babyweb.cz > Sex a vztahy > Antikoncepce > Co všechno jste chtěli vědět o vasektomii, ale báli se zeptat
Co všechno jste chtěli vědět o vasektomii, ale báli se zeptat
V době, kdy se hodně mluví o vedlejších účincích hormonální antikoncepce, představuje jednu z možných alternativ, jak zabránit nechtěnému početí, vasektomie. Na otázky týkající se této stále populárnější metody antikoncepce odpovídá urolog Canadian Medical Care a vedoucí urologické ambulance v motolské nemocnici MUDr. Josef Stolz.
Zájem o vasektomii u nás v poslední době vzrůstá. Čím si to vysvětluje?
Podle mě to souvisí s povědomím párů o možnostech antikoncepce. V západních zemích je vasektomie mnohem rozšířenější běžná metoda. Ovšem ve srovnání s tím, že zhruba před deseti lety se o vasektomii u nás prakticky nemluvilo, je o ní i tady dnes samozřejmě mnohem více slyšet.
Velká část zdejší mužské populace sice zastává názor, že za početí odpovídá žena, a staví se k možnosti vasektomie odmítavě, jsou tu však i takoví muži, kteří si uvědomují, že hormonální antikoncepce má velké množství vedlejších účinků a ženu často limituje. Zodpovědnost by dle mého názoru měli nést oba partneři, a tak pokud se pár rozhodně řešit antikoncepci, je dobré vědět, že vasektomie je možná volba. Podstatné je i to, že vasektomie představuje daleko šetrnější výkon než chirurgická sterilizace žen.
Jaká jsou kritéria pro provedení vasektomie?
Díky změně zákona, která upravila podmínky sterilizace jak u mužů, tak u žen, od letošního ledna už není třeba souhlas sterilizační komise, což byla prakticky formalita.
Muž, který se rozhodne podstoupit vasektomii, musí splňovat kritérium svéprávnosti, minimálně 14 dní před výkonem by měl být dostatečně poučen o zákroku a s ním souvisejících náležitostech a podepisuje informovaný souhlas, v němž je podrobně popsán zákrok, jeho rizika i benefity.
Co všechno muže, který se rozhodne pro vasektomii, čeká?
V první řadě důkladný pohovor. Zhodnotí se zdravotní stav klienta, důvody, které ho k zákroku vedou, nedílnou součástí je fyzikální vyšetření, vyšetření zevního genitálu.
Prakticky pokud muž nemá nějaké zásadní kontraindikace, jako jsou krvácivé stavy, nebo neužívá léky, které ředí krev, pak není důvod ho dále vyšetřovat a výkon lze provést. Několik následujících dní po výkonu se doporučuje šetřící režim, nemusí být ale nijak omezující v běžných činnostech či zaměstnání.
S odstupem šesti sedmi týdnů se doporučuje provést spermiogram. Teprve až po kontrolním spermiogramu, kde se prokáže absence spermií v ejakulátu, lze výkon považovat za bezpečný.
Jak přesně zákrok probíhá?
Jedná se o krátký, zhruba 30minutový ambulantní chirurgický výkon na šourku při lokální (místní) anestezii. Při zákroku se chirurgicky pouze přeruší přirozený tok spermatu při ejakulaci tak, že se přeruší chámovod, což je trubička, která zprostředkovává transport spermií z varlete ven.
Co se pak děje se spermiemi?
To je velice dobrá otázka, protože muže od možnosti vasektomie často odrazuje pocit, že se jim pak budou zvětšovat varlata, v nichž se spermie budou hromadit. Jsou to ale zbytečné obavy.
Velikost varlat zůstává po vasektomii stejná, i když spermie se dál tvoří – jen se neodstraní v průběhu ejakulace, ale postupně podléhají biodegradaci, tedy rozloží se a vstřebávají. Hormonální funkce varlat přitom zůstává neporušena a s tím i související citlivost apod.
Má vasektomie vliv na sexuální život muže?
Není třeba se v tomto směru obávat nějakých „vedlejších účinků“. Schopnost ejakulace, libido, erekce – to vše zůstává. Pouze množství ejakulátu (v němž ovšem nejsou spermie) je menší asi o 40 procent.
Každý zákrok má svá pozitiva i negativa, což jistě platí i pro vasektomii. Můžete popsat případná rizika?
Rizika mohou být okamžitá a odložená. Okamžitá znamená, že se jedná o určitý chirurgický, ačkoli minimálně invazivní výkon, a tedy hrozí krvácení v ráně či infekce. Tyto komplikace se sice vyskytují v minimální míře, v jednom či dvou procentech, ale je nutné o tom vědět.
Dlouhodobým, v uvozovkách vedlejším účinkem může být určitý diskomfort v místě přerušení chámovodu – muž si může vyhmatat citlivé místo, tzv. granulom, nicméně tyto komplikace také nejsou časté, jedná se asi o deset a méně procent klientů po vasektomii.
„Nikdy neříkej nikdy“ – co když se muž, který podstoupil vasektomii, po čase rozhodne, že chce mít potomka?
Jak bylo řečeno, touto operací muž nepřichází o spermie, pouze je přerušen jejich transport. Prakticky má tedy muž dvě možnosti.
První je takzvaná anastomóza, kde se oba konce přerušeného chámovodu spojí a tím pádem se obnoví fyziologický, normální tok spermií při ejakulaci ven. Jde o časově náročnější chirurgický zákrok, nelze jej tedy provádět ambulantně a úspěšnost je 50–60procentní. Každopádně je to obtížnější výkon než vasektomie.
Pokud tato cesta není úspěšná, je možná tzv. mikrochirurgická exspirace spermatu čili odebrání spermií pod mikroskopem a jejich vložení in vitro do vajíčka partnerky. Následně se provádí umělé oplodnění.
MUDr. Josef Stolz, MBA, působí jako vedoucí urologické ambulance v Canadian Medical Care a ve FN Motol. Je specialistou na andrologii a uroonkologii a autorem řady odborných článků. Věnuje se také přednáškové činnosti.