Netušila jsem, jak budu ráda doma

Náročné kojení

První dny byly náročnější ve smyslu kojení. Barborka chtěla nejspíše dohnat vše, co zameškala za poslední 3 týdny, a chtěla jíst každou hodinu až dvě. Nic proti jejímu gustu, jsem ráda za to, že nám kojení tak jde. Ale s ohledem na ostatní věci, které bylo třeba zařídit, to bylo občas náročné!

Vývoj miminka

Praktický průvodce jeho prvním rokem

Paní doktorka Dittrichová pro nás vypracovala průvodce prvním rokem vašeho děťátka. Zachytila všechny zásadní změny, které můžete očekávat.

Nezbytná léčba

Jak jsem psala na konci minulého článku, každý druhý den nás s Barborkou čekalo píchání injekce na podporu tvorby červených krvinek. V pondělí jsem si musela zavolat k dětské doktorce, aby nám injekci dala, protože zástupkyně vrchní sestřičky z našeho posledního oddělení musela školit a nebyla tudíž v nemocnici.

Ačkoliv jsme byly objednané předem jako poslední v ordinační době, čekaly jsme 45 minut v čekárně, aplikace injekce pak zabrala pouze čtvrt hodiny. Na další injekce už jsme jezdily pouze do nemocnice a se vším všudy jsme byly vyřízené za 15 minut.

Kontrola u lékaře

V pátek jsme byly na kontrole monitoru, který ukázal za první noc 12 alarmů na brachykardii. Když jsme se nad tím se sestřičkou zamyslely, došlo nám, že Barborce byla opět zima stejně jako první noc ve společném pokoji v nemocnici. Je pravda, že v ložnici je trochu chladněji než v ostatních pokojích, ale že by tam byla vyloženě zima, to se říci nedá!

Pro nás každopádně cenná informace, že se na nás 18 °C pro „bezpečné spaní“, jak nám na školení při odchodu z nemocnice říkali, rozhodně nevztahuje!!

Čtěte také

• Pupeční šňůra: 10 věcí, které jste o ní možná nevěděli
• Péče o pokožku novorozenců a kojenců
• Koupání, přebalování, stříhání nehtů, čistění oušek

Výlet

V neděli jsme vyrazili s naší kamarádkou Zdeňkou na výlet do nedalekého městečka Maria Enzersdorfu na hrad Lichtenstein. Počasí bylo tak akorát na výlet! Jeli jsme metrem, pak jsme přestoupili na vlak a cesta nám netrvala ani 45 minut. Pod hradem bylo velké dětské hřiště, kde jsme si udělali přestávku na kojení Barborky, houpání a hraní si s Filípkem a zároveň jsme si tu všichni dali svačinu a my dospělí kafíčko. 🙂

Na vnitřní prohlídku hradu jsme sice nešli kvůli množství schodů a našim dvěma kočárkům, ale aspoň jsme si užili nádherný výhled z nádvoří hradu do okolí. Filípek většinu cesty jel na dětské motorce, takže na konci našeho výletu „odpadl“ únavou. Řekla bych, že jsme si výlet všichni užili!

Zdroj: archiv blogerky

Doufám, že příští týden budeme opět moci podniknout něco dalšího.

Lucka, Petr, Filípek a Barborka