Dopřejme dětem po nemoci čas na zotavenou

Obranyschopnost dětského organismu

Předškoláci jsou vůči virům mnohem méně odolní než jejich starší sourozenci či rodiče. Jejich imunitní systém totiž ještě není zcela dozrálý a má tedy i nižší schopnost bránit se neustálým atakům virů, kterým se dobře daří právě při venkovních teplotách lehce nad nulou. Díky pobytu v kolektivu pak naše děti nesdílí se svými kamarády jen hračky a hezké zážitky, ale také různé zákeřné původce onemocnění. Stačí jedno nemocné dítě a viry a bacily se ve školkové třídě (většinou ještě přetopené) šíří jako lavina. Tak se nezřídka stává, že mnoho dětí první pololetí střídavě do školky chodí a střídavě marodí.

Žádný spěch při uzdravování

Ať už jsou to běžná onemocnění jako kašel a rýma (a jejich nejčastější komplikace – zánět horních cest dýchacích) nebo další oblíbený fenomén předškolního kolektivu, tedy chřipka či spálová angína (alespoň v naší školce je to hit poslední doby), základem uzdravení je dopřát dítku dostatek času, aby chorobu patřičně vyleželo. Ne vždy se to obejde bez potíží organizačního charakteru, zvláště v rodinách, kde táta i máma chodí do práce a hlídací babičky či tety jsou nedostatkovým zbožím. Přesto je vždycky lepší nechat dítě doma raději trochu déle než ho vracet do školky nedoléčené. V takovém případě se nám totiž obratem záhy vrátí jako bumerang zpátky do domácí léčby.

Přizpůsobte režim po nemoci

I když už se dítko jeví zdravé a samo se dožaduje návratu mezi kamarády, neměli bychom podceňovat dobu rekonvalescence, tedy období, kdy se náš potomek po prodělané chorobě musí vrátit zpátky do kondice. Obzvlášť pozorní bychom měli být v případě, že nemoc našeho dítěte provázely horečky, že ztratilo na váze, anebo pokud bralo antibiotika.

Přechodové období, kdy dítěti dopřejeme zvláštní režim a velmi pozvolné zvyšování námahy duševní i fyzické, by mělo trvat přinejmenším tak dlouho, jako trvala akutní fáze nemoci. Ideální je pozdržet návrat potomka do kolektivu až po skončení tohoto období rekonvalescence. Obranyschopnost dětského organismu po prodělané nemoci je totiž po nemoci snížená, a tak stačí jedno kýchnutí spolužáka, prochladnutí nebo nadměrný výdej energie a celé kolečko nemoci a uzdravování zase začne nanovo.

Strava vhodná pro pacienty i rekonvalescenty

Při nemoci, a také po ní, je vhodné dbát na zdravou stravu ještě více než obvykle. Ať už má vaše dítě k potravinám z bílé mouky jakkoliv kladný vztah, doporučuje se je omezit, nebo dokonce vynechat. Bílá mouka totiž neobsahuje vlákninu a vitaminy, zato se ale při trávení může nalepit na střevní stěnu a způsobit zácpu. Zatímco zdravý organismus sem tam nějaký ten koblížek, piškot či bílý rohlík stráví většinou bez potíží, pro tělo oslabené nemocí to je zbytečná zátěž navíc.

Čtěte také:

• Posilování imunity dětí přírodní cestou
• Homeopatická domácí lékárnička
• Za nemocemi dětí mohou stát vztahy v rodině

Do jídelníčku rekonvalescenta by neměly patřit ani uzeniny a rafinovaný cukr. Chuť na sladké lze uspokojit medem (pozor ovšem na jeho přidávání do horkého čaje, teplota vyšší než 40 °C totiž ničí v medu všechny účinné látky potlačující bakterie) nebo čerstvým ovocem, které navíc obsahuje tolik potřebné vitaminy skupiny C.

Po léčbě antibiotiky či při průjmových onemocněních je také vhodné doplnit jídelníček přípravky s probiotiky, které pomůžou obnovení zdravé střevní flory.

Životní styl jako prevence nemoci

Ani po skončení rekonvalescence bychom neměli podceňovat preventivní opatření proti dalšímu kolečku nemocí. Vyvážená zdravá strava, pobyt na čerstvém vzduchu, dostatek pohybu (ale i dostatek odpočinku) a otužování jsou sice rady staré a mnohokrát opakované, zato však jediné skutečně účinné.

A nezapomínejme ani na pořekadlo našich předků o tom, že zdravá mysl je polovinou zdraví. Optimismus můžeme čerpat třeba i z faktu, že ani období dětských nemocí netrvá věčně a že i opakující se virózy patří k těm problémům, u kterých si můžeme říct, že z nich dítě jednou vyroste.