Laserové operace očí: Lze je provádět v těhotenství a v období kojení?

Často od vás, maminek, dostáváme řadu e-mailů či telefonátů s žádostí o radu. Jedno ale mají tyto dotazy společné – od prvního okamžiku, kdy se o svém těhotenství dozvíte, toužíte své děťátko poprvé uvidět. Nejdřív je to jen na monitoru ultrazvuku, ale za devět měsíců konečně spatříte své miminko, které bylo tak dlouho součástí vašeho těla. V takových chvílích si více než jindy uvědomíme, jak je pro nás zrak důležitý. Dokud nám slouží bez chybičky, považujeme jej za samozřejmost. Teprve když začneme mžourat na číslo autobusu, které nemůžeme přečíst, začneme přemýšlet o očních vadách.

Zdroj: archiv redakce

Brýle byly již v dávných dobách neocenitelnou pomůckou, která člověku pomáhala. V dětství však byly brýle často handicapem, který nám znemožňoval stát se například modelkou či pilotem. Jako děti jsme je nechtěli nosit, aby se nám vrstevníci neposmívali. V závěru minulého století se ale staly brýle módním doplňkem, který si často pořizovali i ti, kteří nepotřebovali korigovat žádnou oční vadu. Jednadvacáté století však přineslo další možnost – laserové operace očí, které většinou upraví vadu očí tak, že již žádné brýle ani čočky nepotřebujete.

Tyto operace jsou však stále opředeny řadou mýtů. Proto jsme se na ně zeptali primáře MUDr. Petra Nováka, ředitele a zároveň hlavního operatéra z oční kliniky Refrakční Centrum Praha.

Očních vad existuje mnoho. Je ale pro všechny vhodný laserový zákrok?

„Refrakční vada je charakterizována jako nepoměr mezi lomivostí refrakčních médií oka (především rohovky a čočky) a jeho délkou. Refrakční vady jsou v zásadě čtyři. Krátkozrakost a dalekozrakost jsou opačné vady. V případě krátkozrakosti dochází na podkladě zvýšené lomivosti refrakčních médií nebo prodlouženou délkou oka k situaci, že paprsky rovnoběžně vstupující do oka se střetnou ještě před sítnicí a ne na ní. Proto získaný obraz z dálky je neostrý, vidění na blízko bývá relativně kvalitní. U dalekozrakosti je naopak lomivost příliš malá nebo oko krátké a paprsky se střetnou až za sítnicí. Vidění je neostré do dálky, ale především do blízka. S oběma zmíněnými vadami se může kombinovat vada zvaná astigmatismus. Ta vzniká nesprávným zakřivením rohovky nebo čočky a obraz dopadající na sítnici je opět deformovaný. Poslední vadou je vetchozrakost. Vyskytuje se až v pokročilejším věku. Ztrátou elasticity nitrooční čočky nám ubývá schopnosti zaostřit do dálky a do blízka. Přibližně ve věku kolem 45 let tak i lidé do té doby nenosící brýle začínají nosit korekci do blízka. Laserové refrakční operace jsou vhodné především pro odstranění krátkozrakosti a astigmatismu, pro dalekozrakost již existují podstatná omezení účinnosti, stejně tak pro léčbu vetchozrakosti. Pro posledně jmenovanou vadu se v současnosti doporučuje spíše použití některého z typů nitroočních refrakčních zákroků.“

Jakou roli hraje věk? Často slýcháváme, že laserová operace očí je vhodná jen v určitém věku. Je to pravda?

„Vztahování vhodnosti operačního řešení k věku není úplně šťastné. Lépe by bylo hovořit o stabilitě dioptrické refrakční vady a o maximální efektivitě zákroku. Operaci je možné provést u dítěte stejně jako u jedince ve věku přes 50 let. U mladého jedince máme jistotu efektivního zákroku, který mu umožní vidět bez brýlí až do nástupu zmiňované vetchozrakosti. Pacient s vetchozrakostí se může zbavit své krátkozrakosti, ale musí akceptovat fakt, že na čtení bude potřebovat brýle. Aktivním lidem přinese laserová operace, byť provedená až v pokročilejším věku, nové možnosti. Nezávislost na brýlích na dálku při sportu, v zaměstnání, při řízení je odměnou za jejich odhodlání k operaci.“

Ženy dnes většinou mateřství plánují. Souvisí s tím i možnost podstoupení určitých lékařských zákroků v té nejvhodnější době. Těhotenství hraje v mnoha případech velkou roli. Je tomu tak i u laserových očních operací?

„Na tuto otázku není zcela jednoznačná odpověď. Jak již bylo zmíněno, ideální je stabilizovaná vada. Hormonální změny v těhotenství, porod, kojení, to všechno jsou faktory, které mohou přispět k nárůstu refrakční vady u žen. U mužů to zase bývá například extrémní fyzická zátěž v posilovně. Podle zkušeností, které jsme získali za dobu, co operace provádíme, se nárůst běžně pohybuje do hodnoty 1 dioptrie. U žen se snažíme koncipovat operační zákrok tak, aby zbyl dostatek rohovkové tkáně na to, aby bylo případně možné v budoucnu odstranit i takto získanou ‚novou‘ dioptrickou vadu. S každou ženou je potřeba individuálně probrat její konkrétní stav a vhodnost či nevhodnost zákroku. Naopak řada žen nás přesvědčila o potřebě stát se nezávislými na brýlích právě kvůli mateřství ještě před početím dítěte. Jak říkají – aby se mohly v klidu starat o miminko a nemusely neustále hledat své brýle.“

Je zákrok vhodný v období kojení?

