Dítě v manželské posteli: Ano či ne?

Ještě do začátku 20. století si s tím lidé hlavu nelámali. Spávali pohromadě v jedné místnosti nebo dokonce posteli. Pak se ale doba změnila a podle pravidel západní kultury měli rodiče ložnici jen sami pro sebe a děti spávaly ve svém pokoji. Sexuální život rodičů se podle tehdejší morálky musel odehrávat za co nejtlustšími zdmi na místě dětem hodně vzdáleném. Přitom mnohé malé děti i jejich matky zažívaly z této přísné izolace trauma.

Instinktům se poroučet nedá

Instinkt mluví pro společné hnízdo. Tato potřeba je o to silnější, pokud v těhotenství, při porodu a po něm nastaly nějaké komplikace. Třeba se dítě narodilo předčasně a muselo zůstat v inkubátoru. Matka zažívá pocit, že ji někdo o dítě „připravil“, a snaží se to pak dohnat svou nonstop blízkostí.

Je naprosto normální, že čerstvá maminka se nedokáže po první tři měsíce od svého miminka odtrhnout. Vždyť celých devět měsíců rostlo v jejím těle, to nejde ráz naráz se od něj odstřihnout, neprospělo by to ani jí, ani dítěti. Prvních zhruba sto dní je dítě středem matčina vesmíru, a jestliže má potřebu být mu neustále nablízku, je třeba jí v tom vyhovět. Mnohdy stačí, když jsou přes noc ve stejné místnosti, cítí jeden druhého, slyší svůj dech. A když dítě hodně pláče, špatně spí a budí se, jakmile ho položíme do jeho vlastní postýlky nebo je nemocné, tak si ho vezmeme k sobě.

Číhá v hnízdě nebezpečí?

Když dospělý usne tvrdě, je tu riziko, že dítě nechtěně zalehne a udusí. Stejnou hrozbou jsou i polštáře a přikrývka, dítě se také může v posteli rodičů přehřát, pokud je hodně oblečené, případně hrozí i pád. Ideální se tak jeví postýlka, kterou lze nainstalovat přímo k posteli matky (Co Sleeper). Dítě tam má svůj prostor a maminka má miminko na dosah. Nemusí k němu v noci vstávat kvůli krmení, stačí jen natáhnout ruku, aby ho utišila, a ono samo pak snadněji usíná.

Do říše snů přes překážky

„Dítě v rodičovské posteli lépe spí – tak to je mýtus,“ tvrdí francouzská psycholožka Liliane Nemet-Pier. Může ho rušit oddechování či dokonce chrápání rodičů, jejich převracení. Sice potřebuje jejich blízkost, ale nemusí to být tělo na tělo. Taky maminka se v takovéhle konstelaci nejspíš moc nevyspí, je pořád ve střehu, nedokáže přejít do fáze hlubokého spánku. Pro dítě bývá lepší, když spí prvních pět šest měsíců samo, na zádech, ve vlastní postýlce, v ložnici rodičů. Pokud je přes den zahrnované láskyplnou péčí, v noci uvítá svůj klid. Bývají to spíš sami rodiče, kteří se nedokážou od svého malého odpoutat, ne dítě, na které to mnohdy svádějí.

Čtěte také:

• Šestinedělí? Buďte co nejvíc s miminkem
• „Připojené“ dítě – nebezpečné bezpečí
• 6 tipů pro příjemnější noční kojení

Brzda intimního soužití

„Když se nám narodila Juliette, rozhodli jsme se s jejím otcem, že bude spát s námi v posteli. Zpočátku jsme si užívali, že jsme všichni tři takhle pěkně pohromadě, po několika týdnech si ale manžel začal stěžovat, že se nevyspí, a přesunul se na pohovku v obýváku,“ vzpomíná Pauline. Ona sama zůstala spát s dcerou až do jejího roku a půl, pak holčička přistoupila na to, že se přestěhuje do dětského pokoje. „Manžel se vrátil do naší postele, ale cítila jsem, že jsme se odcizili, že ta dlouhá pauza měla negativní vliv na náš intimní život.“ Jen málokterá dvojice může říct, že miminko v ložnici jí nenabourá intimní soužití. Na druhou stranu, existují i jiná místa pro milování než manželská postel.

Odloučení se musí natrénovat

Čím je dítě větší, tím hůř se expeduje z postele rodičů do jeho vlastní. Ideálním časem na odloučení jsou jeho čtyři měsíce až půl roku. Aby se to obešlo bez křiku a traumat, je třeba zavést určité rituály před spaním, které dítě uklidní a připraví na pokojné spaní. Jestliže spí dítě v posteli s rodiči ještě v roce, vypadá to, že se od něj neodkáže odloučit jeho matka. Kořeny mohou být v její minulosti, v traumatech, která zažila. Je důležité, aby si to uvědomila, mluvila o svých problémech s přáteli případně s odborníkem. Nezanedbatelná je samozřejmě i role jejího partnera, který by se měl pokusit přesunout část ženiných emocí na sebe, zaujmout ji jako milenec, aby se nezdravá vazba mezi ní a dítětem rozvolnila.

Láska je lepší za bílého dne

Vžitá je představa, že dítě, které spí v rodiči v posteli, se daleko harmoničtěji vyvíjí a na jeho život to má dlouhodobě pozitivní účinek. Někteří psychologové oponují. Tvrdí, že pro emoční vývoj dítěte je důležitý láskyplný přístup rodičů za dne. V noci by nemělo být konfrontováno s těly dospělých, s jejich sexualitou. Známá francouzská psychoanalytička a pediatrička Françoise Dolto říká: „Existuje spousta dětí, které byly opožděné ve vývoji, protože zažívaly mazlení dospělých, byly v blízkosti jejich roztoužených těl. Později se u nich projevily problémy nejen emoční, ale byly i pozadu v mluvení a psychomotorice.“

Jaký názor má na společné spaní rodičů s dětmi anglický pediatr Wiliam Sears, který je zastáncem úzkého vztahu rodičů s dětmi, si přečtěte v článku: S miminkem v posteli

A co si o společném spaní s dětmi myslíte vy?