Jak skloubit kariéru a mateřství?

O vše jsem si musela říct

„Moje maminka mi vždy říkala, že se musím o sebe postarat sama, protože nikdo se o mě nepostará. Celý život tak přebírám odpovědnost. A možná proto jsem jediná žena v představenstvu Skupiny ČEZ, a to i přesto, že mám malé děti ve věku čtyř let a dva měsíce. Do práce jsem se vracela už tři týdny po porodu, a proto je téma flexibility práce i pro mě osobně stěžejní.

Díky mé osobní zkušenosti jsem se jako členka představenstva zasadila o projekt na podporu zavádění flexibilních úvazků napříč celou Skupinou ČEZ. Samozřejmě nemůžeme nastavit flexibilní práci u všech, ale snažíme se přizpůsobit životní situaci našich zaměstnanců,“ říká Michaela Chaloupková, členka představenstva a ředitelka divize správa Skupiny ČEZ, které na setkání přišla v doprovodu dvouměsíčního syna a chůvy.

Neměla jsem plán, prostě se to přihodilo

Jiný recept na work-life balance má Jana Václavková, manažerka skupiny pro zákaznická řešení pro střední a jihovýchodní Evropu společnosti IBM:

„Můj úspěch není mixem vzdělání a ambicióznosti. Jen nezrazuji své vnitřní hodnoty. Když měl syn osm měsíců, tak jsem se do IBM vrátila na půl úvazku, protože jsem to tak cítila.

A manžel pak naopak, když byly synovi dva, odešel na rodičovskou dovolenou. Při nastavování pracovní doby a systému práce jsem si určila priority – třikrát týdně vyzvedávám syna ze školky po obědě a každý den ho ukládám do postele. Svůj čas si rozděluji na dobu, kdy jsem výhradně se synem, a pracovní úkoly pak dodělávám doma po nocích.“

Že by muže poškodil fakt, kdyby přiznali, že působili na rodičovské dovolené, paní Václavková odmítá:

„Když si manžel po RD hledal práci, říkal: ‚Přeci nemůžu do životopisu napsat, že jsem byl rok doma s dítětem?‘ Přiznal to a díky tomu získal vyšší pozici.“

Vývoj miminka

Praktický průvodce jeho prvním rokem

Paní doktorka Dittrichová pro nás vypracovala průvodce prvním rokem vašeho děťátka. Zachytila všechny zásadní změny, které můžete očekávat.

Důležité je neztratit kontakt

Olga Řehořková, ředitelka oddělení auditorských služeb PwC Česká republika, se do práce vrátila, když bylo synovi půl roku. Vrátila se do projektu, který během 14 dnů zpracovala, a pak se vrátila k dítěti. Za nějaký čas získala další projekt na časově omezenou dobu. „I to je cesta, jak se zapojit a neztratit během RD kontakt.“

Podobnou strategii nyní umožňují v její firmě i dalším zaměstnancům na RD.

„Máme hodně sezonní práce v lednu, únoru a březnu, kdy potřebujeme jednorázově až o 60 % zaměstnanců více než jindy. Jako řešení nám velmi dobře fungují kolegyně na mateřské dovolené. Tyto ženy si na týden až měsíc najmou chůvu či domluví babičku na hlídání a věnují se v tomto jasně ohraničeném časovém období práci. Nám to pomáhá ten nápor zvládnout a ženy to zase motivuje,“ prozradila paní Řehořková.

Čtěte také:

• Test: Zpět do zaměstnání: Máte na to?
• Těhotné a kojící ženy v práci: Na co mají nárok?
• Jak se po mateřské ucházet o práci

Flexibilita je otázka pro všechny

Nezáleží na pohlaví, s rodinou chtějí trávit čas muži stejně jako ženy. Všechny dámy přiznaly, že ve svém okolí mají muže, který šel na RD a žena dělala kariéru.

Iva Herlesová, která je ředitelkou divize služeb v Microsoft ČR, stála se svým manželem před otázkou, kdo zajistí domácnost a děti a který z nich se bude dál věnovat kariéře. Dohodli se a je to ona, kdo se naplno věnuje práci.

„V Microsoftu máme 50 % žen v managementu. Ve firmě ale nedělíme flexibilní úvazky na typy pro muže a ženy. Každý zaměstnanec má flexibilitu automaticky zakotvenou v pracovní smlouvě. Navracíme tak do rodin i muže, kteří si užívají toho, že jsou doma s blízkými,“ myslí si Iva Herlesová.

Stejný názor na to, že u flexibility je jedno, jestli se jedná o muže nebo o ženy, má i Dobroslava Sehnalová, ředitelka řízení distribuce privátního bankovnictví ČSOB:

„Někteří muži u nás v bance mají týden nahuštěný tak, aby mohli být alespoň o jeden den více s dětmi.“

Spokojený zaměstnanec je dobrý zaměstnanec

Hana Reader, HR projekt manažerka Sanofi-Zentiva Group, mateřství odkládala až do 35 let a přiznala, že ze sebe coby matky měla strach. Během rodičovské měla homeoffice. Okolnosti nakonec přinutily jejího zaměstnavatele, aby podpořil práci z domova:

„U nás pracuje i hodně cizinců a ti mají také své potřeby – není to jen o maminkách. Přizpůsobujeme se struktuře zaměstnanců třeba tím, že cizinci u nás v ČR fyzicky pracují 2–3 dny a pak se vrací do Německa či Rakouska a pracují z domu.“

Sama je velmi hrdá na to, že se jí podařilo prosadit, aby zaměstnavatel hradil rodičům polovinu jesličkového či školkovného. „Díky tomu se vrátilo hodně maminek na částečné úvazky do práce již během RD.“

Na rozdíl od mnoha soukromých firem je státní správa velmi nepružná a zaměstnancům nemá moc co nabídnout. Omezují ji zákony a nařízení, mnohdy několik desítek let staré. Eva Ferrarová, vedoucí personálního odboru Ministerstva vnitra, prozradila, že se snažili na MV zřídit školku. Dvakrát jim přišla z MF zamítnutí s odůvodněním, že veřejné peníze na školu pro zaměstnance dát nelze.

Jak krátkozraký to může být postoj, dokládají slova Dobroslavy Sehnalové z ČSOB:

„Abych mohla pečovat o děti, mám zkrácený flexibilní úvazek. Je to výhodné pro mě i pro zaměstnavatele. Já jsem spokojená a díky tomu k němu loajální.“

Projekt platformy Byznys pro společnost Diverzita 2013+ – Getting women on board. Bereme ženy na palubu – je realizován ve spolupráci s Otevřenou společností, Národohospodářským ústavem Akademie věd UK a norským Institute for Social Research díky finanční podpoře Norských fondů, prostřednictvím projektu Dejme (že)nám šanci, který v ČR realizuje Nadace Open Society Fund Praha. Projekt si klade za cíl intenzivní komunikační kampaní upozornit na opodstatněnost zvýšení dosud nízkého zastoupení žen ve vedení státních, městských i soukromých firem. www.diverzita.cz