„V době kojení a v průběhu těhotenství zákrok vhodný není. Mimo jiné proto, že léky, které se používají k zajištění správného průběhu hojení, obsahují látky, které procházejí placentární bariérou a do mléka a mohou ohrozit vývoj plodu či miminka.“

Lidé se často zákroku bojí, protože si myslí, že je bolestivý nebo že nevydrží bez pohnutí a laser oku ublíží. Můžete je uklidnit?

„Zákrok není bolestivý. V jeho průběhu má pacient pocity spíše z kategorie nepříjemných. Tlak, pálení, ale ne vyslovená bolest. Obrovskou roli hraje psychika a správná motivace. Pochopitelně přispívá i správná pohoda nastolená personálem a ostatními pacienty. Většina klientů po zákroku přiznává, že obavy byly horší než skutečný prožitek. Pokud se týče představy o nutné absolutní strnulosti při zákroku, jedná se také o přežitý mýtus. Moderní přístroje mají speciální systém kontroly pohybů oka, tzv. eyetracker, který je schopen vychylovat laserový paprsek souhlasně s pohyby oka pacienta. Samozřejmě za předpokladu, že jsou tyto pohyby přiměřené. V opačném případě je operace automaticky řídicím systémem přerušena a pokračuje až po zklidnění oka. Operace na moderních laserech je tak jistě bezpečná, ale spolupráce pacienta je také velmi důležitá.“

Jak dlouho je pacient po zákroku vyřazen z běžného života?

„U operačních metod, jako jsou např. metody FEMTOLASIK/iLASIK, je efekt zákroku prakticky okamžitý. Pacienti po odstranění vyššího stupně refrakční vady zpravidla již na operačním sále hlásí, že vnímají změnu oproti předoperačnímu nálezu. První den po operaci se vidění pohybuje mezi 50–60 % normálního vidění a prakticky hodinu po hodině se zlepšuje. Jeden týden po operaci většina pacientů dosahuje 100% vidění. Pacientům se doporučuje po operaci důkladná hygiena rukou, prevence úrazů operovaného oka, zákaz koupání, saunování, posilovny a podobných aktivit po dobu jednoho měsíce. Vášnivé diskuse se pravidelně vedou s pacientkami na téma líčení očí. Většině z nich přijde zákaz na dva týdny příliš dlouhý, a tak řada z nich neodolá pokušení. Komu není rady…“

Čtěte také:

Existují i pacienti, kterým byste zákrok nedoporučil?

„Nedoporučení neboli kontraindikace jsou ze dvou základních kategorií. První jsou omezení vzhledem k celkovému zdravotnímu stavu, druhou kategorií jsou kontraindikace oční. Z celkových onemocnění jsou to poruchy imunitního systému, přítomnost akutních zánětlivých ložisek v těle, revmatická a systémová onemocnění, již zmíněné těhotenství apod. Z očních komplikací je to postupující šedý zákal, progresivní vyklenutí rohovky, označované jako keratokonus, zánětlivá onemocnění oka, opar v oku, riziko odchlípení sítnice a další. Nemá smysl pokoušet se o výčet všech, ale je třeba otevřeně hovořit s lékařem při vstupní prohlídce, aby zbytečně nedošlo ke vzniku nechtěných komplikací.“

Jsou zákroky vhodné i pro děti?

„Operace u dětí se dělají spíše ve výjimečných případech, zejména při významném dioptrickém rozdílu mezi oběma očima jako prevence vzniku těžšího stupně tupozrakosti. Jinak platí již zmiňované pravidlo optimálního pooperačního výsledku, dosažitelného při dostatečné stabilizaci vady.“

Není laserová operace oční vady, kterou můžeme korigovat brýlemi nebo kontaktními čočkami, jenom zbytečným luxusem?

„Laserová operace rozhodně není luxus. Nejen z finančního hlediska. Propočtete-li dlouhodobé investice do brýlí a kontaktních čoček, paradoxně zjistíte, že investice do operačního řešení je sice na samém začátku vysoká, ale z dlouhodobého hlediska naopak ušetříte. Ne nepodstatná jsou i omezení při nošení brýlí a čoček. Zamlžování brýlí při přechodu z tepla do zimy a opačně trápí nejednoho z nás. Obdobně problémy s kontaktními čočkami v klimatizovaných a prašných prostředích. Některé profese dokonce zakazují používání těchto optických pomůcek. Desetitisíce lidí u nás a miliony na celém světě již podstoupily laserové refrakční operace a všichni se asi shodují na tom, že to byla operace, která jim zásadně a příjemně změnila život. Podle statistik pak většina z nich na otázku, zda by operaci absolvovali znovu, odpovídá: ano“.

Primář MUDr. Petr Novák, Refrakční Centrum Praha, www.refrakcnicentrum.cz