Klub těhulek (105): Sladké mučení
Gábina přečkala test na cukrovku, nic příjemného to nebylo, jak si přečtete, ale testy dopadly dobře. Zase o starost méně. S velkými bolestmi zad se potýkala Markéta, ale posvícenské hody si už užila, jak se patří. I Martininy starosti ohledně Ondráškova nepřibírání se ukázaly jako liché, miminko si našlo svůj rytmus. Takže nakonec vše dobře dopadlo.
Zdroj: archiv redakce
MARKÉTA:
Ahoj těhulky,
minulý týden začal docela špatně. Měla jsem velké bolesti zad a dlouhé čekání u doktorky mi moc nepřidalo. Když jsem ale překonala bolest, přišel nakonec celkem hezký víkend se spoustou dobrého jídla.
V úterý ráno mě probudila zpráva v mobilu od přítelovy maminky, že prosí, abych jí umyla okna. Jelikož jsme s Lukášem spali u nich doma, tak mi to vůbec nevadilo, a hned jak jsem odeslala můj minulý článek paní redaktorce, pustila jsem se do toho. Najednou mě ale přepadla touha pořádně všude uklidit a vymést i tu nejmenší pavučinku. Jenže když jsem se nahnula, abych uklidila peřinu, něco mi prasklo v zádech a já si pak místo uklízení musela jít lehnout do postele kvůli příšerné bolesti.
Druhý den jsem měla jít na odběry krve k mé paní gynekoložce. Kvůli bolestem v zádech mě k ní odvezl Lukáš a já si řekla, že když jdu na gynekologii, tak si s těmi zády skočím ještě do vedlejších dveří na ortopedii. Samozřejmě na ortopedii bylo i v půl osmé úplně nabito, a tak jsem šla nejdříve na gynekologii a rozhodla se i na záda zeptat paní doktorky. Ale při mém štěstí u paní doktorky zrovna zastupovala nějaká jiná sestřička, která se v ničem nevyznala, a já s hroznými bolestmi musela v čekárně přetrpět hodinu a půl, než jsem se konečně dostala na řadu, a to musím podotknout, že normálně trvá tohle všechno tak nanejvýš patnáct minut, protože každá pacientka je u mojí doktorky objednaná. Paní doktorka mě nakonec vyšetřila. Miminko bylo v pořádku a ani na ortopedii mě neposlala a já bolesti léčila jen teplými zábaly. Mělo to i jednu výhodu. Sestra neuměla odebírat krev, a tak všechny pacientky, které přišly na odběr, posílaly do odběrových místností a mně poprvé odebrali krev napoprvé. Nemám totiž moc vidět žíly, tak se mi tam většinou vrtají víckrát.
Když jsem přežila tři dny bolestí, začal mi celkem fajn víkend. V naší vesnici bylo posvícení a to se vždy nese ve znamení spousty skvělého jídla. Byly všechny mé oblíbené pokrmy, jako jsou hnětynky, svíčková, řízek s bramborovým salátem, chlebíčky a spousta dalších dobrůtek. Dokonce jsem si dala asi poslední grilovanou klobásu v tomto roce, a to na soutěži dobrovolných hasičů, která se konala ve vedlejší vsi. Po dlouhé době jsem se zase pořádně najedla, až mě z toho pálila žáha ale Šárince bylo určitě dobře a mně vlastně taky.
Přeji krásné dny bez bolestí.
Markéta
GÁBINA:
Milí čtenáři,
náročný týden skončil neméně náročným víkendem. Nerada bych těhulky strašila, ale test na těhotenskou cukrovku je opravdu děs. Sice se nesplnily úplně ty nejhorší obavy, ale žádná zábava to tedy nebyla.
Zkuste si představit opravdu sladký půllitrový nápoj a do něj ještě zamíchejte kilo cukru. Tuhle dobrotu pak musíte během deseti minut vypít. To jsem ještě zvládala celkem statečně. Pak nastala první hodinka, kterou jsme s mamkou trávily v čekárně. Naštěstí to docela uteklo, vždycky si máme co říct. Pak následoval odběr krve. Potom opět hodinka v čekárně. Ta druhá hodinka už byla trochu horší. Začalo mi kručet v břiše a ta sladká dobrota mi tam opravdu nedělala moc dobře. Pak následoval další odběr krve a konečně jsme mohly odejít. Na rovinu se přiznám, že ještě na schodech z polikliniky jsem vytahovala z kabelky připravenou svačinu.
Nakonec jsem to zvládla, ale byla jsem ráda, že se mnou byla mamka a odvezla mě domů. Po obědě jsem pak polehávala. Výsledky přišly k paní doktorce, a jelikož nevolala, je zřejmě vše v pořádku. Tak to by byl jeden „stranický“ úkol splněn. Jako druhý úkol jsem si stanovila, že začnu prát nějaké ty maličké hadérky. V týdnu bylo prý posledních pár hezkých dní, takže se mi dařilo. Všechno hezky uschlo a já si tak mohla dopsat seznam, co už mám, a co ještě zbývá.
