“ lze vyrobit ze starého ručníku. Slova jako špína, nečistoty nebo nepořádek jsou pro to, co se z ručníku podařilo vytvořit, slabé, a proto označení „bordel“. Zaneřádila jsem stůl, podlahu, sebe, židličky (všechny), Ondrovy hračky, chodbu a následně i koupelnu. Boj o vícevrstvou plenku jsem však jen tak nevzdala. A že to byl boj lítý, dokazuje i zlomená jehla na mašině.

Pozitivní na věci je, že jsem se díky této nehodě naučila další novou věc – výměnu jehly. Ale i tato část má svůj vlastní příběh. Pro podobné domácí kutily mám jednu malou radu – dejte si pozor, ať vám jehla při výměně nepropadne stehovou deskou (místo, kde se posunuje látka, pod patkou) a skrz bubínek se spodní nití. Jehla pak totiž nejde ani dolu, ani nahoru a z vás se stane vzteklé zvíře, kterého by se i vlk z Karkulky bál. Hotová plenka nakonec skončila i se zbytky ručníku v koši. Ne protože by byla nefunkční nebo špatná, ale protože jsem nechtěla žádnou připomínku oné hrůzné noci. A jak to dělám téměř u každého článku, i zde připojím jednu moudrost. Nezkoušejte trpělivost těhotných žen, je to horší než zahrávat si s raněným lvem. 🙂

V rámci odpočinku jsem si naordinovala klid a příjemné přemýšlení nad budoucím porodním plánem. Už při prvním těhotenství mi svrběla ruka a chtěla jsem pár přání ohledně porodu zvěčnit na papír. Nakonec jsem se rozhodla svěřit se do péče odborníků v porodnici U Apolináře a nechat věci plynout svým tempem. Na podruhé ale už přesně vím, co bych ráda změnila nebo na čem bych alespoň chtěla zapracovat.

Kamarádku, která rodila před pár týdny, jsem požádala o nahlédnutí do jejího soukromého porodního plánu. Zároveň s tím jsem se rozhodla vyhledat na internetu nějaký použitelný vzor, přečetla jsem si pár článků ohledně porodu a hlavně jsem si dala v hlavě dohromady body, které chci zdůraznit. V prvé řadě být s novorozeným miminkem daleko déle. S tím souvisí i problematika přerušení pupečníku. U svého druhého miminka, naší Pišťošky, bych si přála nechat dotepat pupečník. Svým způsobem by mi to mělo zajistit splnění prvního přání, tj. abych miminko měla na bříšku bezprostředně po porodu co nejdéle. Také bych chtěla, aby prvotní očištění a ošetření jak miminka, tak mě provedli v těsném kontaktu.

Čtěte také:

• Domácí práce, kterých byste se měla v těhotenství vyvarovat
• Co je dobré pít v těhotenství?
• 20 faktů, které vám o těhotenství nikdo neřekl

Jedním z mých přání je také to, aby miminko ihned po porodu nenarovnávali a neměřili (však ono jim za těch pár dní v nemocnici o tolik nepovyroste). Jeden ze vzorů doporučuje rozepsat přání podle jednotlivých dob porodních. Na druhou stranu nechci, aby se pracovníci porodnice otrávili už nad čtením porodní eseje. Svá přání stylizuji do formy stručných vět a požadavků. Přijde mi zbytečné tam několikrát po sobě zmiňovat, že si přeji být informována o všech zásazích (ať už na mě nebo na miminku). Důležitý je pro mě kontakt s miminkem, co nejkratší odloučení a případné rady ohledně dýchání a úlevových poloh při porodu (pokud možno ve stavu, kdy to budu ještě schopna vnímat). Jsem si plně vědoma přednosti zdraví a záchrany života před jakýmkoliv mým přáním. Pokud však bude vše v pořádku, budu trvat na těchto třech bodech (teď jsem hrdinka, ale uvidíme :-)).

Na konci uplynulého týdne jsme s velkým jásotem oslavili první Ondrovo samostatné krůčky. Konečně ho můžeme poslat do světa. 🙂 Se stejným jásotem přijímáme s Peťou nadcházející týden a blížící se „soukromou“ dovolenou. Jako správní krkavčí rodiče odložíme své prvorozené dítě u babičky a vyrážíme na menší dovolenou po Čechách. Ondrášek bude své první dvě noci bez maminky a tatínka. Je to ale kabrňák a vše zvládne s pohodou sobě vlastní. My si s Peťou odpočineme a poslední den z dovolené se vrhneme na prohlídku koupelnových obkladů a vybavení.

V následujícím článku si pro vás připravím malé překvapení, tak se můžete náležitě těšit. Přeji vám do té doby krásné letní chvilky s lidmi, které máte rádi!

Váš supermimoň-těhulka Katka

Katka právě prožívá 24. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?