Časté trápení: zánět středního ucha

Jak poznáme zánět středního ucha u malých dětí?

Bolest ucha bývá nejčastějším příznakem. Nicméně pětina dětí bolest v uchu nemá.

Je třeba odlišit bolest u zánětu zevního zvukovodu, který je spojen s bolestmi při tahu za boltec a zduřením měkkých tkání stěny zvukovodu, u angíny s typickým nálezem zarudlých a povleklých mandlí a u stomatologických potíží.

Typické příznaky a komplikace zánětu středního ucha

• Výtok z ucha je sekrece ze středního ucha, která vytéká do zevního zvukovodu při protržení bubínku
• Nedoslýchavost je častý příznak středoušního zánětu, který však lze potvrdit až u starších dětí
• Závrať se projevuje poruchou stability
• Šelest v uchu udávají pacienti výjimečně
• Otok a zarudnutí – lze nalézt v okolí ucha

Záněty středního ucha jsou častou komplikací virové infekce horních cest dýchacích.

„Rýma ucpe nos a infekce způsobí otok sliznice v oblasti nosní dutiny, nosohltanu, sluchové trubice a následně středního ucha. Kvůli otokům se pak sníží i průchodnost Eustachovy trubice, kde vznikne podtlak a později výpotek, který se hromadí ve středoušní dutině. Pokud bakterie nebo viry, které se vyskytují v nosohltanu, přestoupí přes sluchovou trubici do středního ucha, způsobí akutní hnisavý středoušní zánět, který má typické příznaky akutní infekce,“ vysvětluje prof. Viktor Chrobok, otorinolaryngolog z Pardubické krajské nemocnice.

Základním předpokladem úspěšné léčby zánětu středního ucha je důsledná léčba rýmy podáním nosních kapek.

Kojenci a děti do 3 let

Lékaři odhadují, že tři čtvrtiny všech dětí minimálně jednou onemocní akutním zánětem středního ucha ještě před dosažením třetího roku života.

„Děti, které poprvé onemocní akutním zánětem středouší před 12. měsícem věku, trpí často záněty opakovaně. Středoušní zánět přitom nejčastěji postihuje děti mezi 6. až 18. měsícem věku. Více přitom postihuje chlapce než dívky,“ dodává prof. Chrobok.

Akutní zánět se projevuje asi 3 až 7 dnů od prvotní rýmy. Děti mají nespecifické příznaky, mezi které patří teplota, neklid, bolesti ucha a hlavy, kašel, rýma, apatie, anorexie, zvracení a průjem. Teplota se však vyskytuje pouze u jedné až dvou třetin případů.

Bez vyšetření na ORL to nepůjde

Každý zánět ucha by měl vidět specializovaný lékař – otorinolaryngolog. Podrobně vyšetří ušní bubínek, zevní zvukovod, boltce a jejich okolí.

„Na počátku rozvoje zánětu dochází u pacientů ke vpáčení bubínku, které je podmíněno negativním tlakem ve středoušní dutině. Po vytvoření hnisavého sekretu je patrné vyklenutí bubínku nejprve v zadní polovině a později i v přední polovině. Pro pacienty s akutním hnisavým středoušním zánětem je typické, že mají zarudlý, ztluštělý, vyklenutý, netransparentní bubínek s omezenou pohyblivostí,“ upozorňuje otorinolaryngolog Viktor Chrobok.

Přečtěte si také:

• Rýma může způsobit mnoho komplikací
• Rýma, kašel – z těla ven!
• Bolest v krku, angína a mononukleóza umí řádně potrápit

Možnosti léčby

Podaří-li se podchladit zánět středního ucha včas, nemusí dojít k obávanému „propíchnutí“ ušního bubínku. Pokud je zánět v počátku, většinou postačí aplikace vhodného přípravku v ordinaci lékaře, důsledná léčba rýmy a kapání znecitlivujících kapiček přímo do postiženého ucha.

Pokud už zánět dítě dostane, pak na řadu přichází antibiotika a lidově řečeno „píchnutí ucha“ – odborně pak paracentéza neboli proříznutí bubínku.

Léčba antibiotiky je využívána zejména proti mikrobům, kteří jsou častými původci otitid a probíhá 7 až 10 dnů. Je však třeba důsledně dodržovat zásady jejich správného užívání, aby se předešlo nárůstu antibiotické rezistence u těchto mikrobů.

Dále jsou vhodné léky proti bolesti a teplotě, kapky do nosu a v případě výtoku z ucha lokální ošetřování zevního zvukovodu.

„U opakovaných otitid je možné zvážit možnost očkování, chirurgické proříznutí bubínku se zavedením gromety (ventilační trubičky), odstranění nosní mandle nebo operaci spánkové kosti,“ dodává lékař.

Kdy vsadit na očkování?

V případě, že jeden u rodičů trpěl v dětství opakovanými záněty středouší nebo dítě postihne zánět středního ucha opakovaně před jedním rokem věku, doporučují lékaři zvážit očkování.

Zánět středního ucha je onemocnění, které může mít v budoucnu při častém opakování i trvalé následky. Velmi důležitá je i správná životospráva.

Homeopatická léčba může pomoci

• Ferrum phosphoricum 15 C – bolest ucha nastupuje pozvolna, teplota do 38 °C
• Belladona 15 C – náhlé bolesti uší pulzujícího charakteru, červený horký obličej, vysoká teplota
• Chamomilla 15 C – vhodná pro děti, které jsou velice přecitlivělé na bolest, snadno se podráždí, mívají záchvaty zlosti, při potížích je nic neuklidní, pořád se něčeho dožadují
• Capsicum anuum 15 C – vhodný na pálivou bolest ucha

Dávkování: rozpustit 5 granulí v malé PET lahvi v čisté vodě a odpít každých 15 minut, se zlepšením prodlužovat intervaly. Léky lze i kombinovat.

V ideálním případě je možno přidat Aviaire 1x denně 5 granulí, tento homeopatický lék je na lékařský předpis. Kliničtí homeopaté tento lék předepisují svým pacientům i preventivně 1-2x měsíčně v zimním období.

Pokud bolesti uší nebo vysoké horečky přetrvávají a do několika hodin nevymizí, je nutno navštívit lékaře.

Ne všechny rady babiček pomáhají

Vyvarujte se tzv. babských rad, jako je vkládání stroužku česneku do ucha nebo přikládání horké brambory. Česnek může jemnou kůži dětského ucha naleptat a jeho vyndání může být problematické, teplo zase napomáhá k rozvoji zánětu a případně k prasknutí bubínku. Samovolné prasknutí způsobí vždy větší trhlinu než jeho odborné propíchnutí a do budoucna může představovat pro dítě riziko zhoršení sluchu.

Odborný garant textu: www.svethomeopatie.cz