Alergická rýma a těhotenství. Jak se to rýmuje?

Alergická rýma je jedním z nejčastějších chronických alergických onemocnění horních cest dýchacích, které podle kvalifikovaných odhadů postihuje asi 400 mil. lidí na celém světě. Mnoho z nich si přitom nepřipouští, že by jejich rýma mohla být chronické povahy, a proto se neléčí vůbec anebo nesprávně pomocí volně prodejných léků.

Mezi nimi je i mnoho těhotných žen, které jsou ve výběru léků velice omezené.

Jaké léky užívat při alergické rýmě v těhotenství?

Protože je alergická rýma chronické onemocnění, příznaky přetrvávají i v těhotenství a probíhající hormonální bouře mohou, ale nemusí ovlivnit průběh alergického onemocnění. Nelze předvídat, zda dojde k jeho zhoršení či zlepšení.

Vždy platí: Pokud žena byla přecitlivělá na konkrétní alergen, gravidita to nezmění. Pro nalezení účinné a bezpečné léčby by žena měla okamžitě po prokázání těhotenství navštívit odborníka.

„Rozhodně však není nutné panikařit. Naopak, je nezbytné zachovat si klidnou hlavu a neudělat klíčovou, ale častou chybu – přerušit běžící protialergickou léčbu. Jenže mnoho žen, které otěhotní, se kvůli obavám z nežádoucích účinků léků právě tohoto nebezpečného omylu dopouští.

Často bez konzultace s odborníkem. To může způsobit zhoršení onemocnění i jeho projevů,“ upozorňuje přední český alergolog doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D., z Nemocnice Na Homolce.

Relativně bezpečné léky pro těhotné vs. volně prodejné léky

Za nejbezpečnější léky jsou považovány tzv. kromony, protože jen 10 % inhalované dávky je absorbováno systémově (tedy celým organismem). V případě, že těhotná trpí alergickou rýmou, jsou proto doporučovány jako první linie léčby. Nevýhodou je nutnost jejich častého podávání 4x denně.

Naopak pozor by si měly dát pacientky u volně dostupných lokálních dekongestiv. Jejich předávkováním lze způsobit poškození plodu! Opatrnosti je třeba rovněž u antihistaminik podávaných jak lokálně, tak celkově.

Nejvíce opatrnosti je potřeba během prvního trimestru

„Pokud to okolnosti umožňují, je dobré se lékům vyhnout především během prvního trimestru. Ten se kryje s obdobím vzniku základů orgánů ještě nenarozeného dítěte. Následně by každá pacientka měla další léčbu podstoupit po konzultaci a s vědomím lékaře.

Přestože rovněž vyžadují opatrnost, považuji většinu nejmodernějších intranazálních kortikosteroidů, pokud jsou podávaná až od druhého trimestru, za nejúčinnější volbu s minimálním a stále přijatelným rizikem,“ dodává docent Čáp.

Desatero při alergické rýmě v těhotenství

1. Měňte ložní prádlo jednou týdně a perte jej při teplotě minimálně 60 °C.
2. Je-li to možné, pořiďte si protialergické ložní prádlo.
3. Používejte matracový chránič.
4. Odstraňte z pokojů koberce.
5. Utírejte prach z nábytku dvakrát týdně.
6. Vytírejte podlahy na vlhko.
7. Ošetřete mrazem plyšové hračky (nejlépe v mrazničce při teplotě minimálně –15 °C).
8. I venku se snažte vyhýbat alergenům, na které jste přecitlivělá.
9. Dodržujte léčebný režim doporučený vaším alergologem.
10. Pokud ještě nejste těhotná, naplánujte si početí tak, aby 1. trimestr těhotenství proběhl v období, kdy je nejméně alergenů, tedy na podzim nebo v zimě. Nebudete tak na začátku těhotenství muset užívat protialergické léky a v době, kdy začne pylová sezona, již bude vývoj plodu ukončen.

Proč nezanedbat alergii

Kromě toho, že nám alergická rýma hodně znepříjemňuje život, může způsobit astma. Při zanedbání léčby alergické rýmy si pacientka časem „vypěstuje“ bronchiální astma. Důležité jsou především genetická výbava pacientky a faktory vnějšího prostředí.

Riziko rozvoje astmatu u pacientů s chronickou rýmou je 3–4x vyšší. Pokud se alergická rýma objeví jako první onemocnění dítěte, zvyšuje se riziko vzniku astmatu oproti zdravé populaci dokonce až čtyřnásobně.

Kdo za to může?

Může za to genetika. Pokud se ptáte, jakým způsobem dochází k přenosu alergie z matky na plod, vězte, že za to může placenta. Je totiž propustná nejen pro látky nezbytné pro vývoj dítěte (například kyslík nebo živiny), ale i pro protilátky produkované matkou proti látce, na kterou je alergická.

Přecitlivělost vůči stejné látce tak její potomek dostává do vínku již při narození s 50% pravděpodobností. Že při početí „přenese“ alergii na dítě otec, je pravděpodobné z 30 %. Jsou-li alergici oba rodiče, pravděpodobnost je vysokých 75 %.

Čtěte také:

• Kočka: Nebezpečný nepřítel vašeho těhotenství?
• Aby vaše těhotenství nepřekvapila chřipka a nachlazení
• Infekční onemocnění v těhotenství

Kouření zakázáno

Kuřačky by měly opustit svůj zlozvyk již několik měsíců předtím, než plánují otěhotnět, aby se tělo dokázalo včas zbavit toxických látek. To stejné platí i pro partnera, neboť i pasivním kouřením se do těla matky dostávají škodliviny, které mají vysoký podíl na vzniku nejen alergií, ale i astmatu. Tím děti kuřaček dle statistik trpí mnohonásobně častěji, než je tomu u žen nekuřaček.

Co je vlastně alergická rýma?

Alergickou rýmu můžeme rozdělit podle typů příznaků na celoroční a sezonní nebo podle délky trvání na chronickou a občasnou. O chronickou rýmu se jedná tehdy, pokud se příznaky objevují déle než jeden měsíc.

Projevy alergické rýmy přichází většinou nečekaně. Stačí krátký kontakt s alergenem a během několika minut se rýma spustí. Stejně rychle, jako se příznaky objeví, mohou při odstranění alergenu odeznít. Alergeny se nejčastěji vyskytují ve vdechovaném vzduchu. Jejich nosiči jsou pylová zrna a spory plísní. V tomto případě se jedná o tzv. venkovní alergeny. Mezi vnitřní řadíme roztoče a různé částečky zvířecích či hmyzích těl.

Chronická rýma je spojena i s nespecifickou dráždivostí nosní sliznice. To znamená, že stejné potíže vznikají působením také jiných dráždivých podnětů (např. cigaretový kouř, parfém, intenzivní vůně, změny teploty vzduchu atd.).

Ačkoliv alergická rýma život pacienta neohrožuje, má značný dopad na kvalitu jeho života. Výsledky nedávného průzkumu ukázaly, že každý třetí dospělý má kvůli alergickým příznakům problémy s pracovní výkonností, zatímco více než polovina pacientů má potíže se spaním. I proto se ji nevyplatí podceňovat.