Žloutenka typu A – hrozba, nebo častá mediální bublina?

Žloutenka typu A, nazývaná také jako nemoc špinavých rukou, je tradičně častým problémem cest do některých exotických zemí. Čas od času se ale vyskytne i v naší zemi a rozšíří se jako lokální epidemie.

Zdroj: Shutterstock.com

Žloutenka typu A

Virový zánět jater typu A je akutní zánětlivé onemocnění, způsobené virem (Hepatovirus z čeledi Picornaviridae). Postihuje děti i dospělé. Původce nemoci, virus žloutenky, se vylučuje stolicí nemocných 1–3 týdny před objevením se prvních příznaků choroby.

Při nedokonalé hygieně dochází k přenosu prostřednictvím nemytých rukou nebo kontaminovaných předmětů, potravin a tekutin.

Prevence

Šíření viru lze zastavit dodržováním pravidel osobní i obecné hygieny, zajištěním zásobování nezávadnou pitnou vodou a ochranou potravin před jejich zamořením virem. Nedostatečné hygienické podmínky napomáhají šíření žloutenky.

Doba od nákazy k prvním příznakům nemoci je dlouhá a trvá 15 dnů až 2 měsíce (v průměru 30 dnů).

Příznaky

Nemocný má pocit nechutenství, nucení na zvracení, zvýšenou teplotu, někdy i horečku. Kůže zežloutne, ale zejména u dětí to není pravidlem. Moč ztmavne a stolice je světlá. U malých dětí je průběh často bezpříznakový. Léčba je zdlouhavá a pro pacienta znamená dodržování diety a izolaci od kolektivu.

Běžně onemocnění trvá 2-6 týdnů. Zánět jaterní tkáně, jehož známkou jsou vyšší hladiny jaterních testů, může trvat i několik měsíců. Přesto žloutenku typu A na rozdíl o typu B a C lze vyléčit bez následků. Zánět jater nepřechází do chronického onemocnění. Onemocnění probíhá zejména u dětí obvykle bez komplikací. Nicméně vyžaduje hospitalizaci na infekčním oddělení.

Příčiny epidemie

Rizikovými faktory rozšíření žloutenky jsou mimořádné situace, za kterých může dojít ke kontaminaci pitné vody lidskými výkaly (záplavy, nedodržování hygienických pravidel v kempech, na táborech apod.), rozšíření nákazy mezi bezdomovci, narkomany a jinými problematickými skupinami obyvatel, kteří jsou pak zdrojem nákazy pro další osoby, zejména ve velkých městech.

Dalším rizikovým faktorem je zavlečení nákazy ze zemí s vyšším výskytem nemoc.

Čtěte dále

Jak se chránit před žloutenkou typu A

Je to jednoduché:

Dodržováním základních hygienických návyků a pravidel. Mytím rukou před jídlem, po odchodu z toalety, mytím ovoce a zeleniny….
Očkováním.

Vakcína proti žloutence typu A (například Havrix) se očkuje ve dvou dávkách. Druhá dávka se podává z a 6-12 měsíců od první z důvodu zesílení a prodloužení účinku tohoto očkování.

Vzhledem k rychlému nástupu imunity po podání první dávky, se může očkovat i člověk, který byl ve styku s nákazou a u kterého by mohlo onemocnění propuknout, protože je pravděpodobně nakažený. Včasné očkování zabrání onemocnění. Platí to ale maximálně do 14 dnů po nákaze.

Odhaduje se, že doba ochrany po vakcinaci je minimálně 10-15 let. Poté je užitečné podat jednu posilující dávku očkování.

Existuje také kombinovaná vakcína proti žloutence A +B (Twinrix). Podává se ve třech dávkách a to v intervalu 0-1-6 měsíců.