Klub těhulek (137): Strie na zadku
Maže a maže a stejně nepomůže – striím se vyhne jen málokterá těhulka. Máře se to nepoštěstilo. Jinak je naštěstí vše v pořádku – Sebastienkovi je dobře, máma spí, v noci nepochoduje… ostatně čtěte sami.
Zdroj: archiv redakce
S TĚHULKAMI SI MŮŽETE POPOVÍDAT NA DISKUZNÍM FÓRU KLUBU TĚHULEK.
Ahoj všichni!
Je to skutečné? Vždyť nedávno jsem si kupovala těhotenský test a ještě si v duchu říkala, že určitě těhotná nejsem. A byla. No a teď čekám, kdy ten „D“ nastane a já se stanu matkou toho stvořeníčka, kterého už nyní tak moc miluji. Jsem tu už poslední těhulka, také bych to už ráda měla za sebou. A poslední deníček Veroniky mě moc povzbudil, že opravdu porod může být i krásným zážitkem. Já udělám vše proto, aby to tak bylo i u mě. Chci, aby den, kdy přijde Sebastienek na svět, byl pro mě tím nejkrásnějším.
O víkendu jsem prožila naprosto perfektní dny. Pekla jsem domácí housky, takže jsme ráno krásně posnídali, vyjeli nakoupit na farmářský trh a pak rovnou na Aerobatic – celoevropskou soutěž v akrobatickém létání. No paráda. Vzala jsem si deku, plno ovoce a pití, takový piknik. Bylo nádherně, takže jsme si to naprosto vychutnali, a ač se spálili na sluníčku, bylo to perfektní. Odpoledne jsme jeli nakoupit do hobby potřeb a konečně jsme udělali poslední úpravy na domečku. Ještě jsme stihli procházku na Ladronce s pejskem. Pak už jsme jen grilovali a poplácávali se po ramenou, jak moc jsme oba šikovní.
Takhle plnohodnotný den jsem už dlouho nezažila. Neděle probíhala v trochu klidnějším duchu. Jenom jsem odpočívala a rozdávala úkoly. To mi šlo dokonale a mohla bych to dělat neustále.
Zítra jdu poprvé na kontrolu do porodnice. Tak se moc těším. Doufám, že Sebastienka uvidím na monitoru ultrazvuku a řeknou mi, jak moc vyrostl. Snad ne až příliš. I když podle toho, jak moc jsem přibrala, bych nebyla překvapená. Minulý týden jsme vyzvedli poslední věci pro Sebinka a já se začínám nudit. Nevím, co mám celé dny doma dělat. Nemáte dobrý tip, jak zabít tyto nekonečné dny čekání?
Ještě ke všemu je až do 17. 6. uzavřená má vybraná porodnice. Tak kdyby to přišlo dřív, vybrala jsem si jednu za Prahou a budu se modlit, že to stihneme včas. Ale teď začínám mít pocit, že Sebastienek vydrží, jak nejdéle bude moct. Občas se tedy snaží protlačit žebry nebo bokem a to opravdu není nic moc příjemného. Nejhorší na tom je, že když se moc vrtí a kope, jsem protivná, jak je to nepříjemné, ale když se dlouho nepohybuje, hystericky ho probouzím, abych věděla, že je v pořádku, takže si opravdu nevyberu.
Zatím mám pořád skvělé spaní, jen musím chodit spát až po půlnoci. Pak spím jak zabitá až do odpoledne. Lituji těhulky, co mají problém se spánkem, čučení na strop a uklízení v pět ráno jsem si také užila. Teď se jen modlím, aby mi to vydrželo co nejdéle.
A s čím se tedy ještě musím svěřit? Ač jsem se snažila sebevíc, objevily se mi strie na zadku. Prostě se tam přes noc udělaly. Jsem z toho nešťastná, tak poctivě jsem mazala každý den několikrát už od třetího měsíce a teď ke konci tohle. Vím, že to k tomu patří a je to běžné, ale já je tak moc nechtěla. Budu jen doufat, že to už nebude horší, a hlavně, že se vyhnou břichu.
Můžu se prosím zeptat, kdybyste mi napsali do diskuze, budu moc ráda. S jak starým mimčem jste letěli k moři, jak to zvládlo, a hlavně dá se taková dovolená vůbec užít? Hodně čtu protichůdné názory. Mně už dovolená chybí, tak moc miluji cestování a nikdy v životě ho nechci přestat milovat. Ráda bych někam, kde vím, co očekávat – dobrou zdravotní péči a hlavně moře. Třeba Španělsko, Kypr – něco takového mám na mysli. A až třeba koncem září to bude malému už více jak 3 měsíce, ale prostě nevím, nechtěla bych mu tím jakkoliv ublížit, takže to budu muset hodně důkladně promyslet, proto mě teď tolik zajímá názor někoho, kdo to zažil.
V poslední řadě moc gratuluji Veronice k Anitce a přeji hlavně co nejvíce štěstí a zdraví celé rodině.
