Jak si lépe užít (a prožít) těhotenství

Vydržím dnešní urputné životní tempo. Zvládnu pracovní úkoly i za cenu nastavených dnů a pracovních víkendů. Teď ale stop. Už se nerozhoduji jen sama za sebe. Už nemám proč spěchat. Naopak, chci si těch devět měsíců náležitě užít. Zabrzdit, zklidnit se, naslouchat svému tělu, opájet se příjemnými pocity. To všechno se dá naučit. Ovšem ne přímo našprtat z nějaké knihy. I když ty také existují (Casandra Vieten: Mindful Motherhood). Nový životní styl, který spočívá v sebeuvědomování, by se měl stát přirozenou a příjemnou záležitostí, s níž se ztotožníme. Dopracujeme se k němu postupně a nenásilně.

Žijeme v přítomnosti

Tady a teď. To by měla být naše mantra. Důležitý je moment, v němž se nacházíme, s ním spojený prožitek, který přijímáme, aniž bychom ho nějak klasifikovali, přemýšleli o jeho přínosu. Zdá se to jednoduché, ale pokud se člověk trochu víc zamyslí, zjistí, že se zabývá hlavně tím, co se stalo v minulosti nebo co ho čeká v budoucnosti. Tam se skrývají naše strachy i naděje.

Přítomnost bereme jaksi jako samozřejmost, a pokud si ji neuvědomíme, tak nám uteče. Přemítat o tom „coby kdyby“, plakat nad rozlitým mlékem nebo se obávat toho, co bude v budoucnu, nás jen zatěžuje a odvádí od toho podstatného.

Zhluboka dýcháme

Nadýchnout se zhluboka, až do břicha, není pro mnohé samozřejmost. Jde to lépe, pokud si člověk lehne na záda, představí si, jak vzduch vstupuje do nosních dírek, jak se plní plíce, roztahuje hrudní koš, zdvihá břicho. Pokud se soustředíme na dech, vytěsníme myšlenky, zpomalíme se a uvolníme.

Nesnažíme se dýchat přehnaně zhluboka, prostě jen necháme dech plynout a pozorujeme ho. Pokud ležíme na zádech, pomáhá při nádechu zdvihat napjaté ruce nad hlavu a při výdechu je pokládat na podložku. Dechové cvičení přispívá ke zklidnění, pokud jsme ve stresu či máme z něčeho strach.

Můžeme ho praktikovat kdekoliv, třeba vsedě v práci, v autě atd. Ideální je tak pět deset minut denně.

Čtěte také:

• Jak komunikovat s miminkem v bříšku?
• Několik tipů, jak se stravovat v těhotenství
• Relaxace v těhotenství

Projdeme si tělo

Dýchání nás zklidní a můžeme se soustředit na své tělo. Pokud ležíme, projdeme si ho v mysli od konečků prstů na nohou až po temeno hlavy. Zastavíme se tam, kde cítíme napětí, a místo „prodýcháme“. I toto cvičení nás zklidní.

Pozdravíme se s dítětem

Položíme si dlaně na břicho a soustředíme se myšlenkami na dítě. Představíme si ho, jeho tělíčko i tvář, co asi cítí, co vnímá. Uvědomíme si jeho pohyby.

Soustředíme se na pocity

Nejběžnější denní činnosti děláme mechanicky a mnohdy je ani nevnímáme, neuvědomujeme si je. Tím se ochuzujeme o pocity a schopnost vnímat maličkosti.

Třeba takové jídlo. Zkusíme jíst pomalu, po malých soustech, která dobře rozkousáme a pak polykáme. Zapojíme všech svých pět smyslů. Soustředíme se na to, co jíme, nejen na chuť, ale i na barvu, strukturu potraviny, na vůni. Objevujeme potraviny jako dítě, které se s nimi seznamuje poprvé.

Obdobně si můžeme uvědomovat i ostatní činnosti, lépe řečeno pokusíme se je vnímat z různých úhlů pohledu. Tak třeba při procházce pozorujeme krajinu, vnímáme její vůně, zaposloucháme se do okolních zvuků.

Přivoláme pozitivní myšlenky

V duchu si sestavíme jednoduché věty, v nichž vyjádříme pozitivní přání: Chci být zdravá, chci najít vnitřní klid, chci být šťastná.

Do těchto přání můžeme zahrnout i nenarozené dítě nebo celou rodinu: Přeji ti, abys bylo šťastné, zdravé… Přeju si, abychom byli všichni šťastni. Opakujeme si často tato laskavá pozitivní přání. Přeneseme tak i na své dítě lásku.