Zvládněte nástup do školky bez slz

Dosud trávilo dítě většinu času ve vaší blízkosti, ale kolem třetího roku života většinou děti dozrávají k tomu začít se postupně od maminky odpoutávat a navazovat vztahy i mimo bezpečí rodiny. Znamená to, že dítě je schopné bez emočního strádání pobývat v cizím prostředí a přizpůsobit se jeho nárokům. U někoho však tato fáze může přijít později, u někoho naopak dříve.

Začněte postupně

Hodně záleží na výchovném přístupu rodičů a osobnostních předpokladech dítěte. Dítě fixované na rodiče může reagovat na odloučení mnohem úzkostněji než dítě, kterému je jedno, kdo s ním je. Ale nemusí to být pravidlem. Nástup do kolektivu dětí určitě usnadní postupné zvykání na nepřítomnost rodiče.

Jedna z možností, jak přirozeně dítě připravit na nástup do školky, je navštěvovat místa, kde se více dětí vyskytuje. Příležitostí máme více než naši rodiče – mateřská centra, plavání, cvičení, hřiště… Velkou pomocí mohou být i prarodiče nebo chůvy. Sledujte reakce dítěte. To, co některé dítě zvládne ve 2,5 letech, jiné je schopné v klidu prožít mnohem později. Hodně záleží na tom, jak rodič přemýšlí o svém dítěti. Zda si ho chce na sebe všemožnými způsoby vázat nebo, byť po drobných krůčcích, pouštět na cestu do světa.

Dítě potřebuje cítit jistotu

V první řadě musí být s nástupem do školky srovnáni rodiče. „Ví, proč dítě do školky dávají a jsou si jisti, že vybrali tu nejlepší školku. Mají vyřešeny svoje strachy (jak to ten můj mazlíček beze mě dá, nebudou mu děti ubližovat, zvládne všechno jako ostatní, vychovali jsme ho správně). Dítě totiž je barometr našich nálad, a pokud z rodičů vyzařuje sebejistota, cítí se bezpečně,“ upozornila Iva Kyselá z Akademie rodičovství. Když si tohle všechno vyjasníte, můžete zkusit jak, se bude dítěti ve vybrané školce líbit.

Jako vždy však záleží ale na jednotlivém dítěti. Každý rodič ví, jak jeho dítě reaguje na odloučení od něj. Pokud máte doma úzkostnějšího jedince, je lepší zvolit postupné zvykání. Vezměte ho nejdříve na nějakou veřejnou akci pořádanou školkou a případně si domluvte i dopolední návštěvy školky. Nejdříve tam s dítětem zůstaňte, ale postupem času můžete dítě nechat ve školce na pár hodin samotné. Zralejší a starší děti možná zvládnou nástup do „plného provozu“.

Je dobře, pokud si rodiče s dětmi o školce dopředu povídají. Když čtou nebo jim povídají příběhy o dětech, které už do školky chodí. Povídají si s nimi o svých vlastních pozitivní zážitcích ze školky a hlavně školkou nevyhrožují. Dítě si tak vytváří nějakou představu a sžívá se s tím, že do školky půjde.

Změna denního režimu

Nástup do školky s sebou přináší samozřejmě i změnu denního režimu rodiny. Dopředu se s rodinou domluvte na praktických záležitostech – kdo bude dítě vodit do školky, kdo ho bude vyzvedávat, bude dítě chodit někdy domů po obědě? Vyzkoušejte si to párkrát několik dní předem, abyste vychytali všechny mouchy a režim si sedl. Tak nebude celá rodina v nervech.

Počítejte s tím, že dítě bude ráno možná potřebovat čas připravit se na odchod, pohrát si, rozloučit se s hračkami. Klidné odchody mohou přispět k lepšímu zvykání si dítěte ve školce.

Po příchodu do školky se s dítětem rozlučte, vysvětlete mu, co bude dělat a kam jdete vy a kdy se vrátíte. Rozlučte se a odejděte a už se nevracejte, ani kdyby dítě natahovalo ruce a chtělo jít s vámi. Jen byste ho znejistili. Pro některé děti může být odloučení velmi frustrující, pokud mu citlivě pomůžeme svým klidným přístupem a podporou, že to společně zvládnete, je to pro dítě velký vývojový krok. Adaptace může trvat klidně i více měsíců.

Po vyzvednutí dítěte ve školce si všímejte jeho chování. Pokud se dítě projevuje delší čas velmi úzkostně, je často nemocné a školku „odmítá“, večer pláče, špatně spí, je situace pro rodiče zatěžující. Možná ještě nebylo dítě na školku zralé. Pokud máte jinou možnost, možná zkuste nástup do školky ještě odložit a po nějakém čase zopakovat.

Čtěte také:

• Školka a kojení: Jde to dohromady?
• Potravinová neofobie: Strach z neznámého může přerůst v averzi k jídlu
• Nedostatek spánku – noční můra rodičů i dětí
• Spánek po obědě

Spaní po „O“ je fenomén. Většina z nás neměla ve školce na vybranou. Dnes si v některých školkách děti mohou v době odpočinku hrát, poslouchat hudbu, čtou jim pohádky nebo jinak relaxují. „Z vývojového hlediska je pro 3–5 leté děti důležité, když se jejich fáze aktivitu a odpočinku střídají vzhledem ke zrání nervové soustavy. Záleží velmi na přístupu pedagoga,“ uvedla Kyselá.

Děti se během relaxační doby mohou naučit být chvilku samy se sebou, se svými pocity a myšlenkami. „V dnešní době výkonu, kdy se chceme pořád někam rozvíjet je to krásná kompetence naučená ve školce,“ upozornila Kyselá. Podle ní však hlavně záleží na přístupu rodičů  k možnosti spánku po obědě.