Jak se dnes učí: Je lepší les, nebo interaktivní tabule?

Na výuku se ještě před nějakým časem pohlíželo skrze obsah a vzdělávací cíle, dnes se řeší hlavně to, co přesně žák umí, když paní učitelka probere třeba násobilku tří. Ji to totiž zavazuje trochu víc než samotný obsah.

Nestačí vypsat násobky na tabuli a do třídnice to uvést jako probranou látku. Je potřeba naučit žáky násobit tak, aby bylo možné o každém dítěti ve třídě říci například toto: vyjmenuje násobky tří, znázorní násobky na číselné ose a ve čtvercové síti, tvoří a řeší úlohy s násobením třemi, najde násobky tří v násobilkové tabulce a hledá v ní nové souvislosti apod.

Klíčové kompetence rozvolnily obsah vyučování

Dnešní vzdělávací cíle jsou rozpracované na základě klíčových kompetencí, na kterých se shodla Evropa na počátku 21. století. Patří sem kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní kompetence, sociální a personální, občanské a pracovní kompetence.

Blíže je pak specifikuje na úrovni státu Rámcový vzdělávací plán a ten si pak zase každá škola přizpůsobuje svému zaměření školním vzdělávacím plánem. Obsahově jsou však veškeré dokumenty mnohem volnější, a tudíž není možné očekávat, že se na všech školách probírá v jednom školním roce přibližně totéž.

Hurá do školy! Co nakoupit pro prvňáčka?

Může se stát, že v prvouce se ve třetí třídě školy A probere téma vzduch, zatímco škola B začne tématem voda. Doposud žádný problém, pokud vaše dítě pokračuje v téže škole i další rok. Ovšem přejde-li ze školy A na B, může další rok probírat znovu vzduch. V takovém případě sice učitel žákovi přizpůsobí podmínky tak, aby téma „voda“ dohnal, ale nenese žádnou odpovědnost za to, zda mezeru skutečně dožene. Sedět s žáčkem „nad vodou“ tedy budete vy, rodiče. Na druhou stranu: díky tomuto rozvolnění máte mnohem pestřejší výběr zaměření škol.

I organizace výuky je uvolněnější

V dnešní škole děti mohou při hodině obvykle odejít bez ptaní na záchod, mohou také pít, dojít si ke kamarádovi půjčit pero apod. Formy výuky jsou pestřejší a hodina – zejména na prvním stupni – je časově podřízena dětem (zvonění buď není, nebo je pouze orientační).

Učitelé se častěji staví do role partnera a průvodce než nějakého krotitele a vševědoucího pana řídícího. Využívají moderních metod výuky, například RWCT (Čtením a psaním ke kritickému myšlení), činnostní učení, kooperativní učení, propojují předměty do projektů a jiných logických celků, využívají moderní technologie a inspirují se i prvky z osvědčených alternativních směrů.

Jak správně psát a kreslit

Zda učitel umí učit efektivně, poznáte bez referencí těžko. Stále nemáme žádné státní standardy pedagogické práce. Přesto mohou napovědět starší spokojení absolventi a jejich rodiče, výsledky žáků z výroční zprávy školy, výsledky současných žáků a jejich práce, prostředí současné třídy, na kterém se projevuje profesní invence, rozhovor s ředitelem, ostatními učiteli a především rozhovor přímo s učitelem, jež vaše dítě bude vzdělávat.

Alternativní školu zkoumejte lupou!

Filozoficky i obsahově vychýlených škol dnes najdeme mnoho. Jednou ze stále rozšířenějších alternativ je metoda Marie Montessori, jejíž motto lze shrnout takto: „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ Je založena na učení přímou manipulací se speciálními pomůckami, se snahou zapojit co nejvíce smyslů. Veškeré učební materiály jsou na pohled velmi atraktivní a přímo lákají ke hře a učení. Je to jedna ze škol, ze které se dětem domů opravdu nechce, protože mají silnou vnitřní motivaci, která je podpořena zcela individuálním přístupem. Každé dítě má svůj vlastní program na každý den.

Svou filozofií mírně podobný je severský systém Daltonský plán – bohužel u nás málo rozšířený. Výhodnější zejména pro ty, kterým pomůcky Marie Montesori nepřipadají dostatečné pro tvořivé myšlení a naplnění všech kompetencí. Na rozdíl od metody M. Montessori je tu kladen větší důraz na spolupráci dětí.

Vyměníme zážitky dětí ve třídě za virtuální školu?

Směr, který bychom mohli nazvat „Dokažme to společně!“ se jmenuje Začít spolu a je českou verzí evropského programu Step by Step. Tato alternativa má jako jediná u nás standardy pedagogické práce učitele a poskytuje učitelům (všem bez rozdílu) mentorskou podporu. Program Začít spolu vede děti od počátku ke spolupráci i k samostatnosti a staví na tom, že člověk nikdy nežije izolován od ostatních – naopak, skupinka lidí ví a dokáže víc. Děti se zapisují na začátku týdne do center aktivt, kde pak podle tohoto rozvrhu spolu celý týden pracují. Centra si představte jako dvě až tři lavice spojené k sobě, obklopené policemi či nábytkem s pomůckami pro příslušný předmět.

Poměrně vyhraněnou skupinou jsou školy waldorfské. Tep školy určuje i tep domácností a obráceně. Tato škola vychází z určité specifické filozofie Rudolfa Steinera (antroposofie) a akcentuje lidové zvyky, učí se více v cyklech a projektech, je třeba počítat s více duchovním zaměřením i náboženskou výchovou. Waldorfské školy tvoří kolem sebe přirozenou komunitu přátel a rodičů, kteří se zapojují velkou měrou do vzdělávání žáčků školy.

Nevýhodou alternativní školy může být špatné uchopení filozofie výuky či samotné metodiky, které pak alternativní směr przní a dělá mu špatné jméno. Alternativa tak sice může být skvělá, ale může být také zcela nevhodná. Je opět na vás, abyste se informovali, nahlédli přímo do hodin a promluvili si s vyučujícími. Pokud vám na výuce něco úplně nesedne, poslechněte instinkt!

V dálce vidím latríny a ohniště…

Ke slovu se brzy dostanou pravděpodobně i lesní školy, soudě dle stále většího počtu lesních školek. Zde probíhá výuka celoročně venku, jen za silné nepřízně počasí se děti ukrývají v jurtě, tee-pee či chalupě. Obsah se přizpůsobuje aktuálnímu zájmu dětí, lidovým tradicím.

Stále častější alternativou ke klasické škole je domácí vzdělávání. Nejen pouze ve variantě, kdy rodiče učí své dítě doma samotné. Skupinka rodičů se dohodne, vybere si ověřeného učitele a ten její děti pět let vede. Tito žáci jsou oficiálně přijati do některé státní školy, chodí tam ovšem pouze dvakrát ročně na přezkoušení.

Shrnutí: Jak se tedy dnes učí?

• Celá Evropa naplňuje vzdělávání tak, aby žáci byli kompetentní v pěti základních oblastech.
• Škola si tvoří konkrétní obsah sama podle Rámcového vzdělávacího programu státu a škola od školy se tak může výrazně lišit.
• Výuka ve třídách je uvolněnější a pestřejší.
• Alternativní směry nemusí vždy realizovat myšlenku tvůrce. Může to být skvělé, ale může to být i průšvih.
• Informace hledejte přímo u vyučujících, při návštěvě v hodině, v inspekční zprávě či ve výroční zprávě.
• V budoucnu přibude domácího vzdělávání a lesních škol. Vznikne více menších komunitních škol a škol postavených na moderních technologiích.