Maso v jídelníčku dětí – ano, či ne?

V období růstu a vývoje je potřeba bílkovin téměř dvojnásobná. Při dodržování zásad pestré stravy se doporučuje jako dostatečná konzumace masa 3-4krát týdně. Když maso v jídelníčku převažuje, hrozí nadbytek bílkovin, což je možná stejně rizikové jako jejich nedostatek. Organismus nedovede přebytečné bílkoviny ukládat do zásoby a musí je proto velmi složitě vylučovat, což organismus zatěžuje.

Od kdy podávat dětem maso?

Od doby, kdy se začnou podávat nemléčné příkrmy. Většinou se sice jako první podává zeleninový příkrm, ale již v průběhu následujících 2–3 týdnů má být součástí přikrmu i maso. Masozeleninový příkrm by se tedy měl v jídelníčku kojence objevit nejpozději v 26. týdnu věku.

Jaké maso je nejvhodnější?

Největší zastoupení by v jídelníčku mělo mít maso drobných domácích zvířat, jako kuřecí, krůtí a králičí, případně libové vepřové, telecí či hovězí. Pochopitelně hodně záleží na stravovacích zvyklostech každé rodiny. Maso by mělo být čerstvé a dobře skladované.

Měli byste vědět, že

• při zpracování masa se nesmíme dotýkat jiných potravin, dokud si pečlivě neomyjeme ruce. Také nože, prkénka a další pomůcky používáme jen výhradně k přípravě masa!
• maso před zpracováním očistíme, krátce opláchneme pod tekoucí vodou a osušíme čistou utěrkou. Maso nikdy ve vodě nemáčíme, protože tím ztrácíme cenné látky.
• před přípravou masitých pokrmů odstraníme veškerý viditelný tuk a maso zbavíme kůže.
• nejvhodnější tepelnou úpravou je dušení, vaření, případně i pečení.
• obalované a smažené maso jako řízky či rybí tyčinky zařaďte do jídelníčku dítěte od tří let maximálně jednou za týden.
• konzumace ryb se dětem do dvou let nedoporučuje, případně velmi opatrně, a to jen po soustech. Ryby jsou alergenem a může po nich nastat silná negativní reakce.
• dětem do tří let se nedoporučuje podávat pokrmy připravené z vnitřností zvířat.
• na dětský talíř nepatří tučné a kořeněné masité pokrmy. Pro menší děti maso nesolíme vůbec, neboť sůl je pro dětské ledviny obtížně zpracovatelná.

Když dítě maso odmítá

Není žádné neštěstí, odmítá-li dítě konzumovat maso ve věku dvou let nebo i později. Zkuste podávat maso, které „jako maso nevypadá“, tedy karbanátky, šišky, kuličky, které připravujeme z mletého masa. Jestliže dítě maso nejí, musíme dbát na dostatečný příjem jiných kvalitních bílkovin, hlavně mléčných výrobků a vhodně zpracovaných luštěnin, pokud je dítě dobře snáší. Velice chutné a výživné pokrmy lze připravit z bohaté nabídky dalších surovin – zeleniny, těstovin a rýže.

Čtěte také:

• Kdy začít s příkrmy u kojeného dítěte
• Děti a kravské mléko? Ano, ale…
• Mléko a mléčné výrobky ve stravě dítěte

Místo masa uzeniny?

Mnohé maminky si zjednodušují přípravu jídla, třeba večeře tím, že maso nahrazují uzeninami. Malým dětem do tří let by měly být podávány jen výjimečně, a to nejlépe šunka, buď dětská se sníženým množstvím soli, nebo drůbeží. U starších dětí se jako přijatelné množství považuje konzumace 50–100 g měkké uzeniny jedenkrát týdně. Jen výjimečně by měly být podávány trvanlivé salámy, neboť obsahují nejvíce škodlivých látek.

Uzeniny obsahují hodně tuku, soli, koření a řadu chemických konzervačních látek, barviv a příchutí, které dráždí citlivý dětský trávicí trakt. Děti by neměly konzumovat ani uzeniny typy „paštika“ nebo „masové pomazánky“. Jsou-li navíc v konzervách, přicházejí do styku s kovem, který se může do potraviny rozpouštět.

Tipy a fígle:

• Na zahuštění masových šťáv můžeme místo mouky použít kukuřičnou škrobovou moučku maizenu.
• Mleté maso obsahuje příliš mnoho tuku (zpravidla se připravuje z tučného vepřového bůčku). Pokud můžete, umelte si maso sami z libových kusů nebo použijte výborné mleté krůtí maso.
• Mleté maso na sekanou či karbanátky můžeme „nastavit“ povařenou zeleninou, namočeným sójovým granulátem, zvlhčenými ovesnými vločkami, uvařenou pohankou a podobně.
• Uzeniny, které přidáváme do pokrmů, můžeme plnohodnotně nahradit sekanou sójovou šunkou, kterou před použitím necháme nabobtnat v horké osolené vodě.

Mnohé maminky si neuvědomují, že malý rostoucí organismus je několikanásobně citlivější na škodlivé látky než organismus dospělý a daleko snadněji se poškodí. Správná výživa dítěte je první a nejdůležitější podmínkou dobrého draví po celý život.