Nejčastější nemoci dětského věku

Mezi nejčastější dětská onemocnění patří katary horních dýchacích cest. Většinou jde o banální onemocnění nosohltanu, které se však v dětském věku může zkomplikovat rozšířením infekce do středouší, vedlejších nosních dutin, hrtanu a průdušek, případně do plic. Vzácněji mohou být známky kataru horních dýchacích prvními příznaky zánětu mozkových blan.

Dalším běžným zdravotním problémem jsou v dětském věku průjmová onemocnění. Většinou jsou i zde jejich vyvolavateli viry. Avšak ani průjmy způsobené bakteriemi (především salmonelou) nezůstávají výskytem pozadu.

Na pomyslném třetím místě jsou nemoci spojené s vyrážkou (plané neštovice, spála), infekční mononukleosa, ale i záněty mozkových blan způsobené klíšťaty. Velmi častá stonání si děti přivodí samy – úrazy nebo otravami.

Rýma a kašel

Jsou nejčastějším nakažlivým onemocněním. I když se nejvíce vyskytují v podzimních a zimních měsících, mohou děti onemocnět během celého roku. Většinou jde o virové infekce, které mohou batolata a malé děti pěkně potrápit.

Pouhá rýma stačí k tomu, aby nemohly volně dýchat a stékání hlenu po zadní stěně nosohltanu vede ke kašli a neklidu. Dítě je zahleněné, zabublané, jak říkají maminky, má „zadní rýmu“ – nedokáže se hlenu zbavit. Obtížně dýchá, nechce jíst, pít, navíc mívá zvýšenou teplotu nebo horečku.

TIP! Čím dříve začnete dítě učit správně smrkat, tím dříve se vám podaří rýmu zvládat.

Laryngitida

Onemocnění, které vyděsí nejednoho rodiče. Typický štěkavý kašel a lapání po dechu, které přichází uprostřed noci.

Záněty průdušek, zápaly plic

Zprvu zdánlivě banální onemocnění se často šíří dál do dolních partií dýchacích cest, a tak se častou komplikací stávají záněty průdušek, někdy i zápal plic.

Z nosohltanu se infekce může rozšířit do středouší a vést k bolestivému zánětu středního ucha. U starších batolat a školních dětí může dlouho trvající hnisavá rýma, zvláště když dítě málo smrká a má neustále ucpaný nos, vést k zánětu vedlejších nosních dutin, který se pak projeví bolestmi hlavy, přetrvávajícími zvýšenými teplotami a nápadnou únavností dítěte.

Zvláštní kapitolu tvoří starší kojenci, batolata a děti v předškolním věku, u kterých se rýmy, kašel a teploty provázející katary horních dýchacích cest objevují v tak rychlém sledu, že je dítě vlastně pořád nemocné. Infekce se totiž v tomto věku uhnízdí ve zbytnělé zduřelé mízní tkáni v nosohltanu – adenoidní vegetaci, zvané také nosní mandle.

Nosní a krční mandle

Tato nosní mandle za normálních okolností u relativně zdravého dítěte působí spolu s mandlemi krčními první linii obrany organismu před infekcí, kterou dítě vdechuje. V raném dětském věku je obrannou hrází proti virům a bakteriím. U předškoláků a školních dětí se zmenšuje, až zanikne zcela.

Problém je v tom, že opakovaná stonání, opakované „nájezdy“ infekce na tuto obrannou linii vedou k zánětlivým změnám tkáně, a ta se pak stává místem, kde se infekce na delší dobu usadí a způsobuje dítěti trvalé problémy.

Dítě obtížně dýchá, má stále větší nebo menší rýmu, neustále musí mít otevřenou pusu a huhňá, v noci chrápe, občas i nedoslýchá, a to vede k vadám výslovnosti. Infekce zahnízděná v mízní tkáni nosohltanu se může opakovaně šířit do středouší a vést ušním zánětům.

To jsou důvody, proč u takových dětí rozhodne krční lékař na základě vyšetření vegetace o vhodnosti jejího odstranění. Dnes se odstranění (i vyšetření) nosní mandle provádí endoskopicky v celkovém znecitlivění.

Teplota a horečka

Zvýšená teplota znamená obranu imunitního systému. Je tedy spojencem nemocného dítěte v boji s nemocí. Pozornost bychom měli věnovat vyšší horečce a opakujícím se horečkám.

Zvláštní pozornost si žádají také febrilní křeče.

Průjmy v dětském věku

Průjmem onemocní každé dítě do dospělosti několikrát. Nejčastějšími vyvolavateli průjmů jsou u dětí viry, na druhém místě bakterie – a to především salmonely.

