Z uzlíčku osobností

MIMI LIVE! NIKOLKA Je až zarážející, co člověk udělá za první rok života za pokrok. Naší malé je teprve pět měsíců, ale už má svoji hlavu. Když nechce, tak prostě nechce. A to to byl ještě nedávno takový malý uzlíček, který na mě vyděšeně koukal, když jsem mu dala pusinku.

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Už nám začíná pořádná legrace. Nikolka se začala přetáčet ze zádíček na bok strašně brzo. A pak najednou stop. Nechtěla. Vůbec. Když jsem se ji snažila přetočit já, bojovala se mnou se silou gladiátora. Cpala proti mně ramínko a tvářila se na mě, jak kdybych po ní chtěla vysvětlit teorii relativity. „Přetáčet se prostě nebudu,“ rozhodla se. Přitom je úplně v pořádku, umí to, už se krásně přetáčela, ale na 14 dnů prostě paličatě nechtěla. Jako správná hysterická matka jsem se ptala doktorky a samozřejmě je to normální a mám počkat. A dočkala jsem se.

Chodíme s Nikolkou na tancování v šátku. Já tancuju, posiluju, potím se a ona čumákuje a spinká. Prostě ideální cvíčo. Když jsem ji po minulém cvičení vyvázala, hned mrskla zadečkem na stranu a byla na bříšku. Prostě se jí zrovna chtělo. Měla jsem radost, ale to jsem ještě netušila, co mě čeká. Doma jsem ji dala na zádíčka, že si aspoň odskočím. Šup a byla na bříšku, jenže v této poloze být zrovna nechtěla, takže začala kňučet, že chce zpátky. Otočila jsem ji a po chvíli znova. No máme občas veselé odpoledne.

Nespavec zvědavý

Nikolka je jako správná ženská strašně zvědavá. Pořád musí vidět. I v kočárku mi občas začne kňourat jen proto, že nevidí. A to ji tam rozhodně nenechávám dlouhé hodiny. Když je v šátku, tak se krásně zklidní, ale nespí. Co kdyby jí něco uteklo. Pokud je u nás návštěva a ona chce spinkat, tak neexistuje ji odnést do ložnice. Okamžitě se začne vztekat, musím ji navázat a vrátit se do společnosti. Pak kouká, poslouchá a za chvíli spokojeně usne. Je to legrace, jak už se projevují nové a nové rysy osobnosti.

Čtěte také:

V případě, že konečně usne, neznamená to, že bych měla třeba na hodinu čas na úklid, vaření, psaní a tak. Ani náhodou. Už chápu z čeho je rčení dát si dvacet. Piškotě spí většinou 20 až 40 minut, víc ani omylem. A je jedno, jestli je s námi v posteli, v kočárku, v šátku… Prostě svět kolem je pro ni natolik zajímavý, že spánek je nuda.

Čekáme na zoubkovou vílu

Zatím Nikolka žádný zoubek nemá, ale podle hektolitrů slin, které během dne to naše malé miminečko vyprodukuje, by se měl objevit každý den. To už si ale říkám měsíc. 🙂 Pořídila jsem jí ale slintáčky. Takové silnější šátky kolem krku. Ani jsem nevěděla, že to existuje, ale rozhodně nám to pomáhá. Aspoň ji nemusím několikrát denně převlíkat.

Každopádně je s ní ohromná sranda. Už se těším na její další pokroky a výmysly. Musím se loučit, jdu ji převracet na zádíčka. 🙂