Veronika ve 36. tt: Nejlepší měsíc

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Jak jsem psala minulý týden – kleslo mi břicho a fyzicky se cítím parádně. Tedy kromě neodbytného občasného píchání v levém třísle, které se najednou objevilo a umí mě zcela paralyzovat. Psychicky se sem tam blížím stavu bláznovství. V pozitivním smyslu. Musím se pořád usmívat. Mívám stavy „psícho čučení“, jak se zahledění se a vypnutí pozornosti říká u nás na Moravě. Daleko míň věcí mě stresuje a rozčiluje. Takový veselý, občas trochu utlumený blázínek, řekl by Tom.

Minulý týden byl docela nabitý. V úterý jsem na hudebce s Anit potkala báječnou maminku a po čase jsem se cítila těhotně-pozornostbudíce. Cizí žena mi ochotně odjela zaparkovat kočár, běžela vyhodit moji slupku od banánu do koše a nenechala mě ani stoupnout. Bylo to milé a prima.

Večer jsem pak šla na gynekologii. Místo „mojí“ Evy na mě znovu čekala staronová lékařka Daniela. Udělala mi stěr na testy na streptokoka. Uf, snad lichořeřišnice vše pojistila a bude to OK. Taky jsem výjimečně souhlasila s vaginálním vyšetřením (do porodu asi posledním). Vše je super připraveno, měkké a otevřené. Prý můžu každou chvíli rodit. Cha. Rozhodně se nenechám nijak rozhodit. Damián má svůj (březnový) termín. U Anit jsem taky byla připravená – asi tři týdny. A porodila jsem v termínu. Takže žádné stresování. A už žádná vyšetření.

Ve středu jsem byla „pařit“. Loučila jsem se se svým pracovním týmem a byl to doják. Dostala jsem velký cookie-dort. A party se povedla z mého pohledu nad očekávání. Anitku uspávala a hlídala švagrová Miki, protože Tom byl v Německu. A paráda – Anit uspala na jedničku. Takže: Díky, Miki. A prosím, ještě…

Začala jsem cvičit s balonkem Aniballem. Při těhotenství s Anit jsem cvičila s Epinem a mám pocit, že mi to rozhodně pomohlo. Jednak jsem se den před porodem dostala na 30 cm (což byl i obvod Anitčiny hlavy) a navíc mi ten pocit při procházení hlavičky nebyl cizí. Jenže po porodu jsem neprozřetelně balonek prodala kamarádce. Aniball jsem dostala od rodičů na Vánoce. Samozřejmě jsem si o dárek řekla, a když jsem s tátou domlouvala detaily (věděli jste, že balonky vyrábí ve dvou barevných variantách?!) připadalo mi, jako by mi kupoval vibrátor. Vtipná otcovsko-dceřinná konverzace. A telefonát končil: „Tak barvu jsme vyřešili, určitě ti pomůže a budeš z něj mít užitek.“

Čtěte také:

• Kolik ultrazvukových vyšetření vás čeká v těhotenství?
• Jak obléknout batole do zimy?
• Těhotenské obtíže před porodem

V sobotu jsme byli s Anit a Tomem v zoo a odpoledne nemělo chybu. Naplno se projevilo moje bláznění. Chechtala jsem se celou procházku – hlavně tomu, jak Tom vykuleně reagoval na Anitčino vymračování. „Nosit.“ „Bundu sama.“ „Rukavice sama.“ „Kde je palec? Nemám tam palec!“ Všechno mi přišlo vtipné! Po pár kilometrech v pražské zoo mě chytlo píchání v třísle. Vždy jsem udělala pár kroků a jako by mi někdo vrazil jehlu – ne, oštěp – do třísla. Tom mě chtěl nechat čekat na místě, že by běžel s Anit pro auto. Ale já ne. Já hrdinka. Musela jsem to rozchodit. Od slonů až ke spodnímu východu jsme šly takto: Anit se vezla ve vozíku a zpívala si „kůzlátka, kůzlátka, otevřete vrátka“ na melodii písničky „Prší, prší“. Já se opírala o Toma a každých deset metrů se zkroutila do předklonu. A hrozně se u toho smála. A Tom mě peskoval, že jsem měla zůstat u horního východu, že by pro mě fakt dojel. Byla to komedie a megavtipné ukončení parádní soboty.

Zatial, vaše bláznivá V.

Veronika právě prožívá 36. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

Lékařskou péči Těhulce LIVE! poskytuje: CMC – soukromá klinika, která klade mimořádný důraz na nejvyšší kvalitu pediatrické péče.