Jak mluvit s dětmi

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Co se stalo? Už pár dní se Anitka špatně budí po obědovém spaní. Ráno při vstávání září jako sluníčko, pusu od ucha k uchu. Ale „po O“ to bývá děs. Někdy větší, jindy menší. Většinou když jsme samy. Obvykle se po pár minutách mrzoutská rozespalá Anit zase zrozkošňákuje a vyladí. Ale posledních pár dní to nešlo.

Dělala jsem vše, co mi v tu chvíli přišlo jako dobrý nápad. Chovala, hladila, nechala malou být, mluvila, mlčela. Všechno bylo špatně. Slzy jako hrachy se Anitce koulely po tvářích a já nevěděla proč. A dnes to na mě prostě padlo. Prosila jsem ji, ať mi řekne, co se děje. Ale jen plakala a kňourala. A nakonec já s ní. Pak jsme se objaly a daly si pusu.

Zítra to zkusíme líp, slíbila jsem jí a Anit řekla: „Jo.“ Po těchto poprobuzenínových scénách najednou Anit přepne. Jako by někdo otočil vypínačem. A zase mám doma svou rozesmátou, rozvernou holčičku. V tomto módu se s ní (na rozdíl od toho po spaní) domluvím téměř na všem. Dokonce i na věcech „emočně přibarvených“. Věcech, o kterých jsem ani nesnila, že Anitě vysvětlím, aniž bych ji naštvala.

Tak třeba tohle. Po odstavení Anit dlouho usínala s hlavou na mém břiše nebo hrudníku. Rukama mi přitom masírovala bradavky. I v noci, když se vzbudila, přesunula se v polospánku do polohy „na mámě“. Ráno jsem se často budila rozlámaná. Dlouho jsem měla dojem, že to je mezi námi citlivé téma. Občas jsem se pokusila ji jemně přesunout na polštář vedle mě, nejistě jsem ji přesvědčovala. Anit ale zůstávala tvrdohlavě na mně. Jinde neusnula. (Pokud tedy neuspával Tom.)

Pak jsem se rozhodla. Už to takto nejde. S Anit jsem si promluvila. Vážně, bez emocí. Večer před spaním jsem jí vše vysvětlila. Řekla jsem jí, jak se cítím. A že ji mám ráda. Že se můžeme držet za ruce. A taky jsem jí začala vyprávět speciální uspávací pohádku o tom, jak se ztratila máma s tátou a Anitka je po dlouhém putování díky své odvaze našla a přivedla domů. Odpoutání – cesta, naděje, statečnost – shledání. Takové malé poselství zabalené do příběhu.

No, Anit se stejně nejvíc líbí, když pes Játa pláče, že nemůže najít mámu a tátu. A pak konec, když si všichni lehnou do SVÝCH (zdůrazňuji, protože to má být příprava pro odsun z naší postele, haha) postýlek a po tom prožitém dobrodružství usnou jako dřevo. A pak se to stalo. Anit to vzala. Najednou usíná vedle mě, ne na mně. Opravdu je to tak jednoduché?

Spaní na mém těle bylo pro ni tak důležité! Jak jsme to zvládly? Mluvit s mým batoletem je legrace. Někdy je to stejné jako s dospělým, jindy spíš jak hučet do jeskynního člověka z doby kamenné (teda ne, že bych nějakého znala, ale tak nějak si to představuji). Většinou víc záleží na tom, JAK to říkám, než CO říkám. Ve vztahu k situaci, samozřejmě. A mám pocit, že důležité je taky věřit, opravdu věřit tomu, co se snažím Anitce vysvětlit. A věřit sobě.

A tak jsem se dnes rozhodla. Probouzení „po O“ už nebude zlé. Nebudu se ho bát. Nebudu nejistě tápat a zkoušet experimenty na mém emocemi zmítaném batolátku. Čas nevrlosti po probuzení se bude zkracovat. A nakonec se probudí s úsměvem stejně jako ráno. Držte mi palce, prosím.

Čtěte také:

• Oxytocin – hormon, který řídí obchod, emoce i porod
• Neuvěřitelné schopnosti novorozenců
• Citové přilnutí k matce? To je pomyslná pupeční šňůra 

A teď to hlavní. Brzy mě čeká další důležité konverzační téma. Téma, kterému už s Tomem pomalu vyšlapáváme cestičku. Téma: sourozenec. Jak je to aktuální? No, dost. Jupí! Jsem v tom. Tom je v tom.

A Anit je v tom taky. Naše trojčlenka se rozroste a já se nemůžu dočkat! Vím, že bude potřeba diplomacie, cit a trpělivost. A zatím si nedokážu představit, jak naše holčička miminko přijme. Jsem natěšená. Mám trochu strach. Tetelím se radostí.

Každopádně tohle je můj poslední článek Batole LIVE! Díky, že jste četly můj život a názory, díky za ty vaše.

Vaše ztěhotnělá V.

Haló. No dobře, jen tak lehce se mě nezbavíte. Sice už nebudu psát do Batole LIVE! ale od příštího týdne můžete klidně přepnout na pokračování seriálu „Veru and…“. Stejný kanál – jiný čas. V úterý vystřídám současnou Těhulku LIVE! Moniku. Moniko, ať se ti s Piškotětem daří!

Že už jsem jednou v těhulkovském vysílání byla? Já vím. Ale tohle nebude žádná repríza. Slibuji.

Tak na přečtenou.

Vaše staronová Těhulka LIVE! V.