Epidemie dětské obezity?

Osmnáct procent malých Francouzů má nadváhu, asi 15 % amerických dětí ve věku dva až čtyři roky je obézních. Všechny dostihl stejný fenomén: změna životního stylu. Děti stejně jako dospělí si navykli jíst pořád, v kteroukoliv hodinu. Navíc ze všech stran na ně útočí reklamy na „soft drinks“, nezdravě přeslazené nápoje plné „chemie“, a „junk food“, tedy potraviny s vysokým kalorickým obsahem a nízkou výživnou hodnotu, všelijaké chipsy, sušenky a spol.

Ruku v ruce s tím jde nedostatek pohybu. Ne že by lidé zcela nesportovali, ale to, co si „naženou“ fyzickou aktivitou, promrhají sezením v autě nebo za počítačem. Navíc vinou dokonalého vybavení domácností člověk zpohodlní, svalová hmota skomírá, kalorie nespalujeme a tloustneme.

Začíná to už v těhotenství

„Už v momentě početí stravovací návyky otce i matky hrají svou roli,“ tvrdí francouzský specialista na správnou výživu Patrick Serog. Pokud mají rodiče správné stravovací návyky, přichází dítě na svět s dobrou výbavou. Neméně důležitá je samozřejmě i strava budoucí maminky. Rozhodně není dobré, aby se přehnaně hlídala, případně držela nějaké diety. Lepší je konzumovat všechno, ale v rozumné míře. Najíst se, když dostane hlad, a neodepírat si potraviny, na které má chuť, aby zbytečně nebyla frustrovaná. Pokud si člověk odříká to, co má rád, může se stát, že pak se třeba vrhne na bonboniéru.

„Jediná rada, kterou dávám budoucím maminkám, je přísná disciplína v prvních třech měsících, aby nepřibraly víc než dva kilogramy za měsíc,“ říká doktor Serog. Ty ženy, které rychle nabírají kila v prvním trimestru, se totiž mohu dopracovat až k 20 kilogramům v osmém či devátém měsíci. A to je moc vzhledem k tomu, že gynekologové doporučují přibrat za těhotenství asi 12 kilogramů.

Alarmující signály u malých dětí

Míry a váhy dítěte sleduje pediatr, a pokud váha vyskočí nad průměr, není dobré to podceňovat a uchlácholit se tím, že když malému chutná, tak proč mu to nedopřát. Navíc se mylně traduje, že z nadváhy dítě „vyroste“. „Čím dřív rodiče zareagují, tím lépe,“ říká doktor Serog. Nadváha totiž úzce souvisí s hladinou lidských hormonů, mimo jiné i růstového, takže se může stát, že růst dítěte se zbrzdí.

Další riziko hrozí při narušení přirozeného cyklu váhových přírůstků. Normálně dítě rychle přibývá na váze do jednoho roku. Pak se tento rytmus zpomalí a kolem šestého roku váha poskočí směrem nahoru. Tomuto jevu se říká adiposity rebound – návrat adipozity. Dojde-li k návratu adipozity, tedy značnému váhovému přírůstku, před šestým rokem, je u dítěte vyšší riziko obezity.

Jen žádné drastické diety

Naordinuje-li maminka své malé dcerušce „svoji“ dietu, může jí ublížit. „Dítěti rozhodně nevyškrtneme ze stravy tuky, cukry, potraviny bohaté na škrob, ale omezíme mu množství potravy,“ doporučuje specialista. Tuky jsou nezbytné do čtyř let dítěte pro správný vývoj mozku. Jen je dobré je střídat, třeba máslo a rostlinný olej. Zatímco při dietě se dospělým nedoporučují navečer potraviny bohaté na škrob, jako jsou například těstoviny, rýže, chleba, dětem bychom je měli dopřát. Přispívají k tomu, aby dobře spaly.

Také mléčné výrobky do jejich jídelníčku patří. Ale je potřeba si vybrat ty správné. „Stalo se mi, že mě jedna maminka 18měsíční dcery vysvětlila, že nemůže dávat svému dítěti obyčejný bílý jogurt, protože to není moderní,“ podotýká doktor Serog. Supermarkety jsou přece plné různých mléčných krémů, dezertů, pěn, tak proč dávat dítěti obyčejný jogurt? Protože není plný cukru a dalších přídavných látek. Kvalitní bílý jogurt se dá ochutit lžičkou medu, kompotem, čerstvým ovocem, prostě vytvořit z něj pochoutku na míru.

Čtěte také:

• Kolik můžeme v těhotenství přibrat?
• Nebezpečí diety po porodu
• 8 kroků k bezproblémovému stravování při kojení

Malý talíř lecčemu pomůže

Nakládat dítěti na talíř tolik jako sami sobě, to už je první krůček k pěstování nadváhy. Dítě není zodpovědné za to, co má na talíři, to je v režii rodičů. Právě role rodiny je v tomto případě zásadní do osmi až deseti let dítěte. Na dětském talíři by se měla objevit pestrá strava, a pokud možno na první pohled lákavá. Neměli bychom však nutit malého konzumenta ji dojídat. Dítěti dáváme menší porce, abychom nemuseli zbytky dojídat nebo vyhazovat, anebo ještě lépe – menší talíř. Trik s menším talířem se někdy hodí i dospělým, pokud si hlídají váhu.

Psycholožka a výživová poradkyně Laurence Hauratová doporučuje rodičům snadný orientační odhad dětských porcí. „Pokud jde o maso, tak jednoduše k věku dítěte přidáme nulu a vyjde nám, kolik gramů ho má sníst,“ říká. Ve dvou letech tedy 20 g masa, v pěti 50 g. Ovoce se zase měří na pěsti. Pro miminko je celé jablko příliš, stačí takový kousek, jako je jeho sevřená pěstička.

Obřad zvaný rodinné jídlo

Strávit u jídla čas „tak akorát“, i to je důležité při boji s nadváhou. Potřebujeme jíst alespoň 20 minut, abychom se cítili nasyceni. Pokud tuto dobu zkrátíme, budeme se pak dojídat. Zmrazený polotovar připravený v troubě za dvě minuta a zhltnutý za další tři se nerovná skutečnému jídlu. Sednout si ke stolu nejlépe v rodinném kruhu, dát si na jídlo čas, vychutnat si ho, to by se mělo dítě učit už od mala. A také to, že se jí třikrát denně plus svačina. Rozhodně by při jídle neměla běžet televize nebo počítač. Pokud se člověk na jedení nesoustředí, sní mnohdy víc, než by měl. Navíc je neustále pod palbou reklamy na různé sladkosti a lákavé nápoje, tomu se dá jen těžko odolat. Naopak čím pestřejší je jídelníček už od dětství, čím víc dítě pozná chutí, tím méně bude pošilhávat po fast foodech.