Šátek – spása moje

Šátek jsem si koupila ještě v těhotenství a zkoušela uvázat aspoň plyšáka. Celkem mi to šlo a plyšák překvapivě neprotestoval. Poprvé jsem do šátku Nikolku chtěla navázat asi 10 dní po porodu. Jenže jak to pro ni bylo nové a já nervózní, tak se jí to vůbec nelíbilo. Říkala jsem si: „No výborně, tak jsem utratila peníze za šátek a malá v něm nebude chtít být.“ Ale nevzdala jsem se. Další pokus proběhl za pár dní. Piškotě už se nechalo navázat, ale hned chtělo papat. Takže první úvaz a rovnou kojení v šátku.

Na návštěvu jedině se šátkem

Asi za dva týdny jsme byli pozvaní na zahradní oslavu narozenin. Normálně by ani nepřipadalo v úvahu tam jít, ale se šátkem jsem se rozhodla to risknout. A vyplatilo se. Malou jsem si navázala hned po příjezdu, protože chtěla papat. Krásně mi usínala u kojení na hrudi a byla opravdu spokojená. Přišla ke mně jedna paní a říká: „To je super tyhle šátky. Miminko patří k mamince. A jak krásně spinká…“ Asi po deseti minutách rozhovoru si všimla, že malá nespinká, ale papá. Vůbec tomu nemohla uvěřit. 😀

Další týden jsme byli pozvaní na oběd a na burčákobraní. To už jsem se ani nerozhodovala a šátek vzala hned sebou. V restauraci jsem pak v podstatě udělala veřejnou předváděčku vázání šátku. Ale pevnější úvaz jsem do té doby neměla, poctivě jsem dotahovala, aby náhodou někde neseděla nějaká jiná šátkařka a nekomentovala můj ledabylý úvaz. 🙂 Když jsme šli po ulici, tak manžel vezl kočárek s autosedačkou a já měla malou v šátku.

Proti nám šel tatínek asi se čtyřletým synem a povídá mu: „Až půjdeme okolo kočárku, tak se do něj podívej, spinká tam miminko.“ Klučina dychtivě koukal a k jeho velkému překvapení si v kočárku hověl manželův foťák. Nikdo si nevšiml, že miminko mám já uvázané na sobě. Vypadali jsme jako magoři, kteří potřebují kočárek pro foťák.

Čtěte také:

• Co přibalit na výlet s dítětem
• Jak ušetřit za pleny? Seznamte se s bezplenkovou metodou
• Jak na prdíky? Zkuste homeopatii 

Na Facebooku často holky píšou, že litují, že si zapomněli šátek. Už se mi to taky povedlo. Byli jsme u příbuzných, původně jen na chvíli. Návštěva se protáhla a já to s malou strávila kojením vedle v pokoji. Nechtěla se ode mě hnout, což chápu. Ale kdybych si tehdy vzala šátek, nemusela jsem s krátkou přestávkou sedět dvě hodiny ve vedlejším pokoji. Naštěstí zatím negativní reakce na miminko v šátku nemám. Právě naopak. V záloze je nosítko pro manžela, ať si taky malou užije. Ale to až bude Piškotě větší.