Tím, že batole a předškolní dítě navštěvující kolektivní zařízení onemocní virovým průjmem více než jedenkrát, vytváří si postupně obranné látky, které posléze zajišťují lehčí průběh tohoto onemocnění. Časem může být jediným příznakem jen bolest břicha, kterou nemusí provázet průjmovité stolice.

Šíření nákazy

Nákaza se šíří velmi snadno, přímým kontaktem mezi dětmi a dospělými, a jejímu rychlému šíření napomáhá nedůsledná osobní hygiena. Viry jsou navíc odolné i mnohým desinfekčním prostředkům.

Onemocnění začíná většinou po 2 dnech od nákazy a projeví se nechutenstvím, vzestupem teploty a zvracením. Teprve další den se dostává do popředí potíží nemocného průjem a zvracení ustupuje. Průjem obvykle trvá 4-5 dnů.

Zvracení a průjem mohou vést k rychlému odvodnění, dehydrataci.

Zácpa

Opačným problémem je zácpa. Čas od času potká každé dítě a většinou je spojena s dietní chybou. Nedostatečná hydratace, málo vlákniny a pohybu a zácpa může potrápit.

Větším problémem je, když se zácpa stane chronickým onemocněním.

Nemoci provázené vyrážkou

Dětský věk provází celá řada většinou virových onemocnění, které se projeví mimo jiné charakteristickou vyrážkou po těle. Některé z nich jsou již díky očkování minulostí anebo se objevují jen velice zřídka (spalničky, zarděnky), jiné jsou běžné a onemocní jimi prakticky každé dítě (plané neštovice). Vyrážka provází i některé nemoci bakteriálního původu, jako je například spála nebo meningokoková infekce. Velké množství kožních reakcí je ale i alergického původu (kontaktní nebo potravinová alergie) nebo může být způsobeno hmyzím štípnutím či parazitickým onemocněním (svrab).

Čtěte také:

• Šikovný poradce: domácí CRP test
• Teplota je spojencem dítěte
• Bolest v krku, angína a mononukleóza umí řádně potrápit

Plané neštovice

Plané neštovice jsou třetím nejčastějším infekčním onemocněním. Původcem je virus s vysokou nakažlivostí. Nákaza se šíří vzdušnou cestou. Do dospělého věku prodělá plané neštovice téměř každý člověk. Nejčastěji onemocní děti ve školce nebo ve škole, zejména koncem zimy nebo v jarních měsících, ale ani léto není výjimkou. Doba do začátku onemocnění je kolem 2–3 týdnů.

Onemocnění provází výsev typických morf. Jsou to drobné červené puchýřky naplněné tekutinou, které se zprvu objevují na krku, za ušima, na obličeji a ve vlasech a postupně se rozšíří na celé tělo. Výsev vyrážky provází zvýšená teplota, nechutenství. Na sliznici dutiny ustní a na jazyku bývají afty. Výsev puchýřků probíhá ve vlnách, takže zároveň najdeme čerstvé, naplněné bělavou tekutinou, ale i prasklé, hojící se stroupkem.

Výsev puchýřků trvá kolem týdne. Kolem 10. dne většinou praskanou poslední puchýřky a dítě přestává být nakažlivé pro ostatní. Získává zároveň celoživotní ochranu před touto nákazou.

U většiny dětí proběhne onemocnění zcela bez problémů. Někdy může dojít k druhotnému hnisání prasklých puchýřků.

Léčebně dítěti podáváme léky na zmírnění horečky (paracetamol, ibuprofen) a snažíme se zabránit škrábání vyrážky, aby se puchýře nezanítily druhotnou bakteriální infekcí. K tomuto účelu postačí tekutý pudr nebo roztok genciánové violeti.

Děti se závažným onemocněním imunitního systému je možné očkovat.

Spála

Spála je relativně časté onemocnění spojené s typickou vyrážkou po těle. Původcem je bakterie zvaná Streptokok. Stejná bakterie, která způsobuje hnisavou angínu.Onemocnění se projeví 2-4 dny po nákaze vzestupem teploty a bolestmi v krku. Jazyk je zarudlý, malinový, krční uzliny jsou zduřelé.

Povětšinou se během druhého dne objeví drobná vyrážka v podbřišku, v tříslech a na vnitřní straně stehen.

Neléčená spála může vést k postižení ledvin a srdce. Včasná antibiotická léčba je nutná a zabrání komplikacím.

Pátá a šestá nemoc

Jsou virová onemocnění s vyrážkou většinou nekomplikovaného průběhu. Doba do začátku prvních příznaků trvá od nákazy kolem 10 dnů.

