Otcovský bonding aneb Když miminko po porodu nemůže být s maminkou

Otcovský bonding

Pokud dítě nemůže být ihned po porodu déle se svojí matkou (císařský řez byl provedený v celkové narkóze, ženě je v důsledku operačního výkonu nevolno), může její náruč nahradit otec dítěte. Miminko je nezabalené předáno na jeho nahou hruď a poté nahoře přikryté.

Miminko může být stále s rodiči

Ve vstřícnějších porodnicích děťátko neputuje po císařském řezu na novorozenecké oddělení do samostatné postýlky, ale může zůstat neustále s rodiči. Žena je po dokončení operace přesunuta na normální, ideálně nadstandardní pokoj (místo oddělení JIP, kam se miminka nosí jen na kojení) a miminko se může vrátit k ní na prsa a s maminkou se domazlit.

Rozhodnutí otce, dělat s miminkem bonding místo matky, není ve vypjaté situaci vždy snadné. Muž dítě nenosil několik měsíců ve svém břiše, nebyl s ním v permanentním kontaktu a většinou se na porod nepřipravoval tolik intenzivně jako žena.

Proto mu může připadat jednodušší a bezpečnější miminko předat personálu. Pokud se ale odváží, přináší to uspokojení miminku, následně čerstvé mamince a nakonec i jemu samotnému.

Komplikace porodu

Chvíle, které mohou ohrozit maminku i miminko

U porodu se mohou vyskytnout nejrůznější komplikace. Většinu lékaři odhalí včas a přizpůsobí jim průběh porodu tak, aby rodička i dítě byli v pořádku.

Pocity tatínka po prvních chvílích se synem

Své pocity z prvních chvil se svým novorozeným synem popsal jeden otec takto:

„Původně jsem měl k bondingu rezervovaný postoj. Považoval jsem to spíš za módní trend stejně jako přirozený porod a nějak zvlášť jsem to neřešil. Moje žena měla bonding v porodním přání s dodatkem, že pokud dojde k císaři, tak budu mít bonding já. Tak jsem se zhruba seznámil s tím, co se po mně bude chtít (ale očekával jsem, že moje role zde nebude třeba, tak jsem to tolik neprožíval).

Musím uznat, že mě docela nahlodal argument, že miminko, když se narodí, má vyplavené obrovské množství adrenalinu a vnímá všechno cca 2 hodiny hodně intenzivně, a je proto důležitý kontakt s nejbližší osobou. Dává to smysl. V našem případě po x hodinách snahy o normální porod nakonec došlo na císaře, a tak jsem musel přijít na řadu já.

Poté, co má žena souhlasila s operací, se to všechno seběhlo moc rychle. Dula Silvie, která nás při porodu doprovázela, se mě zeptala, zda s tím počítám a já najednou dostal strach. Co si jako s tím miminem sám počnu? No ale, když si to manželka přála, nic jiného mi nezbývalo. Silvie mě uklidnila, že nemusím mít z ničeho obavu, že tam bude a v případě potřeby řekne, co a jak.

Náš syn Filip se narodil, a zatímco byla manželka na sále, já jsem si sedl na sedačku v připravené místnosti, sestřička ho přinesla, jenom ho otřela a dala mi ho na nahý hrudník. Přišel moment dojetí. Překvapilo mě, jak silný je to zážitek. Zůstal takto u mě, dokud ženu nepřevezli na pokoj, kam jsme za ní mohli přijít. Jsem opravdu rád, že jsem do toho šel.

Ta pevná vazba z momentu prvního kontaktu byla tak minimálně 2 týdny dost patrná. Bylo vidět, jak se Filípek vždycky uklidnil, když mě viděl nebo spíš asi cítil. Pak si zvykl na to, že já mléko nemám a už jsem byl na druhé koleji. 🙂 Ale bylo to super, při druhém dítěti, pokud to zase padne na mě, nebudu váhat ani minutu. Všem otcům doporučuju.“

Čtěte také:

• I náročný porod se dá dobře zvládnout
• „Mám za sebou dva těžké porody. Přesto bych šla do třetího…“
• Komplikace při porodu nemusí nutně vést k císařskému řezu

Zkuste se zamyslet i nad touto variantou. Chystáte miminku tu nejjednodušší a nejhezčí cestu na svět. Buďte ale otevření tomu, že děti si často dělají vše po svém a začíná to porodem (nebo už dříve? :-)). Pokud se váš potomek rozhodne uhnout jinam, jak by to pro vás bylo nejlepší?

Zeptejte se na to svého partnera a proberte s ním možnost bondingu. Zjistěte si také, jak se k císařskému řezu staví vaše porodnice, a co by tam v takovém případě bylo možné. A pak se vraťte ke svému původnímu scénáři a lákejte děťátko na svět normální cestou.