Katka v 14. tt: Čím se zkazíš, tím se naprav

A taky že má. Každý den, v rámci dopoledního venčení Ondráška, nakoupím minimálně půl kila broskví, nektarinek nebo meruněk. Když je dobrá cena, tak i kilo. A všechno to během jednoho dne sním. A jelikož jsem sobec, tak samozřejmě sama. 🙂 Předevčírem jsem neodolala a k večeři si pochutnala na pořádné porci kysaného zelí a domácí jitrničce a jelítku (děkuji, babi a dědo). Ale nebudu tady celý článek popisovat svoje stupňující obžerství. Neobávej se, milí čtenáři, uplynulý týden toho přinesl mnohem více.

Uprostřed týdne jsme si s partnerem a Ondráškem dopřáli dvoudenní výlet do Prahy. S Ondrou jsem vyrazila na návštěvu, kde se vyřádil se stejně starými kamarádkami. Bylo úžasného ho pozorovat, jak je na vrcholu blaha. Je to úžasný parťák. Občas má své dny a je to s ním těžké, ale kdo takové chvilky nemá. Vroucně si přeji, aby druhé miminko bylo alespoň z poloviny tak společenské a komunikativní jako Ondrášek.

Kromě návštěv jsme se v Praze také zúčastnili kočárkových orgií ve Žlutých lázních – S kočárkem Prahou 2016. Nedávno se mě kolegyně v práci zeptala, zda máme u nás v obci také nějaký „kočárkový gang“, že ona měla a bylo to něco úžasného. Až nyní mi došel pravý význam tohoto slova (přeháním). Akce to byla krásná, Ondrášek si užil plavbu parníkem, byl nadšený z množství všech dětí, z balonku, který dostal… Ale zase za rok, do té doby se budu gangům plným kočárků spíš vyhýbat. 🙂 Snad se na mě nikdo nebude zlobit, ale já prostě nejsem typický členu „kočárkového gangu“. Ale důležitá byla myšlenka celé akce… že se Ondrášek bavil!

Odpoledne jsem ještě absolvovala focení pro Babyweb. Zprvu se mi tam moc nechtělo, několik dní po sobě jsem se díky Ondrovo zoubkům nevyspala. Milá paní z Fotopromě mě ale ujistila, že jejich vizážistka umí zázraky na počkání. Tak jsem si počkala a dočkala jsem se. Když někdo učiní ženu krásnou, nejraději by mu zulíbala ruce. Zvláště pokud se zanedbává a nedopřeje si náležitou kosmetickou a vlasovou péči. Při pohledu do zrcadla jsem bez legrace paní řekla, že se nebudu ten večer mýt. 🙂 Bohužel jsem to nevydržela a do sprchy vlezla. Nicméně se na fotky moc těším (a myslím, že i vy se máte na co těšit). Peťa měl na starosti zkrotit to naše dravé zvířátko Ondru, aby v ateliéru nezničil nasvětlovací techniku a neoslintal všechny rekvizity. Mám pocit, že si to focení neužil jako já, chudák můj. 🙂

Jsem moc ráda, že si to nejkrásnější období těhotenství užiji právě v létě. Bříško začíná být vidět, bude pomalu růst, ale ještě to nebude ten „pupíkmonstrózník“, s kterým se budoucí mamina sotva posouvá kupředu. Kamarádka mi udělala velkou radost a půjčila mi spoustu krásných šatiček. Další várku oblečení očekávám v nejbližší době. Takže letošní léto se budeme ukazovat, ukazovat a ukazovat. Jen ať je to vidět, když to mám. 🙂

Vedle šátečku mávajícímu mizejícím nevolnostem, úžasného výletu do Prahy a hromady hadříků už také začínám přemýšlet nad výbavičkou pro miminko. Stejně jako při Ondrovi mám pocit, že vůbec nic neřeším a nekupuji a že to nakonec nestihnu. A to je teprve 14. týden, vážení čtenáři. Syndrom hnízdění a hromadění mě postihl naplno. Partner se pokusil uklidnit situaci se slovy, že většinu věcí máme přeci po Ondráškovi. Nepodařilo se, hysterie trvá. Pořád přemýšlím o pořízení závěsné kolébky. Velkou nevýhodu shledávám v převážení, protože Péťovo rodiče bydlí až v Litvínově. To by znamenalo další věc do naší už tak přeplněné malé Fabie. A krom toho nemůžu brát kolébky i na návštěvy, kde přespáváme… Do listopadu ještě dost času přemýšlet a dumat.

Čtěte také:

• Chutě v těhotenství
• Kolik plen potřebuje miminko?
• Jak ušetřit za pleny? Seznamte se s bezplenkovou metodou

Daleko více mě trápí plenky. Jak už jsem psala v prvních příspěvcích, používáme látkové plenky. U nich chci každopádně zůstat, jen tápu v množství, které budeme potřebovat. Až nyní mám pocit, že pro Ondru jich mám dostatečně. Babička nám slíbila finanční výpomoc, takže bychom snad mohli větší část výbavičky pořídit naráz. Po zkušenostech s Ondráškem pořídíme i nějaké novorozenecké verze (do 5–6 kg). Při prvních pokusech jsem se totiž zděsila, jak mu ten velký balík (plenka) mezi nožkami zvedá zadeček a láme tak záda. I proto bych tentokrát vyrazila jinou cestou. K Vánocům jsem dostala mašinu na šití, tak snad ji konečně zprovozním a pokusím se ušít nějaké vícevrstvé plenky, které budeme podle potřeby různě skládat (ano, i Peťa přebaluje látkovými plenkami). Pro prťouska by to mělo být znatelně menší a příjemnější než klasická kalhotová plenka. V této části odstavce mi neznalí látkových plenek odpustí odborné výrazy, popřípadě si tuto část zakryjí nějakým kusem papíru. Pro zaryté odpůrce látkových plenek mám pouze jediný vzkaz – máte smůlu. 🙂

Následující týden mě čeká další odběr, tentokrát naštěstí ne už nalačno. Ondrášek bude mít první část oslav svých prvních narozenin, takže rozjedeme velké rodinné mejdlo (snad bude i nějaká použitelná fotka :-)). Uvidíme, co přinese další týden, ale už pár dní mám pocit, že malého pišťocha cítím. Jako kdyby obden klepal na bříško, abych na něj nezapomínala.

Budu se na vás těšit zase za týden, buďte šťastni a mějte se rádi.

Katka právě prožívá 14. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?