Pátou nemoc charakterizuje splývavá vyrážka začínající v obličeji a šířící se na hřbet rukou a na stehna. Vyrážku mohou provázet příznaky lehkého kataru horních cest dýchacích. Do týdne až 10 dnů vyrážka sama zmizí.

Pro šestou nemoc je typické, že vyrážce předchází vysoké teploty trvající kolem 3 dnů. Teploty poklesnou a na trupu se objeví drobná růžová vyrážka, šířící se na krk a paže. Vyrážka není v obličeji. Mohou být zduřelé krční a šíjové uzlinky.

Do dvou dnů vyrážka sama zmizí. Léčebně podáváme jen lék na zmírnění horečky (paracetamol, ibuprofen).

Zánět mozkových blan

Je onemocnění postihující obaly mozku, které se však může rozšířít i na mozkovou tkáň.

Původcem zánětu mozkových blan, meningitidy, jsou viry, ale i bakterie.

V našich podmínkách je nejčastější zánět mozkových blan přenášený klíšťaty, tzv. klíšťová meningoencefalitida.

Od nákazy trvá týden až 14 dnů, než se objeví první příznaky nemoci, které bývají stejné jako při běžné viróze – teplota, malátnost, únava, bolesti v krku, bolesti hlavy, pocit na zvracení, někdy průjem. Po několika dnech potíže ustoupí, pacientovi se uleví.

Po krátkém období zlepšení znovu vystoupí teplota, dítě má nápadně silné bolesti hlavy, zvrací, je spavé a světloplaché. Pro toto onemocnění je charakteristický právě dvoufázový průběh s krátkým zlpešním stavu pacienta mezi oběma fázemi stonání.

Po návratu z přírody se doporučuje prohlédnout dítě. Najdeme-li přisáté klíště, ihned ho odstraníme kývavým nebo točivým pohybem. Čím déle je klíště přisáto, tím větší je riziko nákazy kíšťovou encefalitidou. Dítě by se mělo do přírody oblékat tak, aby byla možnost průniku klíštěte na kůži co nejmenší.

Přesto je ale jedinou spolehlivou ochranou před nákazou očkování. Vezmeme-li v úvahu výskyt klíšťat a jejich promořenost klíšťovou encefalitidou a rizika onemocnění i možných komplikací nemoci, očkování se rozhodně vyplatí. Provádí se celkem 3 dávkami a přeočkovává se vždy po 3 letech.

Hnisavý zánět mozkových blan

• Zánět mozkových blan způsobený bakteriemi je méně častý, ale o to nebezpečnější. Může totiž vést k trvalému poškození dítěte.
• Jednou z bakterií, které ho u dětí způsobují, je Haemophilus influensae. Vakcína proti této bakterií je součástí povinného očkování dítěte.
• Dalším častým původcem hnisavého zánětu mozkových blan jsou meningokokové bakterie.
• Nákaza se šíří vzdušnou cestou v drobných kapénkách,v hlenech nebo slinách bacilonosičů. Zdrojem nákazy je člověk.

Nejčastěji onemocní děti do 4 let, dospívající a mladiství. Jedním z rizikových předpokladů pro meningokokovou infekci je pobyt ve velkém kolektivu v uzavřeném prostoru, kde jsou příznivé podmínky pro možné šíření nákazy (vojenská služba, internáty, diskotéky, letní tábory).

Onemocnění se ve svém začátku projeví vysokou teplotou, schváceností, bolestmi hlavy, kloubů a svalů. Na kůži se tvoří drobné červené skvrnky a malé modřinky, které neustále přibývají. Během krátké doby se může rozvinout hnisavý zánět mozkových blan s poruchou vědomí. Nejtěžší formou onemocnění je rychle se rozvíjející kritický šokový stav se selháním životně důležitých orgánů.

Onemocnění spojená s parazity

Malé děti poznávají svět z velké části ústy. Nemůžeme se tak divit, že čas od času trpí některým z parazitálních onemocnění. Nejčastěji to bývá roup dětský, ale výjimkou nejsou ani škrkavy či tasemnice.

U větší dětů už by riziko nákazy měly výrazně snížit správné hygienické návyky.

Žloutenka

S nedostatečnou hygienou se také spojuje onemocnění žloutenkou typu A. I zde je na místě dbát na prevenci, tedy správně a dostatečně si mýt ruce a případně se nechat očkovat.

Alergie v dětském věku

Nejčastěji děti trápí alergická rýma a potravinové alergie. Jejich rozpoznání je většinou založeno na dobré komunikaci rodičů s pediatrem, který je v případě podezření pošle na další specializované vyšetření.

Zvláště silné alergie mohou i dítěti způsobit tzv. alergický (anafylaktický) šok.