Známe vůbec vlastní tělo?

Začněme u maminek

„Začít bychom měly u maminek holčiček a dívek, které také často nemají úplně přesnou představu a povědomí o svých orgánech. Těžko pak mohou poradit dcerám,“ dodává MUDr. Makalová.
Třeba se žena po porodu dcery v porodnici dozví, že genitálie nijak výrazně nemá mýt, jen pouze zlehka otírat. Pak se může stát, že u dívky dojde k synechii (srůstům malých stydkých pysků).

„Zrovna dnes jsem měla v ordinaci tři případy. Srůsty je třeba odstraňovat – buď v celkové narkóze chirurgicky, většinou se ale zákrok zvládne ambulantně,“ dodává lékařka. „Sklon ke srůstům je naprosto individuální, někomu synechie vznikne i při dodržování správné hygieny. I v těchto partiích se odlupuje odumřelá kůže a tyto buňky mohou ke vzniku srůstů přispět. Dochází k nim ještě před pubertou, kdy tělo neprodukuje estrogeny.“

Panenská blána

Všichni mladí lidé zkoumají vlastní tělo, to není nic neobvyklého. Jde o to, do jaké míry a hloubky. Dívky nejvíc zajímá panenská blána – kde je, jak vypadá, jak ji nepoškodit, třeba používáním tamponu ještě před zahájením pohlavního styku. „Snažím se jim vždycky vysvětlit, že vypadá jako nařasená záclona kolem kulatého okénka. Již v pubertě je elastická, dobře roztažitelná, otvor je v ní od narození. Proto mohou tampony používat zcela bez obav,“ říká MUDr. Makalová.

Mýty kolem tampónů

I okolo zavádění tamponů panuje řada mýtů a nepravd. Dívky se obávají, že jim vypadne, že si jej zavedou nesprávně. Mají totiž pocit, že pochva je trubice s nějakým neměnným průměrem, která je umístěná svisle dolů.

Je to zcela jinak – pochva je orgán za běžných okolností poměrně neprůchodný, její stěny k sobě přiléhají, v poloze ve stoje je směr pochvy šikmo dozadu vzhůru od poševního vchodu, proto rozhodně vypadnutí správně zavedeného tamponu nepřipadá v úvahu.

Děložní čípek

Někdy dívky vyděsí, když si v pochvě nahmatají bouličku, kterou považují za nádor. Není tomu tak, jde o děložní čípek. Rozhodně tam patří, je různě velký, někdy má uprostřed prohlubeň, což je zevní branka dělohy. U některé mladé ženy je pootevřená, někdy zavřená. Je to opět zcela individuální, záleží na fázi menstruačního cyklu.

Rodidla

Další pověry a mýty jsou kolem zevních rodidel. Ne všechny dívky vědí, že jsou trochu zavádějící názvy velkých a malých stydkých pysků. Ve skutečnosti je tomu opačně – velké jsou sice silnější, ale plošně jdou daleko menší než malé stydké pysky. Jsou anatomicky různě utvářeny.

Dívky zajímá, kde se nachází přesně poštěváček (klitoris). Je to oblast, kde se vpředu pod stydkou sponou spojují stydké pysky. Je to velmi citlivé, velmi prokrvené a někdy i bolestivé místo.
V ordinaci také probíráme, kde ústí močová trubice, což je skutečně těsně nad pochvou.

Poprvé na gynekologii

Rozhodně bychom všichni měli znát své tělo a umět o ně pečovat. Dětská gynekologie řeší obtíže, protože když dívky žádné nemají, není třeba na preventivní prohlídky do 15 let chodit. Rozhodně by první návštěva měla proběhnout před zahájením pohlavního života, aby lékařka dívku prohlédla a probrala s ní antikoncepci a nejrůznější možnosti ochrany před nechtěným otěhotněním či nákazou pohlavními nemocemi.

Když dívka nemá obtíže a začne menstruovat, je dobré navštívit gynekologa nejpozději do 18 let, kdy by měly být v organismu vyvážené hormonální hladiny a případné hormonální dysbalance se začaly řešit včas. Důležité jsou pravidelné preventivní kontroly děložního čípku jako prevence vzniku rakoviny děložního čípku.

„Každou dívku (ženu) do věku 26 let informuji o očkování proti rakovině děložního čípku a genitálním bradavicím. Včasné očkování totiž může zajistit nejen to, že neonemocní již zmíněnou rakovinou, ale nedosáhne ani závažných změn na děložním čípku a vyhne se tak velmi častým a stresujícím kontrolám,“ upozorňuje lékařka.