Jak se žije s miminkem

MIMI LIVE! NIKOLKA Říká se, že se z každé ženy stane maminka v jiný čas. Jedna je matkou hned, jak uvidí dvě čárky na těhotenském testu, další porodem a třetí třeba až rok po porodu. Ze mě se stala maminka porodem.

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz


Maminka míní, miminko mění

Na začátku srpna se nám narodila zdravá, krásná a úžasná dcera. Samozřejmě nejkrásnější miminko na světě. 🙂 Ale jak mnohé z vás vědí, mít malé miminko dá celkem zabrat. Chcete jít ve dvě hodiny ven, protože mimčo včera v tu dobu dopapalo? Máte smůlu, dnes se baští až ve tři a třeba i dvě hodiny. Vše se prostě točí v našem případě kolem našeho malého Piškotěte.

Proč Piškotě? To je naše pracovní jméno pro miminko, protože v prvním trimestru byly piškoty jedno z mála jídel, co jsem pozřela. Takže to byl náš Piškot. Dlouho jsme nevěděli, jestli to bude holčička nebo chlapeček, proto Piškotě. Nenapadlo mě, že jí tak budu říkat i po porodu, ale nějak to naší princezně zůstalo.

Piškotě je žrout

Občas mám pocit, že moje miminko hraje hru: Jak zbaštit maminku. Říká se, že miminka se nemůžou přejíst. Tak to naše rozhodně ano. Přejí se a pak u kojení brečí, že ji tlačí bříško. Pomáhá jedině odložit. Pak je spokojená a já smutná, že už mě nepotřebuje. Samozřejmě to přeháním. Ale tím, že ji položím do postýlky nebo vedle sebe, tak se uklidní a je to zase naše spokojené miminko.

Od té doby, co mám Piškotě, se mi vrací vzpomínky na moje dětství a na to, že to se mnou rodiče také neměli jednoduché. Vždycky, když v noci malou po kojení uspím a dám ji do postýlky, potichu se zvedám z postele, abych si aspoň došla do koupelny, vzpomenu si na to, jak mě uspával táta. Já jsem usnula a on se vždycky snažil potichu odejít z pokojíčku, když byl tak v půlce, vždycky jsem se vzbudila a ptala jsem se ho: „Kam jdeš?“ Musel se vrátit, rozsvítit a ještě mi něco přečíst.

Čtěte také:

Musím se smát, když se s obavou, že se probudí a uspávání začne nanovo, plížím od dětské postýlky. Malá sice ještě nemluví, ale ozvat se umí slušně. Smích léčí, i když jsem utahána po celé noci kojení a uspávání, ráno, když malou dám na přebalovací pult a ona se na mě začne smát. Nic už mě nebolí a po únavě ani památky. Mamka mi vždycky říkala: „Víš, co toho ženská musí vydržet?“ Nejdřív jsem myslela, že mluví o menstruaci, pak o porodu, ale je toho mnohem víc.

Musím říct, že to příroda dobře zařídila. I přes to, že občas spím dvě hodiny, dokážu pak fungovat a starat se o malou. Někdy mě ale nechá i něco uvařit nebo dokonce napsat článek na Babyweb.

30.9.2015 12:10  | autor: Moniq

Další blogy

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist