Klub těhulek (134): Kojit málo nebo hodně? Toť otázka

S TĚHULKAMI SI MŮŽETE POPOVÍDAT NA DISKUZNÍM FÓRU KLUBU TĚHULEK.

Ahoj těhulky,
je to už nesnesitelný. Strašně rychle to utíká a můj den D se neúprosně blíží. Nevím už co dřív. Co když nebude vše připravené? Co když něco nebudu mít a zjistím to, až to budu potřebovat?

Mám tolik otázek a nikde nedokážu najít žádné odpovědi. Ptala jsem se kamarádky, co nedávno porodila, jaký je to pocit být mámou. Já si to neumím představit. Naprosto si nedokážu uvědomit, že budu matka, že bude někdo, koho budu milovat víc než svůj život, někdo, pro koho udělám a obětuji vše na světě, někdo mě bude potřebovat a milovat tolik, jako já jeho. Sotva jsem se vyrovnala s rolí manželky a myslím, že ani to si stále plně neuvědomuji. Snad si zvyknu rychle a bude se mi to líbit.

Minulý týden jsem každý den natírala postýlku. Každou stranu jsem natírala sedmi vrstvami, takže to šlo opravdu pomalu. Ale je hotová. Dokonce je i smontovaná. Dnes jsem do ní dala matraci, prostěradlo i povlečenou peřinku, hračky a umístila jsem ji na své místo. Je to kouzelné. Pořád chodím do ložnice a prohlížím si ji. Bude to krásné, až v ní bude Sebastien spinkat. Takže mise postýlka splněna.

Taky jsem si dala za úkol doladit dekorace a srovnat veškeré věci ve skříni. Taky jsem si přes víkend chtěla pomalu začít připravovat tašku do porodnice, ale to bude muset ještě chvilku počkat. Co jsem ale zvládla, bylo sepsat porodní plán. Zajímá mě, měla jste některá taky porodní plán a řídili se podle něj v porodnici? Napište mi do diskuze, jak vám pomohl. Sepsala jsem ho velmi stručně, chápu, že nikdo nebude mít čas číst obsáhlé romány. Mám tam jen rozepsané úkony, které si přeji, které vyžaduji a jaké odmítám. Tak doufám, že mi vyjdou vstříc aspoň v základních věcech. Určitě si přeji bonding a co nejčasnější přiložení. Je tam víc důležitých pojmů, ale na tomhle mi záleží asi nejvíce.

Jinak dnes jsem byla na kontrole s ledvinami a vše je v pořádku, hurá. V půlce týdne mě čeká poslední a závěrečná návštěva u svého šarlatánského gynekologa. Hned po porodu půjdu už k jinému. Teď jsem to už bohužel nezvládla. A jelikož mé těhotenství probíhá v pořádku, nebylo, co by mohl zanedbat. Také mi už ukončí nemocenskou a vypíše mi papíry k nástupu na mateřskou dovolenou. Naprosto netuším, kam se hlásit a co vše oběhat za úřady a nepočítám, že on by mi poradil. Ještě že žiji v době internetu a vše si vyhledám tam.

Na konci týdne jdu na poslední focení pro Babyweb.cz, strašlivě se těším, ale na druhou stranu vím, že to je už poslední focení bříška. Poslední památka na těch 9 bláznivých měsíců. A jelikož ve studiu Fotopromě dělají opravdu nádherné fotky (to jste si určitě všimli i sami), objednala jsem se i s manželem na společné focení. Ani jsem ho překvapivě nemusela moc přemlouvat. Bude to krásná společná vzpomínka.

O víkendu mě čeká po dlouhé době návštěva babičky a celé půlky rodiny. Nebyla jsem tam od ledna, tak se těším jak malá holka. A je to především poslední návštěva bez Sebastiena, příští návštěvy už budou vždy s ním.

Teď mě začalo mrzet, že už nebudu mít to své bříško. Naprosto jsem se s ním sžila. Není mi zle, vím přesně, jak dlouho můžu stát na nohách, než mi začnou otékat, vím, kdy si jít odpočinout nebo kolik práce zvládnu. I když se 17 kily navíc se ne vždy cítím tak krásná a okouzlující. Začalo mě to i bavit.

Tak zítra zase do práce, jsem tak šťastná, že mám takhle kam chodit. Jinak bych se doma opravdu unudila. Nechápu, jak to ostatní těhulky dělají, že doma nezešílí. Tak mi držte palce, ať zvládnu svou další misi a vše je stále v pořádku a v takové pohodě, jako je to teď.
S láskou Mára

Markéta je právě ve 33. týdnu těhotenství. Přečtěte si více o vývoji plodu a těhotenských změnách v tomto týdnu.

Ahoj těhulky,
tak tentokrát dopadla kontrolní návštěva u pana doktora skvěle. Dokonce máme opět upravit krmení, protože Lukášek se hodně přepíjí a i kvůli tomu možná pořád ublinkává.

Ve čtvrtek jsme jeli k panu doktorovi opět kvůli vážení. Měla jsme trošku strach, aby vše dopadlo dobře a Lukášek přibral alespoň něco. Když sestřička položila Lukáška na váhu, nestačila jsem se divit nejen já, ale i sestřička docela vyvalila oči. Lukášek za pouhý týden přibral 400 g. Spadl mi obrovský kámen ze srdce a také jsem byla strašně šťastná. Zchladil mě ale pan doktor, když mi řekl, že máme opět upravit kojení. Musíme dodržovat tříhodinové intervaly mezi kojením a kojit maximálně čtvrt hodiny. Lukášek se prý hodně přepíjí, a proto možná ublinkává. Také je prý důležité, aby mezi kojením trošku vyhládl, protože jinak se prý strávené mléko smíchá s čerstvým a to vzkypí, což může vyvolávat blinkání. Moc nadšená z další úpravy kojení jsem tedy nebyla. Je ale pravda, že pokud nepřekročím patnáct minut, málokdy se Lukášek poblinká.

Také jsem si tento týden všimla, že už Lukášek nepotřebuje tolik spánku jako dřív. Už má přes den určité pravidelné intervaly, kdy nespinká. Nejsem si tedy ale moc jistá, jestli by neměl pořád spinkat o něco déle a jestli něco neděláme špatně. Přes noc spinká pořád tedy kromě buzení po třech hodinách na kojení. Potom se ale kolem sedmé až osmé probudí a pak už jen tak pospává a nespí déle než půl hodiny v kuse a to ani v kočárku. Dlouhé spaní pak přijde v jednu, kdy spí tři až čtyři hodiny v kuse a pak už zase jen tak po chvilkách až do koupání, po kterém zase usne a spí tři hodiny. Přes den je ale víc vzhůru než spí, a tak nevím, jestli je to dobře. Kolik by mělo šestitýdenní miminko naspat? Poraďte mi prosím v diskuzi.

Také i díky tomu, že Lukášek dodržuje přes den určitý režim, jsou dny v týdnu pořád dokola. Navíc jsem na to doma bohužel skoro pořád sama. Lukáš díky tomu, že nastaly sezonní práce, začal chodit domů dost pozdě, a tak s námi moc času netráví. I kvůli tomu jsme si na víkend naplánovali první společný výlet, který nám ale i díky počasí nevyšel, a proto jsme ho přeložili na příští týden. Takže vám příště napíšu nejen to, jak dopadla naše šestitýdenní prohlídka, ale i to, jak dopadlo naše setkání s krokodýly.

Krásný týden plný sluníčka přeje,
Markéta