Další úkol jsem plnila v sobotu na večer. Rozhodla jsem si, že udělám generální úklid velké šatní skříně. Přehodit letní dozadu, a zimní dopředu. Vyřadit pár věcí, vytřít celou skříň a opět vše složit zpět. Vyřazování Járovo věcí bylo celkem rychlé. Zato moje mi chvíli zabralo. Ale bude ze mě maminka, tak jsem se rozhodla některých „veselých“ triček z mládí zbavit.
Přestože jsem si plánovala, že budu celý víkend doma, opět jsem to nevydržela. Nechala jsem se Járou přemluvit a vyrazili jsme se podívat na holky do Dobřan. Takhle nazýváme Járovu mamku, sestru a obě neteře. Jára si potřeboval něco vyzvednout, takže jsme to spojili. Po cestě zpět jsme se stavili v jednom nákupním centru. Jak říká Jára: „Jen tak se podívat.“ Z dívání byla skoro hodinka. Bláhově jsem myslela, že už pojedeme domů. Ale v týdnu se do města společně nedostaneme, takže jsme po cestě zvládli ještě jeden obchod. Abyste tomu rozuměli, sháněli jsme dárek pro mého taťku k narozeninám. A nakonec sehnali. Jaká byla oslava a jestli se dárek líbil, Vám povím příště.
No a pak konečně domů. Rychle večeře, připravit svačiny, vykoupat a rychle k počítači a jsme právě ve chvíli, kdy píšu tahle písmenka.
Mám radši klidnější neděle, takže jsem ráda, že už je večer a že jediné, co ještě musím udělat, je napsat pár řádek chlapečkovi do deníku a pak… dokráčet do postele. Na to se moc těším.
Přeji Vám klidné dny a svému chlapečkovi chci něco povědět. Jsi pěkný čertík, že mě nejvíc „kopeš“, když se snažím trochu odpočívat. Ale jsem Ti za to vlastně vděčná. Každý Tvůj pohyb, který cítím, je pro mě neskutečný zážitek.
Zdraví Gábina a pan Bílý
Fotografie: Fotoprome.cz – ateliér dětské a rodinné fotografie
MARTINA:
Zdravím všechny naše čtenářky a čtenáře,
tak už je to čtrnáct dní, co se Ondrášek narodil, a týden, co jsme se dostali z nemocnice domů.
V minulém týdnu jsme poprvé navštívili naši dětskou doktorku. Při vážení jsme zjistili, že mrňousek nepřibírá, takže jsem se snažila dodržovat tříhodinové intervaly a navečer jsem ho začala krmit častěji. Stávalo se mi, že se na kojení ani nevzbudil a napil se jen tak, aby se neřeklo anebo se přejedl, protože ještě neměl strávené to předešlé krmení. Také jsem ho začala před každým krmením a po každém krmení vážit, abych věděla, kolik vypil. Po dvou dnech jsem dospěla k názoru, že tohle není ta správná cesta a teď se kojíme, až se Ondrášek probudí. Kupodivu má dvojí režim. Dopoledne se budí tak po třech a půl až čtyřech hodinách a k večeru chce pít po dvou hodinách. U Ríši jsem takové problémy neměla, neboť začal nabírat hned třetí den po porodu. Ríša začal pomaleji nabírat, až když byl starší, tak ve čtyřech až pěti měsících, ale zato rostl do délky. Myslím, že Ondrášek to bude mít podobné. Během deseti dnů vyrostl o 2 cm. Tento týden nás opět čeká kontrola u paní doktorky, tak uvidíme, zda jsme přibrali dost. To, že jsme přibrali, vím podle váhy, ale nevím, zda to bude stačit.
Minulý týden jsme si vyřídili i rodný list. Byla jsem mile překvapená, že to trvalo pouze pár minut. Také jsem byla poprvé po porodu na oslavě narozenin. Jedna z Ríšových kamarádek slavila své třetí narozeniny, a tak jsem Ondráška nakojila a vyrazili jsme na oslavu. S holkama jsme probraly naše zážitky z porodů. Než jsme si stihly popovídat, už jsme se s Ríšou balili a jeli domů, protože se blížil čas kojení.
Musím říci, že Ondráškovy pokroky si nestíhám tolik vychutnávat, jako tomu bylo u Ríši. Naproti tomu jsem však klidnější. Jak jsem byla v těhotenství nervózní, tak teď jsem naprosto vyrovnaná. Zřejmě se mi vrací hormony do rovnováhy. Stále jsem ještě unavenější, a když řídím auto, připadám si, jak kdybych jela už deset hodin. Také stále cítím břicho (jako když jsem celý den posilovala břišní svaly). Jsem zvědavá, kdy to přestane. Máte s tím někdo zkušenosti?
Všem přeji hezký týden Marťa
Fotografie: Fotoprome.cz – ateliér dětské a rodinné fotografie
VSTUP DO DISKUZE KLUBU TĚHULEK
Chcete dostávat každý týden obrázek vašeho týdnu těhotenství s podrobným popisem, jak se vyvíjí vaše miminko? A k tomu spousty praktických informací týkajících se aktuálního týdne vašeho vlastního těhotenství?
Stačí se zaregistrovat zde a je to. Každý týden vám ve chránce přistane Zpravodaj Babywebu šitý na míru pro váš týden těhotenství!
