Zrození lásky přináší čtyři poutavé příběhy
Mladá britská autorka Joanna Kavenna se ve svém třetím románu Zrození lásky rozhodla propátrat emoce probíhající kolem těhotenství a porodů. Ve čtyřech příbězích odehrávajících se v devatenáctém století, současnosti i budoucnosti autorka s citem a do hloubky pátrá v lidských duších, klade si řadu otázek a přináší jen málo odpovědí – zato spoustu lásky.
Zdroj: archiv redakce
Mávnutí motýlích křídel v brazilském pralese může způsobit hurikán ve středu Atlantiku. A s podobným principem pracuje Kavenna s hrdiny čtyřech příběhů, jejichž osudy se více či méně prolínají a více či méně ovlivňují.
Spojujícím prvkem čtyř příběhů je příběh lékaře Ignaze Semmelweise, který jako první popsal příčiny horečky omladnic. Tehdejší lékařské kapacity mu nechtěly naslouchat. Jako zneuznaný lékař skončil na lidském dně a posléze v blázinci, kde byl ubit ošetřovateli. Až pozdější objev světa neviditelných mikroorganismů mu dal za pravdu a učinil z něj jednoho z nejvýznamnějších lékařů devatenáctého století.
Semmelweisův příběh těžko zaujme nepříliš úspěšného romanopisce, který jej zpracuje do beletristické podoby. Sice se dočká vydání první knihy, ale díru do světa a s ní neudělá.
Těhotná žena nespokojená s průběhem prvního porodu, který nemohla plnohodnotně prožít díky silné medikaci, se rozhodne, že porod svého druhého dítěte už si nenechá vzít a plánuje rodit doma za pomoci porodní asistentky. V rádiu slyší recenzi na novou knihu o lékaři, který kdysi objevil horečku omladnic.
Poslední příběh se odehrává časově blíže neurčené budoucnosti, kdy jsou veškeré přírodní zdroje vyčerpány, lidstvo přežívá jen díky chemii a porodnost je přísně kontrolována. Hrdince příběhu i přesto, že jí byla odebrána všechna vajíčka, se podaří otěhotnět. Uteče se skupinou lidí na pustý ostrov, kde se pokoušejí farmařit a žít jako za „dávných časů“.
K napsání Zrození lásky inspirovalo Joannu Kavennu její vlastní těhotenství, během něhož se začala zamýšlet nejen nad obrovskými změnami vnímání během těhotenství, ale také nad prožíváním příchodu dítěte na svět v ženském a mužském světě.
Kavenna již dávno není v literárním světě nováček. Její první knihou je Ledové muzeum, v němž originálním způsobem kombinuje prvky cestopisu s literární kritikou a studiem severských mýtů. První román Ostuda ostudná se už věnoval ženské problematice. Za směšnohrdinský příběh zhroucení úspěšné moderní ženy získala Orange Award pro nové objevy za rok 2008. Kromě své literární činnosti se věnuje i novinařině se zaměřením na literaturu a přispívá například do Guardianu, London Review of Books, The International Herald Tribune či The New York Times.
