Rostu, rosteš, rosteme

Tři období růstu a růstový graf

Prostřední doba klidného růstu v dětství je obklopena dvěma odlišnými, ale navzájem podobnými etapami – infantilní (kojenecký a batolecí věk) a pubertální etapou. Obě tato období jsou charakteristická výrazným tělesným růstem a podobnou hormonální situací (zvýšenými hladinami pohlavních hormonů).

Hodnocení stavu růstu dítěte ve vazbě na jeho růstový dědičný potenciál představuje základní východisko růstové diagnózy, kterou v rámci preventivních prohlídek od narození do osmnácti let praktičtí lékaři pro děti a dorost provádějí. Růstový dědičný potenciál limituje cílovou výšku, která se stanovuje podle pohlaví a upravené střední tělesné výšky jeho rodičů.

Nejpřínosnější a mezi lékaři nejoblíbenější podobou růstových norem populace jsou ve světě i u nás růstové grafy. Jsou názorné a snadno srozumitelné i pro laika a mají velkou výpovědní hodnotu. Pomocí těchto růstových, percentilových grafů lze odhalit závažná těžká onemocnění v době, kdy jedinou známkou nemoci může být jen porucha růstu dítěte.

Růstové grafy tělesné výšky jsou matematickým zprůměrněním výšky dětí podle věku v populaci. Po zakreslení změřené výšky do grafu lze tedy okamžitě porovnat aktuální výšku dítěte s jeho vrstevníky a podle znázorněných křivek odhadnout budoucí růst a pravděpodobnou konečnou výšku dítěte. Nejdůležitější je hodnocení charakteru růstové křivky v časovém odstupu. Pokud se křivka oplošťuje, nebo je naopak strmější než spektrum křivek v grafu, není něco s růstem v pořádku.

Pro správnou růstovou diagnózu je však třeba správně vyhodnotit získané růstové a vývojové parametry. Odchýlení růstové křivky z pásma v růstovém (percentilovém) grafu, obvykle ve smyslu minus, může být prvním příznakem závažného chronického onemocnění, jako je cystická fibroza, céliakie, onemocnění štítné žlázy, onemocnění jater či ledvin, nebo známkou nedostatku růstového hormonu, ale neplatí to vždy a za každých okolností.

Co ovlivňuje růstovou křivku?

Jak už jsme uvedli, nejčastěji hodnotíme růst podle tělesné výšky. Zaznamenáním jejích hodnot získáme růstovou křivku. Je-li dítě nemocné, zpomalí se růst a křivka se oploští. Uzdraví-li se, křivka se obvykle vrací do původní dráhy.

Růstová křivka dítěte v kojeneckém věku je pokračováním růstu plodu v děloze. Ten ovlivňují nemoci matky a plodu v době těhotenství, hladiny hormonů v placentární krvi, funkce placenty, alkohol či léky. Při narození je tedy velikost dítěte značně ovlivněna matkou.

Vlastní genetický potenciál zděděný po rodičích se začíná uplatňovat postupně, a tak do dvou let věku dítě svojí výškou zaujme místo v růstovém grafu, které mu rodiče předurčili. Ve stejném růstovém pásmu s určitými výkyvy poroste během celého dětství. Toto pásmo také předurčuje jeho výšku v dospělosti.

Nutno podotknout, že do dvou let věku bývají výkyvy růstové křivky časté a nemusí nás příliš znepokojovat. Později v dětství bývají častěji známkou poruchy růstu.

Čtěte také:

• Prospívá vaše dítě dobře? aneb Přehled preventivních prohlídek do 1 roku
• Růstové bolesti
• Péče o zoubky

Rychlost růstu v jednotlivých obdobích života dítěte

V prvních měsících a letech života je růst nejrychlejší. Za první rok se tělesná délka prodlouží přibližně o 50 % výchozí hodnoty. Růstová rychlost přitom trvale klesá, takže za první rok dítě vyroste asi 25 cm, za druhý rok kolem 12 cm. Dívky přibližně v 18 měsících, chlapci v období kolem dvou let věku dosáhnou poloviny své budoucí definitivní výšky.

Děti, které se narodí relativně velké, ale mají menší rodiče, rostou do dvou let věku pomaleji, aby ve dvou letech dosáhly svého geneticky daného růstového pásma. Je to přirozený vývoj, který někdy může vyvolat obavy z neprospívání dítěte. Děti při narození spíše menší, ale zdravé, které mají vyšší rodiče, rostou v této době rychle.

Rozdíly v růstové rychlosti dětí se tak do dvou let značně liší. Následně se však většina zdravých dětí svou výškou ustálí na pomyslné startovní čáře v růstovém pásmu, ve kterém pak nadále rostou.

Některé děti, které trpěly dlouhodobější závažnější poruchu růstu v děloze, se na svou startovní čáru nedostanou a také jejich definitivní výška může být nižší, než jakou jim předurčili rodiče. Po druhém roce života růstová rychlost nadále mírně klesá a dítě roste přibližně 7,5 cm, později již jen 5 cm za rok.

Růstová rychlost dosáhne minima před nástupem puberty. Křivka růstu dítěte mezi druhým a jedenáctým rokem života by měla být prakticky lineární. Krátkodobé nemoci, sezónní rytmy, stresy apod. mohou způsobit drobné růstové výkyvy. V období puberty pak dochází ke značnému urychlení růstu, rychlost růstu je v této době kolem 10 cm za rok.

Všímejme si růstu svých dětí

Detailní hodnocení růstu je vhodné ponechat na lékaři. Sledování výšky dítěte a zapisování naměřených údajů do percentilových grafů v očkovacím průkazu však můžeme snadno provádět doma. Získáme tak přehled o růstu našich ratolestí, a potažmo o jejich zdraví. Zaznamenáme-li odchylku křivky růstu z pásma, ve kterém se dítě dosud pohybovalo, sdělme to praktickému lékaři a ten zhodnotí, zda je to normální, nebo ne. Většinu poruch růstu dnes lze léčit, například podáváním růstového hormonu při jeho nedostatku nebo léčbou onemocnění, které neblaze ovlivnilo růst. Jde jen o to včas poruchu odhalit.