Veronika v 19. tt: Pražská registrační hrůzorealita

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Všechny pražské porodnice vyžadují v 14. + 0. tt, aby se těhotná žena registrovala. Tak si „zarezervuje“ místo a až bude rodit, neměla by porodnice mít problém ji přijmout.

Ještě když jsem čekala Anit, byl tento proces dost náročný, někdo by řekl potupný až nedůstojný. Registrace probíhala osobně. I když registrační místnosti v porodnicích otevíraly v osm, už od šesti ráno (někdy i dřív) se štosovaly v malinkých čekárnách fronty, těhulky se střídaly na několika židličkách. Každý den porodnice přijala jen dvanáct žen. Ostatní měly smůlu a musely jít rodit jinam.

Přesto v ta registrační rána čekárny i chodby praskaly ve švech – někdo si sebou vzal doprovod, jiný (přestože přišel pozdě a už se do top dvanáctky nedostal) čekal a doufal, že to člověk před ním třeba vzdá. Nebo že sestru přemluví a ještě se do seznamu vmáčkne. Těsno, vydýchaný vzduch, neustále obsazené záchody a polovina z přítomných těhulek bledých ranní nevolností. Nic příjemného.

Tedy, možná trochu dramatizuji, abych přidala svému příběhu grády. Musím se přiznat, že popis osobní registrace znám jen z vyprávění kamarádek. Mě registrovalo Canadian Medical Care, kam jsem už s Anit chodila na gynekologii za mou úžasnou Evou.

Na podněty znepokojených maminek porodnice změnily systém registrace na „elektronický“. Jediné, co je teď třeba podstoupit, je přesně ve 14. + 0. tt v 8:00 sedět u počítače, aktualizovat si formulář pro registraci na stránkách vybrané pražské porodnice, rychle vyplnit a doufat, že rychlejších bylo maximálně 11 žen. Ne víc.

Zvažuji opět rodit v Podolí, i když moje skvělá gynekoložka Eva už k porodům bohužel nechodí. Ale dostala jsem od ní tip, který právě procesuji. Když vše vyjde, Damián se narodí (stejně jako Anit) v Podolí. Jenže. Právě tohle je jedna z nejvyhledávanějších pražských porodnic. Eva mě upozornila, že zná spoustu žen, kterým se nepodařilo registrovat. Ať si to určitě několikrát vyzkouším „nanečisto“, ať vím, co a jak. To byla rada nad zlato.

S Tomem jsme každý zkoušeli registraci čtyřikrát – dohromady tedy osm pokusů (ještě před reálným 14. + 0. tt). Ani jednou se nám registrovat nepodařilo. Nejkratší vyplňovačka nám zabrala cca 15 sekund. Ale po odeslání údajů vždy vyskočila stejná hláška: „Bohužel, už se před Vámi registrovalo 12 žen. Máme plno.“ (nebo něco v tom smyslu).

A tak jsem udělala něco, co se mi vůbec nelíbí. Jenže kdybych zůstala věrná svým zásadám, jsem teď bez pražské porodnice. Touha mít tohle vše pořešené byla silnější než přesvědčení. Existují totiž už dvě firmy, které nabízí (za poplatek), že těhotnou do Podolí registrují. Jsou to IŤáci, kteří vytvořili nějaký skript. K registraci jim stačí jeden klik. Tomu svými 15-ti sekundami nemůžu konkurovat. Vybrala jsem tu levnější, poslala jim své údaje. A přesně 14+0 jsem byla tam!

Čtěte také:

• Kdy jet do porodnice aneb Pět základních situací
• Výpočet termínu porodu
• K čemu jsou dobré „Bachovky“?

Nejde mi o pár stovek (jedna firma si bere 390, druhá 500), to je banalita. Ale princip, že porodnice nedokáže vytvořit odolnější systém, který by skutečně umožňoval registraci tak, jak porodnice původně zamýšlela. Že z toho všeho nakonec těží nějací vychytralí podnikatelé, kterým peníze registrace chtivých maminek tečou do kapsy – to, že s porodnicí nemají nic společného (a ta tudíž z toho ani nic nemá) zdůrazňují na svých stránkách.

Určitě má spoustu těhotných jinou zkušenost a třeba se v pohodě zaregistrovaly. Možná jsem prostě jen počala v nějakém plodném období roku a na termíny k registraci je nátřesk. A rodit mimo Prahu taky není žádná katastrofa – však už jsem se poohlížela po malých porodnicích s pozitivním přístupem k přirozeným porodům, přáním a plánům. Každopádně něco by se v registračním procesu mělo změnit.

Zatial, Vaše přinaštvaně zaregistrovaná V.

Veronika právě prožívá 19. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?